Článek
V listopadu odstartovala raketa, která opět posunula možnosti lidstva dobývat vesmír. A ukázala, že všechno neleží jen v rukou Elona Muska a jeho SpaceX, který chce hlavně kolonizovat Mars, ale schopná je i konkurence, která nové domovy pro lidstvo plánuje v kosmu přímo i stavět.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Konkurenční vesmírné plavidlo, které odstartovalo 14. listopadu z mysu Canaveral na Floridě, se jmenuje New Glenn a postavila jej Blue Origin, další americká firma, kterou založil a vlastní americký miliardář Jeff Bezos.
Raketa ve svém nákladovém prostoru nesla dvě robotické sondy Escapade pro úřad NASA, které vypustila na oběžné dráze a které odsud za rok zamíří právě k Marsu. Jde o první misi za pět let a sondy budou na planetě studovat, proč Mars ztratil atmosféru a s ní také šanci na život.
„Budou obíhat kolem Marsu a s pomocí několika vědeckých přístrojů jako magnetometru nebo elektrostatického analyzátoru budou studovat, jak interaguje magnetické pole planety se slunečním větrem, což je neustálý proud nabitých částic ze Slunce,“ vysvětluje pro SZ Tech český popularizátor kosmonautiky Dušan Majer.
Důležitější než mise družic na Mars je ale to, že je vynášel právě New Glenn. Pro tuto novou vesmírnou raketu od Blue Origin šlo teprve o druhý její start, když Ppvní zkušební let absolvovala teprve letos 16. ledna.
Proč dostala přednost zbrusu nová raketa
NASA vybrala firmu Jeffa Bezose, aby pro ní sondy na Mars vynesla jako první i přesto, že Elon Musk a SpaceX o Mars zřetelně usilují a jejich Falcon 9 absolvoval skoro 600 úspěšných letů a i větší Falcon Heavy zatím letěl jedenáctkrát.
„Pomohlo to, že mise Escapade patří do programu Simplex, kde jsou nízkonákladové mise NASA, které mají vyšší toleranci vůči riziku. Kdyby se i tak stalo, že by raketa explodovala, tak by to nebyla taková škoda, jako kdyby to byla vyloženě vědecká vlajková loď,“ vysvětluje Majer, že sondy patřily mezi levnější zařízení.
Blue Origin navíc nabídl, že dvě sondy pro NASA za 55 milionů dolarů vynese na orbitu jen za 20 milionů dolarů. V rámci konkurence – i SpaceX, to byla výhodná nabídka.
Srování orbitálních raket obou firem
Cena za start Falconu 9 je zhruba 62 milionů dolarů. Je to dvoustupňová středně-těžká raketa měřící bezmála 70 metrů a na nízkou oběžnou dráhu vynese 22,8 tuny.
New Glenn by měl běžně startovat okolo 68 milionů dolarů, a to je také dvoustupňová, ale těžká raketa vysoká 98 metrů, která na stejnou orbitu vynese 45 tun.
Falcon Heavy je také dvoustupňová, ale má dva přídavné nosiče, takže je to už supertěžká raketa. Jako Falcon 9 měří 70 metrů, ale i přes svou výšku vynese na oběžnou dráhu s extra dvěma nosiči až 63,8 tuny a cena už tak je 97 milionů dolarů.
„Na cenu startů raket má obrovský vliv znovupoužitelnost, což SpaceX už v minulých letech ukázala. Díky tomu, že jim přistávají první stupně, které pak můžou používat říká Dušan Majer v úvodním videu.
Bezos pomaleji, ale na jistotu
První stupeň čili nosič rakety New Glenn dokázal poprvé úspěšně přistát v listopadu po vynesení sond Escapade. V lednu se mu to nepodařilo. Raketa ale v obou startech dosáhla nízké oběžné dráhy. Je však nutné dodat, že Blue Origin na raketě pracovala od roku 2012 a celá firma byla založená v roce 2000.
Jeff Bezos dosud pouze vynášel turisty ke hranici kosmu v menší suborbitální raketě New Shepard o zhruba pětinové velikosti.
Firma SpaceX, která dnes už do kosmu vynáší náklad i astronauty, vznikla o dva roky později a poprvé se na orbitu dostala v roce 2010 s raketou Falcon 1, která ale předtím v letech 2006 až 2008 třikrát explodovala.
A to je právě i to, v čem se obě společnosti až dosud lišily.
„SpaceX je zástupce nového směru - v první řadě létá a na základě toho získává obrovské množství dat pro další vývoj, aby pak optimalizovala design. Naopak Blue Origin, ale i spousta dalších firem jsou spíše tradičnější - vývoj jim trvá relativně dlouho, sází hlavně na počítačové simulace nebo zkoušky subsystémů, ale když už postaví nějaký letový hardware, tak je to mise, která bývá většinou úspěšná. Oproti tomu SpaceX se nebojí během letových testů ničit a na základě toho získávat data pro další vývoj,“ říká Majer.
