Emiráty otevřely Muzeum budoucnosti v údajně nejkrásnější budově světa

Jedinečný zážitek spojující vědu, technologie, ale i životní prostředí napříč odlišnými tématy v pohlcující atmosféře, která zapojí všech pět smyslů návštěvníků. To slibuje podle časopisu Arch Daily nově otevřené Muzeum budoucnosti v Dubaji, které cílí na „transformaci samotného vnímání budoucnosti, jak ji známe“. Chce ukázat svět tak, jak by mohl vypadat za 50 let.

Premiér Spojených arabských emirátů (SAE) a vládce Dubaje šejk Muhammad bin Rášid Ál Maktúm nazval muzeum „nejkrásnější budovou na Zemi“ a podle magazínu je považované i za „jednu z nejkomplexnějších struktur na světě, která reprezentuje návrat arabské excelence na vědeckém a matematickém poli a vývoji“.

Budova leží na travnatém kopci přímo na hlavním městském bulváru Sheikh Zayed Road – sedm minut jízdy autem od největšího mrakodrapu světa Burdž Chalífa. Má tvar asymetrického torusu, což je v podstatě trojrozměrný protáhlý prstenec, a celá je obložená ocelí a sklem s vyvedenými arabskými znaky, které mají dohromady tvořit báseň dubajského emíra o futuristických ambicích státu. Rovněž slouží jako okna z více než tisícovky hliníkových kompozitních panelů.

Celková rozloha budovy je 30 548 metrů čtverečních a tyčí se do výšky 77 metrů. O její osvětlení se stará solární elektrárna o kapacitě 4000 megawattů. Tu speciálně a výhradně pro napájení muzea postavilo tamní inovační centrum Dewa. Zvenčí jsou obrysy znaků na plášti budovy přes noc nasvícené a září i celý interiér budovy, kde se báseň na všech stěnách a stropech také opakuje, tentokrát ale svítí celá písmena, nikoli pouze jejich kontury.

Muzeum budoucnosti v Dubaji sestává ze sedmi pater, z nichž se každé věnuje jiné výstavě o jiném tématu. V prvních třech patrech se mohou návštěvníci podívat na budoucnost lidstva v oblasti dobývání vzdáleného vesmíru, pokročilých ekologických řešení dnešních problémů nebo na to, jak se bude „obyčejně“ žít. V dalších třech patrech se nachází technologické novinky a fikce ze zdravotnictví, výživy a dopravy. Poslední patro je pro děti.

Přestože některé z vystavených objektů jsou v podstatě digitální modely či animace, mnoho z nich by měly být přímo i produkty smluvených světových značek a institucí, které tak na výstavách budou prezentovat vlastní novinky či koncepty, a to ve všech zmíněných oblastech, tedy i vesmíru. Muzeum už dříve označilo jako svého partnera třeba firmy HTC, Huawei, DigiComm, Holotronica, MetaVRse, SPACES nebo také Axeon360. Tedy firmy z Asie i třeba USA, Británie či Francie.

Autorem designu budovy je architekt Shaun Killa, který už v Dubaji navrhl například dvojici mrakodrapů Aykon Twin Towers nebo takzvanou Office of the Future, což má být od roku 2016 údajně první kompletně funkční a trvale používaná kancelář na světě vyrobená na 3D tiskárně.

Technologii 3D tisku měly Spojené arabské emiráty použít i k výrobě důležitých částí Muzea budoucnosti. Jeho celá stavba vyšla podle magazínu Construction Global na 500 milionů dolarů, tedy asi 10,8 miliardy korun.

„Zelený kopec reprezentuje zem s její pevností, stálostí a zakořeněností v místě, čase a historii,“ vysvětluje Killova designérská agentura.

„Stejně tak pak zářící, futuristická horní budova představuje lidstvo s veškerou jeho silou, uměním a schopností tvořit v harmonii s okolím…. A nakonec potom eliptická prázdnota uvnitř horní stavby reprezentuje inovaci. Toho dosahuje hlavně vytvořením prázdného prostoru ukazujícího nepopsanou budoucnost, do níž můžou lidstvo a svět symbolicky hledět,“ dodává Killa Design.