Článek
Americkou firmu Axon proslavil hlavně její takzvaný distanční, tedy dálkový elektrický paralyzér čili taser. Dříve se tak podnik i jmenoval. Známé zařízení klasifikované jako nesmrtící zbraň využívá k ochromení útočníků vystřelené elektrody, které přivedou do těla oběti napětí až 50 tisíc voltů. Jeho vybití či jinak také cyklus trvá 5 sekund.
Během této chvíle ale zasažený zažívá mučivou, až nesnesitelnou bolest, ztuhnou mu svaly a není schopný pohybu, takže padá k zemi. Zbraň využívá policie v řadě zemí, jeho výhodou je, že policista nemá takové dilema, jaké by zažíval při tasení klasické střelné zbraně, která může být smrtící. Pokud se pak použije proti ozbrojenému útočníkovi, může zachránit řadu životů.
Útok na školu v Texasu. Policisté čekali tři čtvrtě hodiny před třídou
Axon poukazuje na střelby v amerických školách, kterých jen letos bylo 27. Ta v texaském městě Uvalde stála život dvě učitelky a 19 studentů základního stupně. Odpůrci zbraní v USA proto dnes ještě hlasitěji volají po jejich omezení a příznivci zase naopak požadují právě víc zbraní, protože jen ty podle nich mohou útočníky zastavit. A právě arizonská firma s tasery minulý týden přišla také s vlastním řešením – i když poněkud kontroverzním.
„Politici ve Spojených státech nebyli v řešení tohoto problému efektivní,“ uvedl Rick Smith, CEO firmy, pro server BBC a dodal, že návrhy ozbrojit samotné učitele jsou „dost riskantní a mohou vést spíše k více nehodám než k nápravě“.
Ředitel firmy, rovněž otec dvou dětí, ve čtvrtek odhalil, že už delší dobu plánují a po tomto incidentu začali i formálně vyvíjet malý taser upevnitelný na dron. A také zaměřovací algoritmy pomáhající operátorům s bezpečnou manipulací a zásahem. Reagoval tak prý na to, že ve škole v Texasu trvalo policistům přes hodinu a čtvrt od prvních výstřelů, než se jim podařilo střelce zneškodnit. Čekali totiž na taktickou jednotku a klíče od zamčené třídy. Jen před tou čekali 47 minut.
Dron s taserem. Čekat mohl u stropu třídy
Takovému pomalému rozhodování chtěla prý arizonská firma předejít a drony umístit přímo do tříd. Řešení kromě taseru zahrnovalo právě i software s umělou inteligencí a kamery, které Axon vedle paralyzérů běžně vyrábí. Upravený dron měl na zakázku dodat kontraktor a mohl být připevněný ke stropu – podobně jako detektor kouře.
Jakmile by pak bezpečnostní kamery detekovaly útočníka nebo pokud by někdo stiskl nouzové tlačítko, stroj by vyletěl, zaměřil by ho a taser by už potom byl v rukou dálkového operátora. Ten by měl autorizaci k použití ochromující zbraně a přebral by údajně i veškerou legální a morální odpovědnost.
Axon si prý dovedl představit i to, že drony by operovaly plně autonomně. Zatím se ale i ve vlastních řadách setkal nápad spíše s nesouhlasem. Už před rokem totiž vedení začalo návrh strojů probírat s etickou radou. Ta minulý měsíc hlasovala proti a to se ani nemluvilo o aplikaci ve školách – testovat je měly zásahové jednotky.
Firma na etickou radu nejdříve nedala. Pomohly až rezignace
Všech 13 členů orgánu nový nápad znepokojil i proto, že jim o rozšíření do škol vedení řeklo až minulý týden, a opět se postavili proti. Podle šéfa firmy ale byli názorově spíše rozpolcení a třeba policejní činitelé ho podporovali. Navzdory vyjádření rady tak nejdříve řekl, že prototyp chce mít už příští rok a za dva roky chce zahájit testy v terénu a žádat o povolení k provozu. Zbývalo už jen určit obsluhu dronů. Možností byli policisté, ale i personál vládních agentur či samotné firmy.