Blue Origin musí šlápnout na plyn
Dnes to ale vypadá, že se karty obrátily. SpaceX testuje novou a historicky rekordní raketu Super Heavy Starship, která je přes 120 metrů vysoká a má vynášet 100 tun až k Měsíci. Při testech už je však opatrnější. Zatím jí vypustili jedenáctkrát a z toho šestkrát explodovala – čtyřikrát ale zvládli chytit její první stupeň. Znovupoužitelná má být však raketa celá.
Blue Origin tak sice drží 100 procentní úspěšnost s New Glenn, ale má co dohánět, a dobře to ví.
„Cíl je dostat se na mnohem větší frekvenci i a z každého toho letu se učit, takže budeme pokračovat ve zrychlování. Samozřejmé je, že čím více nákladu úspěšně dostaneme na orbitu, tím víc nám budou i věřit další zákazníci. Nikdy jsem neviděl tak vysokou poptávku po startech jako teď. A to znamená, že musíme kadenci našich letů dostat ještě výš,“ říká v úvodní videoreportáži Dave Limp, CEO Blue Origin.
Kde se miliardáři v kosmu střetávají a rozchází
Jak SpaceX, tak Blue Origin přitom NASA vybrala také do svého programu Artemis, který má už za dva roky vrátit lidstvo na Měsíc.
Obě firmy dodají lunární lander čili přistávací modul. V případě SpaceX to bude upravená verze Starship, a to už pro misi Artemis 3, při níž by se měli astronauti po 55 letech na povrch Měsíce vrátit. V případě Blue Origin ale loď teprve vzniká a použije se až při misi Artemis 5 v roce 2030.
Tou dobou už chce ale Jeff Bezos mít na oběžné dráze Země i vlastní vesmírnou stanici Orbital Reef, která pojme až deset lidí a bude jednou z několika komerčních náhrad za dosluhující Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Na její stavbu přispěje 130 milionů dolarů i NASA, která si chce prostor v ní pronajímat.
V případě vesmírných obytných komplexů si však Blue Origin a SpaceX konkurovat nebudou. Jak už bylo mnohokrát řečeno, Elon Musk má po Měsíci jen jeden cíl.
„Starship je schopna dostat milion tun na povrch Mars a vytvořit soběstačné město. Měli bychom to zkusit co nejdřív. Civilizaci vnímám docela křehce, a i když jsem optimista, tak bychom se ji měli pokusit ochránit co nejdřív a postavit město na Marsu tak rychle, jak to jde, a zajistit budoucnost života,“ uvedl miliardář v roce 2022.
Co přesunout do kosmu: těžbu, průmysl i lidstvo
Jeff Bezos ale neplánuje jen postavit vlastní orbitální stanici, chce v kosmu těžit suroviny, přesunout do něj i těžký průmysl a ulevit klimatu Země – a nakonec tam postavit cylindrické struktury o délce přes 30 kilometrů s vlastní gravitací, které by pojmuly milionové kolonie lidí. Navrhl je fyzik Gerard O’Neill z Princetonovy univerzity, kde studoval i Bezos.
„Přišel s myšlenkou stavby rotujících světů vytvářejících umělou gravitaci odstředivou silou. Uvnitř by mohly mít vysokorychlostní dopravu, plochy k farmaření, některé z nich by mohly být spíše pro reakreaci a nemusely by mít ani stejnou gravitaci, takže byste v nich mohli létat s vlastními křídly. A některé by mohly kopírovat města ze Země. Také by byly blízko Zemi, aby se z nich dalo vracet,“ popisuje kolonie v úvodním videu Jeff Bezos.
„Země pak bude čistě rezidenční planeta, kde bude jen lehký průmysl a bude to krásné místo k životu a návštěvě, nebo kam jít na vysokou. Těžký a znečišťující průmysl bude mimo Zemi,“ dodává. Záznam je z roku 2019.
K tomu však Blue Origin bude potřebovat nejen více startů, ale i větší rakety. A to teď v listopadu oznámila. New Glenn vylepší až na úroveň supertěžké rakety jako Falcon Heavy, ale s nosností 70 tun. A je možné, že doplní i konkurenci pro Super Heavy Starship.
„Před devíti lety se říkalo, že firma začíná pracovat na raketě New Armstrong. Ale to nemuselo znamenat, že už se obrábí kov, ale klidně jen designovou studii, jak by mohla být velká, jakou by mohla mít nosnost a jaký pohon by používala. Teď se ale specializovala primárně na vývoj svých raketových motorů, které dodává i pro konkurenční firmu ULA a její raketu Vulcan, a právě i na New Glenn. Teď už má ale za sebou dva starty a je možné, že část vývojových kapacit bude moci přesunout a třeba dostane šanci New Armstrong,“ uzavírá Dušan Majer videoreportáž v úvodu článku.
