Článek
V úvodní videoreportáži si můžete prohlédnout špičkové vědecké pracoviště, které provozuje vůbec největší světovou laboratoř v částicové fyzice, a to nedaleko Ženevy na pomezí Švýcarska a Francie, kde jej založili 29. září 1954. Slaví tak 70 let.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Evropská organizace pro jaderný výzkum neboli CERN se zabývá výzkumem v oblasti takzvaných subatomárních částic, s jejichž pomocí by mohlo lidstvo poodhalit tajemství podstaty hmoty a složení vesmíru.
Na to má také vcelku objemný rozpočet, jen letos od svých 24 členských států, mezi něž od roku 1993 patří i Česko, vybrala 1255,4 milionu švýcarských franků, tedy v přepočtu zhruba 33,7 miliardy korun.
„CERN je největší laboratoří pro základní výzkum a fyziku na světě a byl vytvořený před 70 lety – v roce 1954, hned po 2. světové válce. Sjednotil všechny národy v Evropě, aby trochu přestavěl evropskou vědeckou krajinu a posunul hranice vědomostí v oblasti elementární fyziky. To znamená, že se zaměřuje na ty nejmenší stavební prvky přírody a jak ovlivňují to, jak funguje vesmír,“ popisuje v úvodním videu tohoto článku mluvčí organizace Arnaud Marsollie.
Miliardový projekt k hledání božské částice a temné hmoty
V současnosti má CERN asi 2500 zaměstnanců a zřejmě nejznámější přístroj, který používají, je Velký hadronový urychlovač (LHC). Ten se ukrývá mezi francouzským pohořím Jura a Ženevským jezerem v hloubce 175 metrů pod zemí. Jde o proslulý kruhový tunel o délce 27 kilometrů, který principem fungování připomíná centrifugu využívající silného magnetického pole, ale pro částice.
„Tohle je největší částicový urychlovač na světě. Děláme zde to, že urychlujeme protony, což jsou malé částice v některých směrech podobné elektronům. Lidé asi více znají elektrony. A ty urychlujeme skoro na rychlost světla, aby se srazily a tím vytvořily takové miniaturní ‚velké třesky‘. A tím vytváříme nové částice,“ vysvětluje dál v reportáži SZ Tech Arnaud Marsollie.
I za účasti českých vědců a peněz
Postavit obří urychlovač zabralo do roku 2008 bezmála 10 let a vyšlo to na 4,6 miliardy švýcarských franků, čili v přepočtu 123 miliard korun. A jeho provoz se dál financuje každý rok. Česko loni poslalo svůj rekordní příspěvek – 450 milionů korun. Přímo v CERN se výzkumu účastní i čeští vědci, a to mimo jiné projektu ATLAS, který s pomocí tohoto přístroje analyzuje srážky těžkých jader.
LHC se začal kromě dalších cílů stavět i kvůli potvrzení existence Higgsova bosonu, jinak známého jako „božská částice“, který je podle řady vědců klíčový pro vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. A už v létě 2012 vědci oznámili, že zachytili částici, která je mu vlastnostmi podobná. Boson přitom 40 let předtím popsali jen teoreticky.
„Chtěl bych tímto přidat své gratulace všem, kdo se na tomto ohromném úspěchu podíleli. Pro mě je to opravdu neskutečná věc, která se udála ještě za mého života,“ uvedl za aplausu publika 4. července 2012 fyzik Peter Higgs, jak lze také vidět v úvodním videu.
V březnu 2013 objev potvrdily další experimenty. Úspěšné výsledky však zatím vědci neměli v pátrání po temné hmotě a temné energii, které podle nových hypotéz utváří vesmír z větší části než dnes známé atomy (z 68 %) a pohání jeho rozpínání.
Ještě větší následovník a revoluční objevy
Letos v únoru pak CERN představil návrhy stavby nového urychlovače částic. Future Circular Collider (FFC) bude měřit 100 kilometrů, tedy 3,5krát víc než LHC, a stát 15 miliard švýcarských franků čili 400 miliard korun. Odhalit má dosud neznámé částice, a to s pomocí srážek těžších protonů, což však vyžaduje ještě silnější a lepší magnety, které zatím neexistují a musí je vědci vynalézt a inženýři sestrojit. Pak však mohou přinést revoluci v chápání fyziky.
První fáze, která pomocí srážek elektronů vytvoří ještě více bosonů k podrobnějšímu studiu, počítá se startem FFC ve 40. letech 21. století. A druhá má začít v 70. letech.
CERN se kromě řady objevů ve své oblasti zasloužil i o dnešní podobu internetu.
„Co změnilo většinu světa, byl World Wide Web, který vynalezli v CERN, aby hlavně spojil vědce po celé planetě, protože dnes máme komunitu nějakých sedmi či osmi tisíc vědců 110 národností, kteří spolupracují ze všech koutů světa,“ doplňuje ve videu Marsollie.
Známou službu WWW na přelomu 80. a 90. let 20. století vyvinul britský inženýr Tim Berners-Lee z CERN. V srpnu 1991 do provozu uvedli první webový server na světě. Řádkový prohlížeč si lze vyzkoušet na oživené adrese info.cern.ch. Dokázal zobrazit pouze text a nešel ovládat myší, jen klávesnicí. Fungoval však v různých operačních systémech a CERN jej poskytl všem zdarma, čímž tvář internetu trvale změnil.
„Doopravdy jsme posunuli hranice technologií v mnoha dalších oborech. Kde to je pravděpodobně nejzajímavější, je oblast energie, ale i třeba v medicíně. Metody k zobrazování v dnešních nemocnicích jsou ve skutečnosti technologie, které se zrodily v CERN,“ doplňuje mluvčí organizace na závěr.
Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN)
CERN má dnes 24 členských zemí a další státy i mezinárodní organizace s centrem spolupracují jako pozorovatelé či nečlenské země. Československo se stalo členem CERN v roce 1992 a Česká republika je v CERN od svého vzniku v roce 1993.
Zakládající státy byly Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Jugoslávie (v roce 1961 ji pak opustila), Německo, Nizozemsko, Norsko, Řecko, Británie, Švédsko a Švýcarsko.
