Článek
7 200 tun zdravotnického odpadu každý den. To je daň za pandemii koronaviru podle odhadu Massachusettského technologického institutu (MIT). Většinu z toho prý tvoří jednorázové roušky z umělých vláken, čili plastů, které lidé často odhazují na ulicích, takže pak končí nejen na skládkách, ale i v kanalizaci a oceánech.
V těch jich pouze za rok 2020 skončilo skoro 1,6 miliardy, jak s ohledem na světovou produkci a jiné faktory uvádí organizace Ocean Asia. Rovněž dodává, že se mohou rozkládat až 450 let.
„My jsme přemýšleli, jestli tenhle odpad nemůžeme proměnit, než abychom ho vyhazovali a končil na skládkách nebo jinak špatně. Jak bychom ho mohli proměnit na nějaký cenný produkt během této pandemie,“ uvedl prohlídku svého zařízení pro agenturu AP na konci ledna Arthur Huang, výkonný ředitel firmy Miniwiz.
Odpověď na to přitom tchajwanská firma začala v rané fázi představovat světu už v roce 2017. Takzvaný odpadkový presovač dnes čeká na schválení patentu a dokáže „upcyklovat“, tedy zpracovat a vyrobit nové materiály, z bezmála 20 druhů plastů.
Pro představu zvládne takzvané „Trashpresso“ zprocesovat 500 kilogramů plastového odpadu za den. Což je prý tolik, kolik vytvoří 10 tisíc lidí. A výsledkem jsou cenné suroviny jako termoplasty pro stavby, speciální textilie či součástky pro nábytek. Na šest hodin provozu potřebuje 40,5 kW energie, kterou čerpá primárně ze solárních panelů. Jeho baterie uloží dvojnásobek, a vykryje tak i dva dny bez slunce.
„Tenhle plastový odpad, hlavně roušky, jsou skoro ze 100 procent vyrobené z plastů na bázi polypropylenu. Tak nás napadlo toho využít a přeměnit je na novou generaci bezdrátových nabíječek,“ doplnil Huang, který sám vystudoval architekturu na Harvardově univerzitě a zaměřoval se na pozemní stavitelství.
Čistotný stroj, který vyhrává ekoceny
Celý aparát má 12 metrů a skládá se ze stejného počtu zařízení včetně vzduchových a vodních filtrů, aby nedocházelo ke znečištění prostředí. K omývání používá znovu dokola jen deset litrů vody. Vesměs jde ale rozdělit na dvě hlavní části, které může obsluhovat jediné robotické rameno – polovinu, ve které se stará o drcení a polovinu, ve které zase o tavení a lití hmoty do formy, ze které už vyjde nový výrobek. Do krytu pak jen stačí vložit elektroniku a zašroubovat ho.
„Sesbírali jsme okolo 10 tisíc roušek, doplnili je materiálem od firmy Miniwiz a vyrobili jsme přes 40 tisíc nabíječek pro naše zaměstnance,“ dodala svou zkušenost Cindy Lin, viceprezidentka tchajwanské banky Fubon Financial, která s podnikem navázala spolupráci.
Odpadkový presovač už vyhrál řadu ocenění pro inovativní a zelené technologie. Naposledy loni i World Design Impact Prize. V budoucnu se chce Miniwiz zaměřit na rozšíření zařízení do světa a vývoj softwaru s umělou inteligencí, která pomocí kamer a dalších senzorů účinně rozpozná i nové druhy plastů a pomůže je do stroje třídit.
Svět by z odpadu mohl fungovat znovu hned několikrát
„Samotný materiál může být znovu použitý – upcyklovaný – neustále. Až na to, že na začátku ho musíte chytře třídit a být schopni získat o něm údaje. A potom, podle dat o tom materiálu, můžete použít aparát na to, aby ho mechanicky transformoval, bez různého chemického znečištění,“ dodal šéf Miniwiz, který před čtyřmi lety uvedl pro server BBC i to, že na světě už je tolik plastů a rovněž kovů, že by z nich celá ekonomika a průmysl fungovaly znovu hned několikrát.
Zatím už firma z plastového odpadu vyvinula přes 1 200 druhů materiálů a zahájila spolupráci se značkami jako Coca-Cola, Starbucks, Nike, IKEA, hotely Marriott či Phillip Morris. Šéf tchajwanské firmy se už dřív pochlubil právě i tím, že ze dvou tisíc cigaretových nedopalků vyrobí jedny sluneční brýle.
„Za 14 let toho, co existujeme, jsme investice veřejně ještě nezískávali. Dávali jsme do toho vlastní peníze, a přiblížili jsme se tak už pomalu k 10 milionům dolarů jen za nás, přičemž jsme začínali na 20 tisících. Pomalu jsme ho živili z vlastních zdrojů a postupně jsme z projektu i vydělávali na další vývoj,“ prozradil Huang na televizním kanálu CNBC v roce 2019.
„Nějaký čas jsme vydělávali, pak zase ne. Ziskoví, a docela dost, jsme ale byli. V čistém jsme měli něco mezi jedním a dvěma miliony dolarů,“ dodal v rozhovoru. Údaje za poslední dva roky firma zatím nikde nezveřejnila. Kromě Fubon Bank do ní investuje třeba i Alibaba.
