Článek
Informace i záběry si můžete i poslechnout a prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Díváte se na vůz do zásuvky, který dokázal překonat světový rekord v té nejdelší jízdě na jediné nabití. Tento experimentální elektromobil je totiž solární, a na jeho rekordní cestě mu proto kromě uložené energii v baterii pomáhalo také sluneční záření.
Na startu si auto tedy nejdříve nabilo akumulátor ze sítě a při cestě už pak doplňovalo zdroje jen pomocí přírody. Ale zato vcelku vydatně, má totiž na střeše přesně 4,6 metru čtverečních solárních panelů.
Podvozek má potom z uhlíkových vláken a z karbonu je i jeho karoserie. Asi také proto váží pouze 500 kilogramů. Vedle lehčího materiálu má ale rovněž menší právě baterii. Pod svou kapotou sice ukrývá dva elektromotory, kapacita akumulátoru je však jen 38 kWh.
Jak auto funguje a co zvládlo ujet
Sunswift 7 postavili studenti z prestižní Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney, takže prakticky se do Guinnessovy knihy rekordů zapsali především oni.
Svůj elektrovůz navrhli sice tak, že jede maximálně jen 140 kilometrů za hodinu, ale i díky úspornější jízdě, nízké hmotnosti, aerodynamice a pomocí slunce pokořil australský elektromobil rekordní vzdálenost 1000 kilometrů. Na testovací dráze Australian Automotive Research Centre (AARC) ve Victorii to zvládl za 11 hodin, 53 minut a 32 vteřin za průměrné rychlosti skoro 85 kilometrů za hodinu. Ještě před koncem loňského roku.
„Je to výsledek tvrdé práce 50 vysokoškoláků, kteří jsou velice oddaní, soustředění a velice talentovaní,“ uvedl profesor Richard Hopkins, vedoucí týmu vystupujícího jako Sunswift Racing.
„A pamatujme, že to nejsou žádní nejlépe placení profesionální výrobci aut někde ze Stuttgartu pracující pro Mercedes. Je to parta velice chytrých amatérů, kteří vzali dohromady všechny přísady a poskládali je brilantním způsobem,“ dodal jejich šéf.
Cesta nebyla bez problémů. Spotřeba a výkon ale byly také rekordní
Uznání rekordu by se ale mělo ještě přezkoumávat. Jedním z kritérií totiž je i to, že auto nesmí při cestě stát více než 15 minut v kuse. A tomu se třeba Sunswift 7 vyhnul, ale jen těsně. Experimentální elektrovůz měl totiž softwarový problém s baterií. Týmu se jej podařilo vyřešit za 14 minut a 52 sekund. Přičemž ještě předtím zastavoval kvůli proražené zadní pneumatice.
Spotřeba energie při jízdě byla jen 3,8 kWh na 100 kilometrů. Nejúčinnější vozy do zásuvky dneška přitom na silnici dosahují nejméně 15 kWh a víc. Zlomkový měl však australský solární elektromobil právě také koeficient aerodynamického odporu. A to přesně 0,095. Tesla Model S má například tento poměr 0,208. A při délce trasy byl výkon potřebný k udržení jeho průměrné rychlosti jen 3,2 kW.
Uplatnění technologie v reálném provozu nicméně zatím není příliš reálné. A to například i kvůli tomu, že plocha na běžných autech není pro solární panely dost velká na to, aby zásobily energií při vyšších rychlostech. Ani kdyby měly 100% účinnost. A vždy také nemusí být dobré počasí.
Na co by se mohla technologie hodit
Smysl ale může nabíjení sluncem u elektromobilů mít ve spojení s větší baterií a se zaměřením na to, aby energii nesbíral jen při jízdě, ale hlavně u parkování. A potom by ji využíval zpětně, jako to už dělá v limitované edici 945 kusů například Lightyear od stejnojmenného nizozemského startupu za 250 tisíc eur za vůz.
Australští studenti ale ani nechtěli postavit auto, které by mělo hned zamířit do sériové výroby. Také mu chybí základní prvky jako třeba airbagy i další bezpečnostní systémy a klimatizace.
Tým studentů dal projekt dohromady jen za tři roky s cílem vyhrát závod World Solar Challenge 2023 v říjnu, který se jezdí každé dva roky a předchůdce modelu Sunswift 7 se v něm před čtyřmi lety umístil na druhé příčce. Soutěžní trasa na čas v Austrálii měří až 3000 kilometrů a je určená právě hlavně pro univerzitní týmy z celého světa.
Už v roce 2014 pak model Sunswift 5 vytvořil rekord i na 500 kilometrů. Studenti z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney se také vývoji takových aut věnují téměř 25 let a pro technologie tohoto typu založili i vlastní institut, po kterém jejich solární elektromobily také nesou jméno.
