Článek
Takto by mohla vypadat budoucnost výpočetní techniky, cloudu a zálohování dat. Nemusela by totiž už být pouze na Zemi, ale rozšířit se i do vesmíru - na Měsíc.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Současná rychlá expanze a rozvoj umělé inteligence (AI) vyžaduje stále více datových center, jež ale ke svému provozu potřebují množství energie, a poptávka o ně tak zase zvyšuje tlak na distribuční sítě. S datovými centry se proto často staví rovnou i elektrárny, aby se zajistil jejich bezproblémový chod.
Americká firma Lonestar Data Holdings odpověď na tuto nouzi, i třeba levnější provoz, vidí ještě dál, a to na Měsíci.
„Měsíc na to je tak dobrý, že kdyby tam nebyl, tak ho musíme postavit. Je to krásná, tisíce gigatun vážící hromada kamení, kde je dost nerostných surovin, slunečního světla a přirozeného chlazení. Můžeme tam uložit data od celého lidstva. Na dohled, kde je vidíme každý den a máme tam k nim přístup. Je to ta nejlogičtější věc,“ říká v úvodním videu tohoto článku CEO a zakladatel podniku Chris Stott.
Levnější a mimo dosah přírodních i lidských hrozeb
Kromě toho, že nízké provozní náklady zajistí solární energie dopadající na fotovoltaické panely, tak chlazení serverů zase vyřeší teplota pod bodem mrazu. Solární panely by se navíc mohly stavět přímo na Měsíci, kde je dostatek nerostných surovin. A jsou tu i další výhody.
Odpadají rizika jako narušení sítě, změna klimatu a přírodní katastrofy, lidský faktor, útoky od cizích mocností nebo hrozby jako ransomware a také války. Čím cennějšími se data stávají, tím větší hrozbu tyto faktory představují.
„Zaprvé jde o fyzickou izolaci - nikdo se tam zkrátka nevloupe. A za druhé to je i tím, že komunikační kanál z Měsíce na Zemi je velmi dobře hlídaný a pro kyberútočníky bude extrémně těžké jej nahackovat,“ vysvětluje pro SZ Tech Filip Železný z Katedry počítačů na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT. Komunikace probíhá radiovými signály pomocí antén na Zemi.
Společnost Lonestar chce vůbec první fyzické datové centrum na Měsíc, přesněji tedy jeho demonstrátor, vynést už 26. února s pomocí rakety Falcon 9 od SpaceX. Startovat bude z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a bude součástí dalšího kosmického plavidla.
Demonstrátor už má první zákazníky - i mezi hvězdami
Zkušební verze poletí na palubě lunárního přistávacího modulu Athena od americké firmy Intuitive Machines, jež už jednou dokázala na povrchu Měsíce přistát jako první soukromý podnik v historii se svým landerem. Povedlo se jí to loni v únoru s modulem Odysseus, který se u přistání převrátil na bok, ale fungoval.
Lonestar sice zatím nezveřejnila, jakou bude mít datové centrum na Měsíci kapacitu, už prý ale podepsala smlouvy o budoucím využití s americkým státem Florida, správou ostrova Man, AI firmou Valkyrie nebo hudební skupinou Imagine Dragons.
„Právě teď jako lidstvo vytváříme každých 24 hodin 2,5 kvintilionu bajtů dat. To je za každý den tisíc petabajtů, to je milion laptopů MacBook Pro - těch vůbec nejlepších. Ručička hodin překročí půlnoc a máte tu další milion těchto laptopů. A co dva roky se to číslo zdvojnásobí. Data jsou měnou moderní civilizace,“ doplňuje ve videu šéf americké firmy.
Využití pro výpočty i AI
Dle expertů však datová centra na Měsíci zatím nemohou sloužit jako pomocná výpočetní kapacita pro umělou inteligenci na Zemi, pokud tedy potřebují rychlou odezvu. Na vzdálenost 384 tisíc kilometrů totiž u přenosu signálu dochází ke zpoždění v délce zhruba 1,28 sekundy. A to není jediná komplikace.
„Těch důvodů je několik. Jeden - asi ten nejdůležitější - je, že do toho datového centra typicky člověk potřebuje přístup, aby mohl dělat servis, aby mohl vyměnit disky, které selžou. To je potřeba dělat často. A zároveň možnost upgradu - ten hardware se vyvíjí, je potřeba ho pořád aktualizovat, kupovat nové paměti a výpočetní uzly, ať už jde o CPU nebo GPU. To znamená, že poměrně rychle zastará a není použitelné na výpočty, což je vlastně jedna z funkcí datového centra,“ pro SZ Tech vysvětluje i Pavel Kordík z Katedry aplikované matematiky na Fakultě informačních technologií (FIT) ČVUT.
„Je pořád ale použitelné jako paměťové úložiště, protože u samotné paměti se toto zase až tak rychle nevyvíjí,“ dodává.
„Možná se to nemusí řešit jenom tím, že se tam budou díly dopravovat novými misemi, ale v budoucnu by mohla nastat situace, kdy by se některé součástky vyráběly na Měsíci pomocí 3D tiskáren - nevím, zda vyloženě čipů, protože to je vyloženě nákladná věc, ale v delší budoucnosti třeba ano. Třeba se tam podaří udělat nějaké takové self-maintenance centrum,“ doplňuje Filip Železný z FEL ČVUT.
Zatím tak pro datová centra na Měsíci přichází v úvahu využití jen jako úložiště, což Lonestar právě nabízí.
Hudba budoucnosti
Možná v budoucnu by šla využít pro výpočetní kapacitu a to například i pro základnu osídlenou astronauty. Třeba Artemis Base Camp, který tam plánuje koncem dekády v rámci stejnojmenného programu návratu lidstva na Měsíc postavit NASA. Tvořit ji má kromě dvou roverů právě obyvatelný habitat pro čtyři lidi.
„To je samozřejmě jiná věc. Kdyby byl Měsíc osídlen stálou posádkou, tak bude mít i potřebu v přístupu k nějaké výpočetní infrastruktuře, a pak dává smysl tam provozovat datové centrum. Nemyslím si, že by to muselo být velké datové centrum - typicky může být součástí nějakého vesmírného plavidla nebo i stanice. Tam by opravdu asi nebyly potřeba velké výpočty a pořád asi bude levnější odeslat nějaké věci na Zemi, spočítat je tady, a pak vrátit zpátky, než aby se ten výpočet děl na Měsíci. Tam často tu rychlou odezvu prostě nepotřebujeme,“ vysvětluje znovu Kordík.
„Záleží, do jaké míry se věc přikloní k paradigmatu, kterému se říká edge computing. To znamená, že spousta výpočtů, které by se normálně dělaly v datovém centru na Zemi, tak se potom, co se tam přesunou data, udělají přímo na místě a na Zemi by se poslaly třeba jen výsledky. A to už by tam musela být vyšší výpočetní kapacita. Tady si to o nový postup vyloženě říká,“ doplňuje Železný.
