Článek
V pátek krátce po půlnoci se má uskutečnit přelomová mise kosmické lodi Starliner (CST-100) od Boeingu, která by měla poprvé vyrazit k ISS.
Přesně v 0:54 našeho času má z mysu Canaveral na Floridě odstartovat nosná raketa Atlas V firmy United Launch Alliance, která Starliner vynese na oběžnou dráhu. Odtud by loď měla už sama, plně automaticky, pomocí 40 manévrovacích trysek doletět až k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). U modulu Harmony má podle plánu zakotvit v sobotu v noci, v 1:10 našeho času, tedy po více jak 24 hodinách cesty.
Co loď na ISS poveze, co odveze a v čem překonává i SpaceX
Starliner by měl na orbitální laboratoř přivézt 225 kilogramů nákladu. Z toho nejméně 200 kilogramů bude tvořit jídlo a jiné zásoby pro současnou posádku čtyř astronautů, jak si objednal americký úřad NASA. Ve zbytku nákladu mají být různé pamětní a symbolické předměty nebo i původní identifikační průkaz Billa Boeinga, zakladatele firmy, s jeho podpisem.
Animace mise vesmírné lodi Boeing Starliner k ISS.Video: Jan Marek
Koráb má u stanice kotvit pět až deset dní. Jak kvůli vyložení a různým testům, tak i naložení 270 kilogramů nákladu, který ponese zpět na Zemi. Většinu budou tvořit tři takzvané NORS nádrže. V těch byl dusík a kyslík zajišťující dýchatelnou atmosféru na ISS. V dubnu jednu nádrž přivezl Crew Dragon na palubě první zcela soukromé mise astronautů Axiom.
Po odpojení od ISS zamíří loď Boeingu do atmosféry. Naposledy spustí manévrovací trysky, odpojí servisní modul se čtyřmi nouzovými motory a náporu horka bude čelit už jen s tepelným štítem. Pak pomocí padáků a airbagů přistane na poušti v Novém Mexiku. A díky tomu by takto měla být znovupoužitelná až desetkrát. Oproti tomu Crew a Cargo Dragon přistávají v oceánu, a proto se dají „recyklovat“ jen pětkrát.
Proč Starliner oproti Dragonům nabral zpoždění
V případě úspěchu této zkušební mise bez posádky se americká letecká firma stane teprve druhým soukromým podnikem po SpaceX, jehož služby NASA takto využívá. Jedná se přitom už o druhý test Boeingu, jak napovídá i označení miste OFT-2, tedy Orbital Flight Test 2.
Při prvním pokusu v prosinci 2019 na Starlineru po startu několikrát selhal software. Závady se týkaly třeba chybného časovače, kvůli kterému nedošlo k jednomu zážehu, dočasné ztráty spojení nebo také manévrovacích trysek. Loď se tak nedostala do cílové orbitální výšky nutné k potkání s ISS. Bez rychlé dálkové opravy ji Boeing mohl prý i ztratit. V poušti nakonec ale přistát zvládla a po dvou revizích se dočkala přesně 80 oprav.
Let se měl opakovat loni v srpnu. To ale Boeing a NASA přišli těsně před startem na další problém. Zaseklo se 14 z 24 ventilů palivového systému lodi. Příčinou byl únik oxidu dusičitého přes teflonové těsnění a následovala reakce s vlhkostí a koroze. Letecká firma s americkým vesmírným úřadem tak v pátek otestuje i opravu uzávěrů.
Hlavní cíl je ale dokázat schopnost vynášet ve Starlineru na ISS astronauty. Kontrakt o tom NASA podepsala s Boeingem i SpaceX už v říjnu roku 2014. Kromě spolufinancování vývoje a testů si u každé firmy zaplatila rovněž celkem šest misí s posádkou.
Ovšem zatímco menší kalifornský vesmírný podnik SpaceX obdržel 2,5 miliardy dolarů, texaská letecká firma Boeing tehdy dostala 4,3 miliardy. O dva roky později jí na konto přibylo další čtvrt miliardy dolarů, aby zkrátila harmonogram výroby kosmické lodě. Hlavní důvody pro tak velký finanční rozdíl jsou dva.
SpaceX totiž už v prosinci roku 2008 získala 1,6 miliardy dolarů na vývoj, tři demonstrační lety a 12 misí nákladního modulu Cargo Dragon. A ten potom do finální verze Crew už nebylo tak nákladné upravit.
Kromě toho ale Starliner nabízí i přes menší výšku korábu (5 metrů) větší nákladovou kapacitu. Mimo jiné má také větší průměr (4,6 metru). A při startu tak může na orbitu nést až více než 13 tun nákladu. Zatímco delší (8,1 metru), ale užší (3,9 metru) Drak uveze jen šest tun. Na obou by ale mohlo cestovat sedm astronautů.
I proto se cena startu Boeingu odhaduje na 345 milionů dolarů, zatímco SpaceX si účtuje 209 milionů. Místo pro jednoho astronauta při trojčlenné misi by na Starlineru tak mělo vycházet na 90 milionů dolarů, zatímco v Crew Dragon na 55. Nutné je totiž stále počítat s jeho větší nosností. V ruských Sojuzech přitom musela NASA za jedno sedadlo platit 86 milionů dolarů. Od těch se ale chtěla právě oprostit.
O 3 miliardy dražší start Boeingu. Proč dostal víc peněz od NASA
Musk ale už ve své znovupoužitelné raketě Falcon 9 a lodi Crew Dragon vynesl astronauty ke stanici čtyřikrát. A navíc letos podepsal s NASA nový kontrakt na další tři mise za 900 milionů dolarů.
Boeingu vedle toho naposledy pouze vzrostly vlastní náklady na loď. A to bezmála o 600 milionů dolarů právě kvůli problémům v softwaru a těsnění. I proto pro něj bude páteční let zřejmě dost klíčový.
Americký úřad totiž rozhodne, zda přidaný tmel do ventilů postačí také pro lety s astronauty a dá na ně firmě certifikaci. Pokud ne, letecká firma patrně zažádá dodavatele Aerojet Rocketdyne o jejich kompletní předělání. Což by testovací misi s posádkou zpozdilo. Jinak by k ní mělo dojít na přelomu roku.
