Článek
Solární erupce jsou mohutné exploze žhavého plazmatu o teplotě až 20 milionů stupňů Celsia. Tedy o několik řádů víc, než kolik je na povrchu Slunce (pozn. red.: okolo 5500 °C), a zhruba o polovinu víc, než jaká teplota je v jeho samotném jádru (pozn. red. 13 milionů °C).
Tak žhavé plazma se přitom uvolňuje až do takzvané korony, tedy atmosféry Slunce, a to ve výronech, které silně ionizovaný čili nabitý plyn uvnitř ní vytlačují pryč za její hranici. Obsahuje protony, elektrony a další částice.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Opravdu velké solární erupce tak mohou způsobovat takzvané geomagnetické bouře až na Zemi, pokud jdou tím směrem. A ty pak mohou dočasně narušit činnost satelitů, rozvodných energetických sítí, ale i vést ke změnám v chování stěhovavých zvířat. A doprovodně způsobit polární záři i tam, kde to není obvyklé.
Ochrana za miliardy před miliardovými škodami
Evropská kosmická agentura (ESA) proto už před dvěma lety představila svůj návrh družice, která by před těmito erupcemi na Slunci, a tím pak i geomagnetickými bouřemi na Zemi, měla včas varovat. A tento týden rozhodla o tom, kdo takový první varovný systém před nebezpečným vesmírným počasím z Evropy postaví.
Kontrakt v hodnotě 340 milionů eur (pozn. red. 8,4 mld. korun) zahrnující vývoj sondy zvané Vigil uzavřela ESA s britskou divizí společnosti Airbus Defence & Space UK, která na práci nasadí více než 150 kvalifikovaných inženýrů.
Hotová družice by měla vážit okolo 1,1 tuny a nést celkem šest zařízení. Ke snímání, měření i analyzování činnosti Slunce, plazmatu a magnetického pole. Do vesmíru pak má startovat v roce 2031.
Jak bude varovný systém fungovat
Sonda Vigil bude na stejné heliocentrické oběžné dráze jako Země, ale od té bude vzdálená 1,5 milionu kilometru a svírat s ní úhel 60 stupňů. Agentura ESA tuto lokaci označuje jako takzvaný pátý Lagrangeův bod (L5). Od Slunce tam bude 150 milionů kilometrů daleko a bude mít výhled i na tu jeho stranu, která ze Země není vidět. Videoanimace si lze rovněž prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Sonda tak dokáže pozorovat sluneční povrchovou aktivitu i několik dní před tím, než se daná část natočí směrem k Zemi. A tím poskytne cenný čas pro ochranu kritické infrastruktury - jako jsou právě rozvodné, ale i mobilní komunikační sítě a hodnotné stanice a družice na zemské oběžné dráze, s nimiž bude komunikovat a data jim předávat. A to 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
Geomagnetické bouře vzniklé kvůli silným erupcím na Slunci a výronům koronárního plazmatu se podle intenzity rozlišují na pět stupňů od G1 po G5. V závislosti na jejím rozsahu mohou škody jenom pro Evropu podle studie ESA potenciálně dosáhnout až 15 miliard eur, tedy více než 370 miliard korun. Družice Vigil by ale mohla energetické firmy a patřičné úřady s předstihem varovat a dát jim čas na vypnutí systémů, aby je přečkaly bez úhony.