Pevné rozhodnutí šéfa Axonu změnila až pondělní rezignace devíti členů etické rady. Ti se obávali zneužití strojů hackery, ale i obsluhou, nebezpečí zasažení studentů a nakonec i toho, že by na útočníka drony stejně nemusely stačit a idea jen odvádí pozornost od jiných řešení, jak útoky eliminovat.
Ředitel firmy tak vývoj dronů s tasery údajně pozastavil a změnil i svá dřívější vyjádření. I navzdory avizovanému přesnému rozvrhu byla prý realizace vzdálená a mělo se teprve zjišťovat, zda jsou projekt a technologie životaschopné.
Dron za 23 tisíc korun: větší dostřel, čtyři kamery, šipky a reproduktor
Faktem ale je, že Smith předtím už ukázal video, kde dron vystřeluje nabité šipky, takže technologii začal vyvíjet. Nechyběly ani přesné technické detaily. Jako čtyři kamery, zásobník až na čtyři šipky, reproduktor a zaměřovací laser. Dostřelit měl dron na 12 metrů, tedy trojnásob oproti spolehlivé vzdálenosti policejních taserů.
„Postavíme systém paralyzujících dronů, který bude dálkově ovladatelný a umístěný již na místě, aby nejdéle do jedné minuty mohl hrozbu zastavit,“ popsal další z detailů.
Pokud by šipky došly, mohl by prý dron do útočníka k získání času i naletět. Firma ho chtěla prodávat s cenou okolo tisíce dolarů a prodej kvůli zneužití striktně kontrolovat. Teď se ale vzhledem k pozastavení vývoje kvůli odstoupení etické rady zaměří spíše „na další komunikaci s klíčovými orgány, aby našli tu nejlepší cestu vpřed“.
Firma se z původního Taser na současný Axon přejmenovala v dubnu 2017. A to podle označení dalších produktů, jako například osobních kamer do výstroje policistů nebo jejich hlídkovacích aut, ale i softwaru pro zpracování digitálního záznamu. Předtím byl zkrátka taser jako její nejslavnější produkt.
Taser, který zachraňuje, ale i bere životy. Axon už radu jednou obešel
Právě Taser ale podle ředitele společnosti mohl polarizovat veřejnost. Třeba u policistů je oblíbený. Skupiny jako Americká unie pro občanské svobody ale stále upozorňují na desítky úmrtí, která ochromující zbraň jen v USA způsobila nebo k nim přispěla. Sama firma ale v reakci samozřejmě oponovala tisíci životy, které naopak zachránila.
Paralyzéry – nebo tedy hlavně vyměnitelné náplně – v roce 2016 firmě Taser obstarávaly tři čtvrtiny tržeb. Tehdy měla obrat 268,2 milionu dolarů. Loňské prodeje Axonu ale ukázaly, že tasery tvořily polovinu zboží a druhou byly kamery a software. Tasery vedly jen o 10 milionů. Firma loni utržila 863,3 milionu dolarů. Meziročně o 27 procent víc a trojnásobek oproti roku 2016.
Drony s paralyzéry nejsou jedinou kontroverzí, kterou Rick Smith během svého vedení firmy vzbudil. V roce 2016 sdílel veřejně nápad vybavit osobní kamery na uniformách policistů technologií pro rozpoznávání obličejů, aby strážníci mohli podezřelé osoby ihned identifikovat. Tento nápad nicméně hlasování rady Axonu rovněž odložilo, a to kvůli obavám o soukromí, přesnost a bezpečí. Navzdory obavám svého etického orgánu ale pokračuje s vývojem tohoto softwaru pro kamery v hlídkovacích vozech.
