Článek
V úvodním videu tohoto článku si lze prohlédnout první okrasnou rostlinu, která svítí ve tmě. Jde o geneticky upravenou petúnii. Nevyžaduje žádnou speciální péči a pěstovat ji by mělo být naprosto bezpečné.
Přes den vypadá jako obyčejná pokojovka, zatímco večer se rozzáří jako světluška. A po té má v angličtině také své jméno – Firefly Petunia.
Novinku uvádí do prodeje biotechnologický startup Light Bio ze Spojených států, jejichž ministerstva zemědělství (USDA) k tomu dalo, zatím jako jediné, povolení. Lze však očekávat, že atraktivní rostlinnou dekoraci bude chtít firma rozšířit i za oceán.
Sazenice s výškou 10 centimetrů, které mohou dorůst až ke 25 centimetrům, podnik nabízí s cenovkou 29 dolarů, tedy zhruba 680 korun. A v dubnu je připravený odbavit várku čítající 50 tisíc kusů, což vychází na tržbu v objemu přes 34 milionů korun jen za první měsíc amerických prodejů.
První svítící okrasné rostliny na trhu však nejsou původem americké, pocházejí z Ruska. Metodu, která stojí za jejich vznikem, tam už v roce 2020, jak psaly i Seznam Zprávy, použil biotechnologický startup Planta na tabákové listy. A to ve spolupráci s tamní Akademií věd, ale také Institutem lékařských věd (MRC) z Británie a Institutem vědy a techniky (ISTA) z Rakouska. Pracovalo na ní celkem 27 vědců, přičemž Light Bio založený třemi z nich ve Spojených státech ji měl rozšířit i na pokojovky a komercionalizovat.
První experimenty už skoro před 40 lety
Pokusy o vytvoření takzvaných bioluminiscenčních květin sahají už do 80. let. Tehdy na nich pracoval například i Keith Wood, šéf a spoluzakladatel amerického startupu, který teď dostal v USA povolení k prodeji Firefly Petunie.
V roce 1986 se svými kolegy představili svítící rostlinu tabáku. Upravili ji ale tak, že do jejího genomu vložili gen spouštějící takzvanou luciferázu právě u světlušek. Výsledné záření ovšem bylo slabé a rostliny vyžadovaly speciální výživu, která chemickou reakci poháněla.
Vhodnější geny pro silné a soběstačné záření než v živočišné říši tak nakonec objevili Rusové ve spolupráci s Brity a Rakušany v říši hub – konkrétně u jedovatého druhu Neonothopanus nambi ze řádu lupenotvarých, který je také bioluminiscenční.
Odpověď vědci našli u hub
Tato houba na rozdíl od hmyzu využívá jako výživu či palivo kyselinu kávovou, kterou obsahují všechny rostliny, protože je důležitá pro jejich metabolismus. A navíc má i dva enzymy, které z této organické sloučeniny vyrábějí luminiscenční, tedy spontánně zářící, molekulu luciferin, a také enzym, který z ní při reakci s ní uvolňuje fotony neboli světlo. A čtvrtý enzym v této houbě je zase schopný z luciferinu vyrábět zpět kyselinu kávovou, takže se proces neustále opakuje.
Přestože se tak nová svítící pokojovka na trhu jmenuje Firefly Petunie, je v ní DNA z houby, konkrétně tedy skupinu genů, pomocí kterých je schopna produkovat si čtyři enzymy vyrábějící z její vlastní kyseliny kávové molekuly luciferinu, z těch uvolňovat i světlo, a přeměňovat je zase na výchozí organickou sloučeninou nezbytnou jak pro její vlastní metabolismus, tak i pro opakování celého procesu.
Petúnie zářící ve tmě proto skutečně nepotřebují žádnou speciální výživu. Platí však, že čím zdravější rostlina, tím lépe pak světélkuje. Za dne by tak měla mít dostatek slunečního světla, a jelikož organický proces je závislý na metabolismu, rostlině by mohla v květináči prospět třeba slupka od banánu uvolňující růstový hormon etylen. Intenzita záření by potom měla být na úrovni měsíčního svitu ve fázi úplňku.
