Takové kraslice jste neviděli. Eggbot na vejce natiskl hýbající se obrázky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Funguje to na stejném principu, podle kterého se člověku zdá, že tekoucí proud vody je na pohled jakoby zamrzlý v čase, vrtule u letadlových motorů jsou v klidu nebo se při jízdě netočí ani kola aut. Filmoví producenti toho využívají pro tvorbu animací, ale v medicíně se tak vyšetřuje i hrtan – a samozřejmě, na tanečních parketech takzvaný stroboskop, jak se efekt přímo i jmenuje, vytváří naopak iluzi rozfázovaného pohybu.

Právě animační mechanismus, tedy že při správné rychlosti ze snímků v pravidelně od sebe odsazených polohách vznikne lineární neboli souvislý pohyb, před několika roky využil jeden český vědec na to, aby vyrobil dosud neviděné velikonoční kraslice.

Jiří Zemánek z Katedry řídicí techniky FEL ČVUT v roce 2015 sestrojil takzvaného Eggbota, který maluje vejce. Konstrukci už v 90. letech vytvořil Bruce Shapiro, který se od profese lékaře dostal skrz vlastní nadšení k pohyblivým strojům a dnes vytváří různá taková zařízení a instalace.

Tento stroj si přitom díky volně dostupnému designu může vyrobit každý a lze si jej i koupit jako stavebnici.

Vědec z Fakulty elektrotechnické nadšený i do kybernetiky a robotiky pak nachystal pro robota program, který dokáže generovat obrazce vycházející z matematických vzorců a rovnic, a jejich vzdálenosti a pravidelnost je právě spočítána tak, aby při správných otáčkách vytvářely na pohled – i kamerou, dojem pohybu.

Jakmile se pak vajíčko otáčí, například rychlostí až tří otáček za sekundu, pokud je tak vypočítaná daná kresba, kamera natáčející pouze 25 snímků za sekundu nestíhá tento pohyb zachytit plynule. A pokud jsou obrazce na skořápce vykreslené v přesně vykalkulovaném rozmezí, splývají divákům do animace.

Tak vzniklo i video, které na YouTube kanále FEL ČVUT sdíleli v roce 2016, a které si lze prohlédnout v úvodním videu tohoto článku.

Rok poté Zemánek navázal další novinkou. Místo robota Eggbot s fixami tentokrát přišel s laserovým modulem z barevné tiskárny s fotochromatickou barvou, z něhož s pomocí svého žáka Filipa Richtera vytvořil nové zařízení „kreslící“ na vejce. Aby fungovalo správně, museli třeba vymyslet, jak rychle spínat jeho diodu, která rovněž musela být kvůli jeho pohybu výkonná, nebo jak správně rozmíchat pigment, který na skořápku nanášeli stříkací pistolí kvůli rovnoměrnému nánosu.

Původně vědci používali stroboskop jako přístroj pro bezkontaktní měření otáček. A jinak se tento jev označuje ještě i jako aliasing či wagon-wheel, tedy loukoťový efekt.