Prorok umělé inteligence shání šílenou sumu na nové čipy. Ví něco, co my ne?

V listopadu loňského roku byl Sam Altman sesazen z čela firmy OpenAI, aby se tam za čtyři dny s velkou slávou (a za podpory drtivé většiny zaměstnanců) vrátil. Jedním z možných důvodů odvolání byla i Altmanova činnost na projektech mimo OpenAI. A jeho poslední iniciativa se nyní dostává do popředí mediální pozornosti.

„Šéf OpenAI mluví s investory, například s vládou Spojených arabských emirátů, o možnosti financování divoce troufalé technologické iniciativy,“ uvedl deník The Wall Street Journal s odkazem na zdroje, které se těchto jednání přímo účastnily. Cílem Altmanovy iniciativy má být mimo jiné získání financí ve výši bilionů dolarů. „Celý projekt by mohl vyžadovat pět až sedm bilionů dolarů.“ To je v přepočtu na koruny přes 150 bilionů korun.

Altman tak chce výrazně navýšit celosvětovou produkci čipů, především těch specializovaných čipů používaných k trénování umělé inteligence. Co lze za jeho snahami hledat a jak realistický by takový projekt byl? A k čemu by mohl vést? Pojďme se na to podívat postupně. Ale na úvod blesková matematická vložka.

V americké angličtině se slovo „billion“ používá pro české slovo miliarda. To ale není tento případ. Opravdu myslíme český bilion, tedy tisíc miliard. Částka sedm bilionů dolarů odpovídá přibližně 165 bilionům Kč.

Zmiňovaných sedm bilionů dolarů přibližně odpovídá hodnotě dvou nejcennějších firem světa, Applu a Microsoftu, dohromady. A ještě bychom k nim mohli přičíst firmu NVIDIA, která v současnosti dodává na trh většinu specializovaných čipů určených právě k onomu trénování umělé inteligence.

Zjednodušeně řečeno proto, že jemu samotnému – respektive jeho firmě OpenAI– už nyní čipy chybí. Připomeňme, že právě firma OpenAI v listopadu 2022 představila populární nástroj ChatGPT a odstartovala tak současnou vlnu tzv. generativní umělé inteligence.

Od té doby se firma OpenAI opakovaně potýkala s nedostatečnými kapacitami, a musela kvůli tomu dokonce omezit nabírání uživatelů. A to přitom má ChatGPT „jenom“ sto milionů aktivních uživatelů týdně. Pokud by měla tato kategorie služeb dosáhnout skutečně masového úspěchu, potřebovala by výpočetní kapacity více než o řád zvýšit.

To není vůbec jisté. Nyní se celosvětově prodají mikroprocesory za asi půl bilionu dolarů ročně a předpokládá se, že do roku 2030 se tato hodnota zdvojnásobí. To se ale bavíme o všech polovodičových mikroprocesorech dohromady. Altman se chce zaměřit přímo na výrobu specializovaných součástek určených pro výpočty spojené s trénováním umělé inteligence.

Této disciplíně v současnosti kraluje Nvidia. Mimo jiné i zájem o její grafické karty H100, optimalizované pro AI, v roce 2023 tuto firmu vynesl mezi nejcennější společnosti světa.

Zájem navíc roste. Původně se předpokládalo, že firma Nvidia v roce 2023 prodá 550 tisíc karet H100. Nakonec ale prodala půl milionu těchto GPU jen ve svém třetím kvartále. A pořád jde o nedostatkové zboží.

Také konkurenční firmy zabývající se návrhem čipů – AMD a Arm  – díky poptávce po umělé inteligenci nabírají na hodnotě a za rok vyrostly skoro na dvojnásobek. Svoje vlastní AI čipy navrhují i další velké firmy: Google (Tensor Processing Unit) , Amazon (AWS Inferentia), Tesla (Dojo D1) nebo Apple (M3).

Úzkým hrdlem v současné době není návrh čipů, ale jejich výroba. Koncem 80. let se firmy začaly specializovat buď na návrh (tzv. fabless), nebo na výrobu čipů (tzv. foundry). A je jen velmi málo firem, které jsou schopné vyrábět čipy postavené na nejnovějších technologiích. Výše zmíněná Nvidia H100 se – stejně jako třeba čipy navržené firmou Apple – vyrábějí na Tchaj-wanu v továrnách TSMC.

Továrny TSCM rezervují své kapacity na dlouhé měsíce nebo roky dopředu. Cílem Altmanovy iniciativy je výrazně navýšit počet těchto továren a tím zvýšit i celkovou produkci čipů.

Málokterý obor je tak složitý a komplexní jako výroba čipů. Většina velkých firem postupně přešla na „fabless“ model: zabývá se návrhem čipů a jejich výrobu nechává na profesionálech. „Firma TSMC se od začátku soustředila na technologii výroby,“ vysvětlil nám Jan Pleskač, šéf české firmy Tropic Square, která se zabývá návrhem čipů. „Jak se technologie komplikovala a každé dva roky se dle Moorova zákona objevila nová, docházelo k postupné konsolidaci.“

Altman nechce konkurovat TSMC, současnému světovému lídrovi v oblasti pokročilé výroby čipů. Místo toho chce – podle zdrojů WSJ obeznámených s průběhem jednání – postavit „investorskou iniciativu“.

