Článek
V neděli, 24. září v 16:52 středoevropského času, NASA úspěšně provedla manévr, který jeden z jejích zástupců připodobnil ke „gólu přes 110 kilometrů dlouhé hřiště“.
Sonda vystřelila pouzdro se vzácnými kosmickými horninami ze vzdálenosti jedné třetiny cesty k Měsíci a velice přesně jej navedla do relativně malé přistávací zóny v poušti v Utahu, kde už čekal extrakční tým.
A teď ve středu, 11. října od 17:00 SELČ ukázala NASA tento „úlovek“ v živém přenosu. Zajímavý je tím, že jej vesmírné plavidlo OSIRIS-REx při své jedinečné misi protkané mnoha obtížnými manévry sesbíralo na cizí planetce, která by mohla pomoci objasnit i původ života na Zemi. Na jeho zkoumání už také netrpělivě čeká přes 200 vědců ze 35 institucí.
Miliardová mise k objasnění původu života na Zemi
Sonda získala vzorky hornin na povrchu asteroidu Bennu, který by měl být nyní od Země vzdálený asi 190 milionů kilometrů. Letěla k němu pomocí několika gravitačních obletů, a proto její cesta trvala tak dlouho.
Pro NASA byl však lákavý nejen tím, že do 100 let proletí okolo naší planety blíž než Měsíc, ale hlavně tím, že podle minulých zkoumání obsahuje vodu a organické molekuly staré jako Země.
Připomeňte si, jak mise k největšímu vzorku z asteroidu probíhala.Video: Jan Marek
Odebrání prachu z klíčové cizí planetky neproběhlo bez problémů. Jak redakce SZ Tech kromě jiných zajímavých detailů mise včetně jejího průběhu, vybavení i miliardové ceny popisovala v předešlé reportáži, dvířka schránky se po extrakci nedovřela, jak měla, a tak nějaký materiál unikl ven.
Kolik hornin sonda přivezla?
NASA až do této dnešní prezentace vzorků z asteroidu odhadovala, že v návratové kapsli mohlo zůstat okolo 250 gramů materiálu – plus minus 101 gramů.
To by ovšem bylo stále násobně víc, než kolik dříve nabrali na jiných planetkách Japonci, jejichž dvě mise Hayabusa 1 a 2 byly první a zatím jediné, kterým se něco takového podařilo. O tom, kolik zvládli odebrat oni, také informuje minulý článek a video.
Co zaznělo v odhalující online prezentaci
Jak v živém přenosu informoval například i ředitel NASA, Bill Nelson, vědci v Johnsonově vesmírném středisku si pořád nejsou jistí, kolik gramů vzorků na Bennu přesně sonda odebrala. Přestože už to je 18 dní od přistání, kapsli obsahující prach a horniny stále opatrně vyprazdňují. U jejího otevření totiž byli „příjemně“ udiveni.
Po odkrytí hlavního víka návratové schránky Američané objevili „bonusový“ materiál z planetky nakupený i okolo samotného zařízení TAG-SAM ((Touch And Go Sample Acquisition Mechanism), které vzorky sbíralo a ukládalo do svého vnitřního kanystru.
Prach a horniny „navíc“ pokrývaly hlavici stroje, víko i jeho základnu. Podle NASA ho bylo tolik, že to zpomalilo celý proces sbírání a ukládání hlavních vzorků. Extrakce a kompletní převažování tak ještě několik dní potrvá. I přesto už ale provedla několik experimentů a měření vzorků a pochlubila se na prezentaci výsledky.
Bill Nelson v živém přenosu odhalil, že v získaném materiálu skutečně je navázána i voda, a to v jílovitých strukturách, a právě také organické sloučeniny, které by mohly objasnit původ života na Zemi. Bennu je stejně jako naše planeta asi 4,5 miliardy let starý.
Svá zjištění vědci na online prezentaci doložili fotkami a grafickými animacemi, které získali „rychlými“ analýzami - jako ze skenování elektronovým mikroskopem, pomocí rentgenu a rozkladu zjištěného záření, infračerveného měření a chemické analýzy. S počítačovou tomografií pak vytvořili 3D modely, na kterých byla přítomna voda nebo také hojné množství uhlíku.
Většina hornin z asteroidu bude pro budoucí generace
Vědci budou vzorky analyzovat odhadem asi dva roky. Ke zkoumání dostanou ale jen čtvrtinu.
NASA chce 70 procent odebraných hornin z asteroidu zakonzervovat do budoucna, až bude lidstvo mít lepší technologie. Čtyři procenta pak získá Kanadská vesmírná agentura (CSA) za jejich pomoc při vybavení americké sondy, a půl procenta také JAXA, která dříve za spolupráci na misi Hayabusa 2 také dala Američanům část svých vzorků.
