Článek
Crover je unikátní dron, který nelétá, nejezdí ani neplave, ale jako první na světě se pohybuje skrz sypké materiály. Vyvinul ho stejnojmenný start-up z Edinburghu a testuje ho v zemědělských silech. Až v hloubce deseti metrů se totiž zvládne prohrabávat v obilí a předem odhalí místa, která napadají broukovití škůdci nebo plíseň.
„Podle dat z FAO (orgán OSN pro výživu a zemědělství) odhadujeme, že na globální úrovni je ztráta obilí při skladovací fázi vyšší než 630 milionů tun, což odpovídá více než 20 procentům zrniva, co do skladů jde,“ vyčísluje generální ředitel firmy Lorenzo Conti pro agenturu AP.
Pokud se obilí neuskladní správně a za pár týdnů i měsíců vzroste teplota, zvýší se i vlhkost v silu, a zvlášť pod povrchem, kde se pak tvoří plísně vylučující mykotoxiny, a dorazit mohou i škůdci jako brouci nosatci.
„Problém je, že ta místa výskytu nejsou viditelná pouhým okem a jak máte opravdu velkou hromadu zrní a ta oblast je v jeho jádru, rozšiřuje se a prorůstá ven – za jeden, dva nebo tři týdny. Jakmile se to dostane ven, je už pak moc pozdě,“ vysvětluje skotský zemědělec Robert Neill, který robota testuje.
„To je pro mě jako farmáře naprostá ztráta, nemám žádný zisk… A získávat vzorky ze středů těchto velkých hald nebo sil, to je docela oříšek,“ dodává.
Robot ušetří násobně víc peněz, než kolik stojí
Ještě v roce 2020 média uváděla, že start-up by si mohl za pronájem jednoho robota účtovat asi 3000 liber za rok, tedy v přepočtu asi 87 400 korun, a to včetně softwaru. Na první pohled zbytečně velké náklady, násobně víc peněz ale může stroj ušetřit.
Jeden takový „Crover“ by mohl podle skotské firmy zachránit 380 tun obilí za rok. Při ceně ječmene i pšenice okolo 4800 korun za tunu tak může zemědělcům ušetřit přes jeden milion a 800 tisíc korun ročně. A nejen to. Některým také jejich vlastní životy.
„Problém obvykle je, když máte vzduchové kapsy, které se tvoří pod povrchem kvůli stlačeným vrstvám obilí. A když se po nich procházíte a ony prasknou, dá se to celé do pohybu jako tekutý písek, do kterého se začnete bořit a pak se nedá nic dělat, protože máte jen pár sekund a i kdyby vás někdo tahal ven, spíš vás zlomí v kříži,“ popisuje riziko manuální kontroly sil šéf skotského start-upu Conti.
Co se týče potenciálního trhu pro uplatnění technologie, Světová banka odhaduje, že obilné farmy nad 20 hektarů obdělávané plochy a větší skladovací sítě mají globálně až 3 036 960 sil. To může při ceně 3 000 liber za pronájem jednoho robota pro firmu znamenat tržby převyšující devět miliard liber ročně (zhruba 263 miliard korun).
Jak dron funguje?
Novou technologii pohybu robota v sypkých hmotách vyvíjel skotský start-up od roku 2018.
„Hýbe se tak, že zachytává zrna do kol. Když skloníme klapky do směru pohybu, tak chytají a hrabají zrna pod sebe, a tak vytvoříme tření. A když vysuneme ty klapky jen nahoře, tak je pod robotem hladký povrch a pomalu jezdí. Pokud je vysuneme zase jen pod ním, tak je začnou házet nahoru, a tím začne robot klesat,“ vysvětluje princip pohybuje ve zkratce technický ředitel start-upu Artyom Lukianov.
Po straně má dálkově ovladatelný dron senzor, který v reálném čase monitoruje stav obilí, a to jak jeho teplotu, tak vlhkost. Data posílá na mobil farmáře bezdrátově a v silu může jezdit autonomně po předem určených trasách dlouhé hodiny. Firma totiž počítá s kabelovým napájením, a to i kvůli možnosti vytažení robota v případě závady. Takto chce své Crovery ve finální podobě nabídnout prvním zemědělcům už letos v létě.
Cesta na Mars nebo Měsíc? Mezi sponzory je i ESA
Někdy v budoucnu by se mohl unikátní dron podívat i na Mars nebo Měsíc. Kromě obilí či krmiva by totiž měl zvládnout pohyb skrz písek či takzvaný regolit, tedy nezpevněné horniny vyskytující se na rudé planetě nebo lunárním povrchu.
Mezi sponzory startu-upu patří Evropská kosmická agentura (ESA), která kromě přístupu k pokročilým metodám 3D tisku nezbytným pro výrobu součástí dronu uvolnila na vývoj jeho technologie asi 40 tisíc liber.
Dalších 212 tisíc liber získala firma Crover z britského vládního grantu Innovative UK. Podporu by ale měla mít také od iniciativy Evropské unie pro podporu inovací v potravinářském průmyslu a zemědělství EIT Food nebo Univerzity v Edinburghu a dalších.
Celkem k loňskému červenci dostal skotský start-up z podobných programů už přes 614 tisíc liber, a navrch k tomu vybral v crowdfundingové podílové kampani od 538 investorů více než 322 tisíc liber. To je dohromady v přepočtu zhruba 27,2 milionu korun.
Naposledy udělila Croveru cenu ve své „Výzvě ve 3D tisku z uhlíkových vláken za vysokých teplot“ v prosinci také automobilka Mitsubishi, a to ve výši 25 tisíc dolarů. V oblasti inovací nebo potravinové udržitelnosti už získal nejméně 15 podobných ocenění.
