První laboratorní vepřové na bázi mikrořas na světě vyrobil startup z Brna

Díváte se na první kultivované, tedy v laboratoři vypěstované vepřové maso na bázi mikrořas na světě. A pochází z Brna. Vyrobila ho tamní firma Mewery – první evropský food-tech startup, který se na vývoj takového produktu specializuje.

Prototyp smažený v oleji a i bez koření chutnající jako karbanátek vážil pár desítek gramů a jeho cena se údajně pohybovala v tisících korun. Další verze by se ale měly už brzo dostat na stovky korun a do pár let chce brněnský podnik své umělé maso prodávat dokonce za ceny, jaké mají třeba v kvalitním řeznictví.

Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

„Ohledně ceny těch budoucích produktů cílíme na premium kategorii, která je dva až dvaapůlkrát vyšší než vážený průměr cen konvenčního vepřového masa. A na tuto cenu se plánujeme dostat zhruba do čtyř let. A to už v objemu produkce ve stovkách tun ročně,“ vysvětluje v reportáži pro SZ Byznys a Tech zakladatel firmy Roman Lauš.

„Samozřejmě čím větší budeme mít objem produkce, tím nižší bude cena. A já bych tedy nerad sliboval, že v určitém roce budeme na nižší ceně, než kolik je u běžného masa,“ dodává.

„Důležitá otázka celé cenotvorby je také to, jaká je opravdová cena konvenčního masa v dnešní době – když se podíváte na to, kolik stojí maso a jaké jsou dotace, které to maso dotují, tak zjistíte, že ta cena vůbec neodpovídá realitě,“ uvádí dále Lauš.

Umělé maso startupu Mewery v Brně přitom roste z opravdových živočišných buněk bez nutnosti chovat hospodářská zvířata. Ta zabírají úrodnou půdu a podílí se i na zhoršování klimatu. A poptávka po mase přitom globálně pořád roste. Za posledních 50 let se tak produkce masa více než ztrojnásobila na současných více než 340 milionů tun za rok.

„Produkcí kultivovaného masa vzniká o 90 procent méně skleníkových plynů než při klasickém chovu zvířat. Neskutečným způsobem šetří území alokované pro chov zvířat a pěstování krmných plodin – tady se hovoří asi o 95 procentech. A v celém procesu spotřebujete o 70–80 procent méně vody. Takže jedna z hlavních motivací pro celý obor alternativních proteinů je snížit skleníkové plyny a obecně negativní vliv industriálního chovu zvířat na naši planetu,“ doplňuje zakladatel brněnského podniku.

Firem snažících se o produkci náhražek masa je už na světě několik. Ty nejznámější jako americký Impossible Foods jsou ale čistě rostlinné a dražší, a právě jim se také v době vyšší inflace tolik nedaří. Jen loni jejich prodeje klesly o 14 procent. A Beyond Meat, který se obchoduje i na burze, se od dob jeho největší slávy v červenci 2019 propadla cena akcií ze 234 na 16 dolarů. Hodnotu má ale stále přes miliardu dolarů.

„Hlavní problém v rostlinné stravě je, že není schopna napodobit maso v textuře a chuti. Kultivované maso řeší chuť právě tím, že je z buněk. To znamená, že je masem z masa,“ vysvětluje Roman Lauš dál pro SZ Byznys a Tech.

Ani umělé steaky to ale nemají se vstupem na trh lehké. Největší překážka byla totiž až dosud cena nutrientů, tedy živin nezbytných k růstu v laboratoři – do tohoto výživového média se používá drahá plazma z plodů krav, jinak také fetální bovinní sérum zkráceně FBS.

Tento problém zpomalující rozšíření průmyslu umělého masa chce ale právě Mewery vyřešit světově unikátní technologií. Vyvíjí totiž své vlastní hybridní médium, které místo FBS využívá mikrořasy. Ty snižují výrobní náklady asi o 70 procent a navíc dodávají nutričně přínosné vitamíny, antioxidanty, minerální látky, vlákninu a esenciální mastné kyseliny. Prototyp masa kultivoval tým brněnských vědců po dobu 10 týdnů.

„Díky tomu, že používáme bázi mikrořas, tak jsme schopni vytvořit produkt, který je zajímavější nutričně, je zdravější, je vlastně vytvořený ve sterilním prostředí, a myslíme si, že se určitě najde řada zákazníků, kteří budou ochotni si za něco takového připlatit,“ dodává zakladatel startupu.

Další výhodou je, že novinka od Mewery je stoprocentně buněčný produkt. Standard na trhu s alternativními potravinami je totiž kultivované maso tvořené zatím jen ze 30 až 50 procent z buněk – zbytek doplňuje sója, hráškový protein a další přísady.

Prototyp z Brna kombinuje 75 procent vepřových buněk a 25 procent buněk mikrořas a poměr lze podle potřeby i měnit. Na světě je tedy opravdu unikátní. Kultivováním masa se zabývá třeba i španělský startup Novameat tvořící umělé steaky na 3D tiskárně.

Mewery si podala na svoji platformu z mikrořas a proces výroby i patentovou přihlášku. Hotový produkt na trh chce mít připravený do dvou let. Zákazníci se k němu ale dostanou až potom, co bude hotová odpovídající legislativa, která se napříč zeměmi značně liší.

„My máme go-to-market do roku 2040, a počítáme s tím, že budeme prodávat produkty jak v Evropě, tak v Asii i v Americe. A v dnešní době už spolupracujeme s partnery v Singapuru a hovoříme také se Singapore Food Agency, která je ve schvalování potravin nového typu nejdál. V těsném závěsu je U.S. Food and Drug Administration (FDA), kde právě probíhá první schválení kultivovaného masa pro uvedení na americký trh,“ doplňuje Roman Lauš pro SZ Byznys a Tech.

„A co se týče Evropy, tak komunikujeme v rámci různých asociací a právě i s European Food Safety Authority, kde se už připravují první zkrácené žádosti, ale můj odhad je, že v EU schvalování potraviny nového typu bude trvat dva až tři roky, než uvidíme produkty v našich obchodech,“ dodává.

Loni v říjnu dostala společnost investice v řádu nižších desítek milionů korun od dvou tuzemských venture kapitálových fondů Credo a Purple Ventures. A v květnu do něj peníze vložil také americký akcelerátor Big Idea Ventures (BIV), který je nejaktivnější investiční fond v oblasti foodtechu na světě.

V jeho případě šlo zatím o vklad financí v řádu milionů korun, brněnský podnik má ale šanci i v dalším plánovaném a větším kole investic. Bylo to totiž vůbec poprvé, co prestižní akcelerátor z USA zahrnul do svého portfolia český projekt, a uspěl v konkurenci 300 světových firem, z nichž BIV podpoří v rámci programu New Protein Fund TOP 15 společností a z Evropy pouhých pět.

„Teď intenzivně pracujeme na založení vlastní biobanky, což je v podstatě úložiště buněk, ze kterých můžeme vykultivovat další maso. Chceme si tak zajistit víceméně neomezený zdroj prasečích buněk, který nás posune blíže k velké produkci. S tím přímo souvisí zvětšování objemu kultivace do velkokapacitních kultivátorů již v tomto roce,“ uzavírá Roman Lauš.

Aktualizováno: V 8:07 jsme doplnili videoreportáž.