Video: Muskova obří raketa krátce po startu explodovala

Dopravní systém Starship své motory zažehl ve čtvrtek 20. dubna odpoledne v 15:33 středoevropského času (SELČ) na kosmodromu v Boca Chica na jihu Texasu ve Spojených státech. Bylo to na druhý pokus, v pondělí zamrzl jeden z ventilů. Po úspěšném startu, který se mohl zapsat do vesmírných dějin, však následovala exploze.

Dvoustupňová raketa soukromé americké firmy SpaceX má výšku a tah, kterými překonává rekordní stroje z éry programu Apollo a přistání lidí na Měsíci z přelomu 60. a 70. let minulého století, i z aktuálního pokusu NASA o návrat člověka na měsíční povrch v novém programu Artemis.

První stupeň – nosič Super Heavy – a druhý stupeň – loď Starship, po které celá raketa nese jméno – měří na výšku 120 metrů a má při startu tah až 16,7 milionu liber, tedy 7590 tun.

Dosud největší raketa v historii Saturn V z 60. a 70. let 20. století na výšku měřila 111 metrů a do loňska byla s tahem 7,6 milionu liber (3450 tun) také nejsilnější. V listopadu ji ale o 1,2 milionu liber (4000 tun) překonal 98 metrů vysoký Space Launch System (SLS), který na lunární orbitu poprvé zkušebně bez posádky nesl loď Orion.

Ani čtvrteční start se ale neobešel bez komplikací. Odpočet byl krátce před zážehem nejdřív zastaven a odložen kvůli poslední kontrole systémů. Řídící středisko zjistilo nízkou hladinu tlaku paliva. Následně ale opět začala odpočívat a raketu skutečně i vypustila. Téměř čtyři minuty po startu ale explodovala. Necelé tři minuty po startu totiž nedošlo k oddělení lodi od nosiče, a celý koráb tak začal rotovat, než vybouchl.

Tým SpaceX nicméně i přes nevydařený orbitální test v kontrolním centru jásal. Sestava letěla úplně poprvé a zvládla překonat jeden z nejkritičtějších okamžiků - bod max Q, při kterém Starship dosáhla maximálního dynamického tlaku. Už během toho sice několik motorů Raptor přestalo fungovat, firma i přesto ale mohla nasbírat mnoho užitečných dat.

Videoreportáž s aktuálními záběry ze startu Starship, animacemi letu, ale i dobývání Měsíce a Marsu.

Není to však jen výška a síla, v čem je Starship rekordní. Saturn V zvládl v programu Apollo k Měsíci dopravit 43,5 tuny nákladu a SLS by tam v rámci misí Artemis mohla vynášet 46 tun. Muskova nová raketa se zhruba dvojnásobným tahem ale dokáže na lunární orbitu dovést i dvakrát větší náklad, tedy rovnou 100 tun.

SpaceX však stejně jako loni NASA nový stroj zatím jen testuje, takže při čtvrtečním zkušebním letu nenesl žádný náklad. A neletěl ani okolo Měsíce, ale okolo Země. A přestože má oba stupně znovupoužitelné, což je v rámci nákladů další plus, o jejich přistání se firma u první zkoušky pokusit ani nechtěla.

„S raketou Falcon 9 nám to trvalo 14 nebo 15 pokusů, než jsme s prvním stupněm úspěšně přistáli. Nemyslím si, že by nám to se Starship trvalo tak dlouho, protože už máme tu zkušenost, ale není úplně jisté, že to bude fungovat hned napoprvé,“ uvedl už loni na tiskové konferenci, jež poprvé odhalila sestavený nosič i loď, šéf a majitel společnosti Elon Musk.

Oba stupně se od sebe měli oddělit necelé tři minuty po startu. A zatímco loď pak měla zažehnout šest vlastních motorů Raptor a pokračovat v letu, nosič s 33 hlavními motory měl spustit zpětný zážeh, aby se otočil zpět k místu startu.

Asi 31 kilometrů od pobřeží měla totiž raketa Super Heavy osm minut od startu podle plánu zahájit i přistávací manévr, zpomalit na rychlost 8,5 metru za sekundu a dosednout do oceánu. Měla tak simulovat budoucí přistání u odpalovací rampy, kde ji bude jednou chytat samotná startovací plošina s mechanickými rameny zvaná Mechazilla. O všem tak měla při testovacím letu sbírat potřebná data.

Loď krátce poté, tedy asi devět minut od startu, také měla vypnout motory a zahájit přes 80 minut trvající volný let, při kterém měla vystoupit až do výšky 235 kilometrů, než by začala klesat zpět do atmosféry, což byl hlavní cíl orbitálního testu. SpaceX totiž chtěla prověřit funkci tepelného štítu a speciálních klapek pro udržení kontroly nad strojem. A pokud by to bez potíží dokázala, 90 minut od startu také měla dopadnout do oceánu.

Musk už loni uváděl, že do dvou až tří let, kdy už raketa i loď mají bezpečně přistávat, budou schopné létat několikrát za den, čímž výrazně klesne cena za start. A to by se na palubu Starship mělo vejít až 100 osob nebo právě 100 tun nákladu při letu na Měsíc. Případně 150 tun při letu „pouze“ na zemskou oběžnou dráhu.

„Loď bude znovupoužitelná pravděpodobně každých šest až osm hodin. Proto mluvíme o třech letech Starship za den, ale nosič může být teoreticky použitý znovu každou hodinu. Jsem si dost jistý tím, že to bude méně než deset milionů dolarů, řekněme v budoucnosti tak za dva až tři roky odteď. Myslím, že to velmi pravděpodobně bude se vším všudy méně než deset milionů dolarů za let,“ uvedl ředitel SpaceX.