Předtím, než se v roce 2019 ujal vedení firmy OpenAI, působil Altman jako prezident známého investorského fondu Y Combinator. Ve svých vyjednáváních tak určitě úročí zkušenosti i kontakty z této éry. Hlavně ale využívá jedinečného momentu: poslední rok pro něj byl neuvěřitelně úspěšný, OpenAI se stala symbolem „AI revoluce“ a Altman se nijak nebrání tomu, být tváří této nové éry.

Statusu celosvětové celebrity chce Altman zřejmě využít. Během loňského turné po šesti kontinentech se šéf OpenAI setkával s akademiky, podnikateli, investory i politiky. O jeho kontaktech s investory na Blízkém východě psala agentura Bloomberg už v listopadu 2023: „V rámci projektu s kódovým označením Tigris chce, podle lidí obeznámených s těmito vyjednáváními, Altman vytvořit firmu zaměřenou na návrh čipů a konkurovat firmám jako Nvidia.“ O jednání Altmana s šéfem TSMC zase v lednu 2024 informoval deník Financial Times. Nové informace Wall Street Journal tak navazují na již dříve odhalené – byť neoficiální – zprávy.

„Altman si uvědomil, že jeho ambice v oblasti čipů (…) vyžadují, aby přesvědčil spletitou globální síť zakladatelů, technologických firem a vládních představitelů,“ popisuje článek WSJ Altmanovo snažení. Jeho firma OpenAI by se pak zavázala, že se postará o značnou část poptávky.

Nebude to vůbec jednoduché. Už jenom proto, že částka pěti až sedmi bilionů dolarů se naprosto vymyká běžným investorským projektům. Porovnejme to třeba s pobídkami americké vlády, která chce do USA nalákat výrobu čipů. Bidenova administrativa oznámila investici do amerického polovodičového průmyslu ve výši pěti miliard, tedy o tři řády níže, než je údajný Altmanův cíl.

Altman se nicméně baví s blízkovýchodními investory, třeba těmi ze Saúdské Arábie, u kterých není pochyb o tom, že sedí na velkém balíku peněz. Ale hrozí tu rozpory na geopolitické úrovni: „Americká vláda se často obává vlivu některých cizích vlád nad strategicky důležitými dodávkami mikročipů, které pohánějí digitální ekonomiku,“ glosuje to diplomaticky WSJ.

Proto prý Altman upřednostňuje, aby se případné továrny – pokud se na ně povede sehnat peníze – stavěly v USA. Tam ale zase může narazit na problém, kterému čelí již existující (řádově menší) projekty: nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Osud firmy OpenAI – a do značné míry i pozice samotného Sama Altmana – je úzce provázán s firmou Microsoft. Právě softwarový gigant do OpenAI investoval miliardu dolarů v roce 2019 a počátkem roku 2023, krátce po spuštění populárních ChatGPT, přidal dalších deset miliard. Většina projektů OpenAI pak funguje na platformě Azure od Microsoftu.

„Společnost Microsoft si je vědoma snahy OpenAI získat finanční prostředky na rozšíření kapacity čipů a podporuje ji,“ uvádí WSJ informace z nejmenovaných zdrojů. „Altman se o své plány podělil s generálním ředitelem Microsoftu Satyou Nadellou a technologickým ředitelem Kevinem Scottem.“

Naopak současný dodavatel vybavení pro OpenAI – výrobce čipů Nvidia – nemá zřejmě v Altmanův projekt důvěru. Během rozhovoru na pódiu v rámci World Government Summit v Dubaji se zakladatel Nvidie, Jensen Huang, Altmanově sedmibilionové ambici zjevně pousmál. „Počítače se zrychlují. Rychlost AI výpočtů se za posledních deset let zvýšila milionkrát,“ dodal později. „Jestliže se snažíte odhadnout světovou poptávku po AI výpočtech, musíte vzít v úvahu, že budoucí počítače budou mnohem výkonnější.“

Projekt je zkrátka ohromný – a tím pádem i nesmírně nejistý. Ale zrovna Altman má– nebo minimálně může mít – v rukávu tajný trumf, který možná některé investory přesvědčí. Možná na setkáních říká něco takového: „Kdybyste viděli, co máme v laboratořích OpenAI, pochopili byste, že svět se změní. Umělá inteligence bude všude a poptávka po ní předčí všechna očekávání.“

Představte si, že byste v roce 1900 věděli o tom, že brzy ovládne svět automobilová horečka. Po celých Spojených státech, a vlastně po celém světě, se začnou neuvěřitelným tempem stavět silnice a benzínové pumpy. Nevyplatilo by se začít s předstihem investovat do těžby ropy? V roce 1900 byla roční spotřeba USA kolem 63 tisíc barelů. Dnes by Americe toto množství (při denní spotřebě 20 milionů barelů) stačilo necelých pět minut.

Pokud má Altman přesvědčivé argumenty pro to, že se v oblasti AI schyluje k podobné revoluci, dává jeho projekt smysl.

Možná je to ale naopak. Možná Altman věří, že teprve velká výpočetní síla může přinést revoluci, která je deklarovaným cílem OpenAI. Možná teprve s velkou výpočetní silou – řádově větší, než která je nyní na planetě k dispozici – by šel natrénovat model, který by dosáhl oné mety nazvané „obecná umělá inteligence“.

Až čas ukáže, jestli se v laboratořích OpenAI v únoru 2024 skrýval tajný model, který má potenciál řádově zvýšit poptávku a přesvědčit mezinárodní komunitu firem a investorů, aby se vzepjala k nevídané produkci pokročilých čipů. Anebo jestli naopak výzkum uvázl na mrtvém bodě a jedině vyšší výpočetní výkon umožní posun o úroveň výše.