Článek
Pamatujete si, co jste dělali v roce 1996? Někteří vědci v NASA si to pamatují asi až bolestivě přesně. Původní plány na teleskop, který by na oběžné dráze nahradil ten Hubbleův, pocházejí právě z 90. let. Tehdy se předpokládalo, že by měl teleskop vystartovat už v roce 2007.
To se ale nestalo. Hubbleův teleskop musel astronomům vydržet o dost déle, než se počítalo. Nový teleskop – později pojmenovaný teleskop Jamese Webba podle šéfovi NASA v letech 1961 až 1968 – se neustále prodražoval a odkládal. Několikrát se musel vývoj zastavit, klíčové části překontrolovat či dokonce navrhnout úplně znovu.
Stoupala také cena. Zatímco v roce 1997 se mluvilo o ceně půl miliardy dolarů, postupně se cena vyšplhala na dvacetinásobek. Většinu z této ceny platí NASA, respektive americká vláda. Evropská vesmírná agentura se podílí necelými deseti procenty z výsledných deseti miliard dolarů.
Startem to nekončí
Celý rok 2021 se spekulovalo, zda se podaří aspoň tento rok Webbův teleskop konečně dopravit do vesmíru. Nakonec se to zřejmě stihne necelý týden před koncem roku. Start, na kterém se kromě amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, nastal 25. prosince ve 13:20 SEČ. Rakety Ariane 5 odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
COMING UP: The moment we've all been waiting for. @NASAWebb launches to #UnfoldTheUniverse! Watch LIVE with us starting at 6am ET (11:00 UTC): https://t.co/mzKW5uV4hS pic.twitter.com/zMu9f15ouz
— NASA (@NASA) December 25, 2021
Start bylo možné sledovat živě na stránkách NASA nebo na YouTube.
Celý start byl rychlou záležitostí. Dvě minuty po startu se oddělily přídavné motory a 9 minut po startu pak v letu pokračoval modul nesoucí sondu s teleskopem. Tato platforma se pak oddělila dle plánu asi 27 minut po startu.
SUCCESSFUL SEPARATION OF THE TELESCOPE!!! #JWST
— Dr. Tanya Harrison (@tanyaofmars) December 25, 2021
This is the among the last glimpses humanity will have of JWST before it heads to its home at L2. pic.twitter.com/qDVWItnriW
Necelou půl hodiny po startu je tak teleskop na cestě na svou oběžnou dráhu kolem Země, respektive kolem Slunce. Konkrétně se jedná o místo 1 500 000 km od Země, tzv. librační centrum L2, ve kterém je teleskop vždy v zákrytu.
Po startu ale samotné drama teprve začíná. Postupné rozbalování komplikovaných přístrojů a odstínění bude trvat 13 dní. V každé fázi by mohlo dojít k selhání, které buď naruší nebo ohrozí činnost desetimiliardového teleskopu.
Postupné rozbalování a příprava k činnosti bude trvat dva týdny
Co umí teleskop Jamese Webba
Webbův teleskop je dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby „vidělo“ infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.
JWST (James Webb Space Telescope) ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy, ke zkoumání jejich původu a vývoje a k jejich srovnávání s exoplanetami, tedy s planetami obíhajícími kolem jiných hvězd.
Zároveň bude teleskop sledovat exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách a na jejichž povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se počítá i s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.
K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 × 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.
Vědci kontrolují přesné seřízení citlivých senzorů teleskopu.
Velké primární zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových zrcadel, každé o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Každé je vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou. Berylium vědci zvolili díky lehkosti a zároveň pevnosti tohoto kovu. Navíc udrží tvar i v podmínkách hlubokého mrazu, který přístroje teleskopu ke svému správnému provozu potřebují. Pro vrchní vrstvu bylo vybráno zlato vzhledem k jeho extrémně vysoké odrazivosti světla, a to v širokém rozsahu vlnových délek.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili aktuální informace.