Odborníci na vesmírný průmysl, včetně těch českých, jsou ale poněkud opatrnější.

„Pokud by všechno probíhalo hladce, tak by to asi dosažitelné bylo, ale jsme realisté, žijeme ve světě, kde není všechno dokonalé, velmi pravděpodobně nastanou nějaké komplikace, zdržení, to už prostě u takhle velkých projektů bývá,“ vysvětluje pro SZ Tech v reportáži Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.

„A čím jsou větší a komplexnější, tím vyšší je pravděpodobnost, že dojde ke zdržení, kdy se budou muset řešit třeba nějaké chyby, které předtím nikoho nenapadly, protože ve chvíli, kdy vyvíjíte systém, který nemá konkurenci, musíte řešit problémy, které nikdo před vámi neřešil. A v případě systému Super Heavy Starship to platí dvojnásob. Takže si myslím, že jednou to reálné bude, ale rozhodně ne v tom termínu, který Elon Musk avizoval,“ dodává.

SpaceX už ale cenové hranice pro létání do kosmu dřív pokořila i díky znovupoužitelným lodím. Zatímco NASA za jednu misi až do jejich ukončení v roce 2011 platila v přepočtu na dnešní hodnotu 1,6 miliardy dolarů, tedy asi 66 140 dolarů za kilogram nákladu, let Falcon 9 stojí 67 milionů, a vychází tak na 2 860 dolarů za kilogram nákladu. Pokořil tím už i ruské sojuzy, u kterých americký vesmírný úřad až donedávna platil zhruba 17 640 dolarů za kilogram.

Falcon 9 ale při startu na orbitu váží skoro 550 tun. Starship přitom bude na cestě k Měsíci vážit až 5000 tun, tedy skoro devětkrát víc, takže její start by mohl odhadem stát asi 580 milionů dolarů. Saturn V přitom létal při misích Apollo za 1,2 miliardy a ještě vyšší cenu startů SLS v programu Artemis nedávno kritizoval přímo vrchní inspektor NASA.

„Při ceně 4,1 miliardy dolarů za start budete omezeni možná na jeden start každý druhý rok. A s takovou kadencí startů nedosáhneme na cíle mise NASA mít trvalou lidskou přítomnost na povrchu Měsíce,“ uvedl k částce za start SLS v pořadu CBS Mornings loni v srpnu Paul Martin, vrchní inspektor americké vesmírné agentury.

Šéf NASA Bill Nelson ale slovům vrchního inspektora oponoval s tím, že účet za start rakety SLS nebo i rozpočet celého programu Artemis rozhodně nejsou konečné. „Létání do kosmu je drahé. A když děláte nové věci poprvé, je to drahé. Časem se ta cena dramaticky sníží,“ reagoval ředitel vládního úřadu.

NASA také v dubnu 2021 vybrala Starship jako lunární přistávací modul (HLS) právě pro třetí fázi programu Artemis a přispěla firmě na vývoj a stavbu 2,9 miliardy dolarů. 50metrový koráb se má při misi po dotankování na zemské orbitě druhou Starship vydat na oběžnou dráhu Měsíce, kde se připojí k lodi Orion vynesenou pomocí SLS. A z její čtyřčlenné posádky přebere dva astronauty, kteří s ní přistanou na měsíčním povrchu a budou tam operovat po dobu 30 dní.

„A až přistaneme s první ženou a osobou jiné barvy pleti na Měsíci v rámci programu Artemis, inspirujeme další generaci vědců, inženýrů a průzkumníků. Pamatujte, co se stalo po programu Apollo. A tato nová generace se připravuje na posunutí hranic toho, o čem jsme věděli, že je možné,“ upozorňoval na přínosy vesmírného průmysl už na loňské tiskové konferenci v březnu ředitel NASA.

Ambice SpaceX míří ale ještě mnohem dál. Obdobně jako NASA v programu Artemis cílí i Musk na dobytí Marsu, ovšem oproti vládní vesmírné agentuře mluví rovnou o jeho kolonizaci. Věří tomu, že první milion lidí na rudou planetu zvládne přepravit do roku 2050.

„Starship je toho schopna. Je schopna dostat milion tun na povrch Marsu a vytvořit soběstačné město. A myslím, že bychom to měli zkusit provést co nejdřív. Okno příležitosti může být otevřené dlouhou dobu a já doufám, že ano. Ale může být otevřené i jenom nakrátko. Musíme se chopit příležitosti tak rychle, jak je to možné,“ dodal Musk s tím, že motory Starship i Super Heavy spalují tekutý kyslík a metan, což jsou pohonné látky, které lze podle něj získávat i na Marsu.

„To je jakýsi ultimátní cíl, kvůli kterému v podstatě SpaceX celý systém Super Heavy Starship vyvíjí. Je to hodně daleko. Nebo takhle: Dostat lidi na Mars můžeme zvládnout třeba kolem roku 2040, dejme tomu. Ale vybudovat tam samostatnou základnu, tak to není otázka na desítky let, to je spíš úkol na stovky let. To opravdu bude multigenerační projekt,“ brzdí známý přehnaný optimismus Elona Muska šéfredaktor Kosmonautix.cz Dušan Majer.

„Rozhodně to není tak, že bychom luskli prstem a najednou tu máme samostatnou soběstačnou základnu, která dokáže uživit milion lidí. Tohle je běh na opravdu velice, velice dlouho trať. A vždycky se musí začít nějakým prvním krokem. A dost možná nás ten krok čeká dneska,“ dodává český znalec vesmírného průmyslu.

15:44: Článek jsme aktualizovali o informace o explozi.