Článek
Nová a jedinečná přenosná větrná elektrárna Shine má v poměru k hmotnosti údajně lepší výkon než termoelektrický generátor, vodní turbína či solární panel. Tedy 13,3 wattu na libru váhy. Velká je asi jako lahev na litr vody a váží jen 1,6 kilogramu. Její rotorové listy ale přesto generují energii v objemu až 40 wattů.
Pro představu – za hodinu získá dost elektřiny k dobití tří průměrných mobilních telefonů. Tou může hned napájet připojená zařízení, ale přebytek současně ukládat do vlastní vestavěné lithium-iontové baterie o kapacitě 12 000 mAh. Pro Shine je přitom vhodná rychlost větru od 12 do 45 kilometrů za hodinu a teploty od nuly do 40 stupňů Celsia.
Na cesty i do krize
Díky jednoduchému designu, přepravě a skládání se prý zvlášť hodí na výlety do přírody. Nápomocný ale může být třeba i v krizových oblastech a při katastrofách.
Prototyp unikátního přenosného větrníku představil kanadský startup Aurea Technologies už loni v červnu. To spustil i crowdfunding na Kickstarteru s možností předprodeje a od 950 přispěvatelů vybral bezmála 3,8 milionu korun na další vývoj i výrobu.
S loňskou krizí dodavatelského řetězce kvůli covidu se ale plány firmy zdržely, a letos proto kampaň na získání peněz opakuje. Tentokrát na platformě Indiegogo. Více než 1500 zájemců přispělo za deset dnů více než půl milionem kanadských dolarů, tedy asi 9,5 milionu korun. První kusy by se totiž měly expedovat už v říjnu.
Přes pět let používání za více než 12 tisíc
Aurea Technologies nejdřív své malé větrné elektrárny Shine nabízela v přepočtu za 7500 korun. O 40 procent levněji, než jakou plánuje maloobchodní cenu. S větším počtem zájemců už ale „akci“ omezila, a nakonec se tak dostane na bezmála 700 kanadských dolarů, čili 12 600 korun za kus.
Poslední věc, která spuštění výroby ještě brzdí, je certifikace produktu ohledně vniknutí prachu, vody a úroveň hluku.
Kanadský startup založený v roce 2017 podnikatelkami Cat Adalay a Rachel Carr čeká na schválení například i u Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC). Shine by měl podle tvrzení Aurea Tech vydržet v provozu nejméně 1000 hodin. A za příležitostného užívání aspoň pět let. Přes 85 procent jeho součástek lze navíc recyklovat.
Redakce Seznam Zprávy už dříve psala o dalších technologických novinkách na poli větrné energie. Jako v případě španělského startupu Vortex Bladeless, který se stal terčem vtipů pro své větrníky bez vrtulí přezdívaných jako „skybratory“. Jejich záběry lze zhlédnout ve videu v úvodu tohoto článku.
Co se týče nezvyklých tvarů větrných elektráren, dalším adeptem může být i kulovitý O-Wind Turbine od dvou britských studentů, kteří se svým návrhem vyhráli v roce 2018 cenu tamního vynálezce a výrobce vysavačů Jamese Dysona. A netypický je i design norské firmy Wind Catching Systems, která navrhla plovoucí stěnu o 117 turbínách.
Nejslibnější projekt, který je už i v procesu výstavby a oči světa se k němu nyní znovu obrací i kvůli zbavení se závislosti na ruském plynu, se ovšem nachází v Dánsku. Asi do deseti let by tam měl vzniknout umělý ostrov obklopený větrnými elektrárnami, které by měly produkovat energii až pro deset milionů domácností, přičemž severský stát má jen asi šest milionů obyvatel.
