Článek
Video ukazuje první mořskou solární elektrárnu, která díky unikátní konstrukci zvládne i drsné prostředí a větší vlny. A nepotřebuje vlastní síť k přenášení vyrobené energie.
Plovoucí fotovoltaické ostrůvky nizozemsko-norského startupu SolarDuck se připojí na budoucí tzv. offshore (mimo pobřeží) větrné turbíny v Severním moři. A nejenže tak mezi nimi zaplní volný prostor, ale budou používat i jejich ukotvení a kabely. Kontrakt o financování a spolupráci s firmou nově podepsal německý energetický gigant RWE, který obstará také instalaci projektu.
Pilotní projekt cestou k mnohem větší zakázce
První takzvaný Merganser by měl plout na vodní hladině už v roce 2023. A to poblíž belgického přístavu Ostende v provincii Západní Flandry. Kapacita pilotního projektu má být 0,5 MW. Šestiúhelníková platforma dokáže kopírovat pohyb vln díky tomu, že bude složená z několika dílčích trojúhelníkových modulů, které se vznáší pár metrů nad mořem pomocí ukotvení na plastových sloupech.
RWE chce spoluprací na projektu získat cenné zkušenosti v novém odvětví, do kterého plánuje proniknout a investovat víc. Sama totiž usiluje o zakázku v mnohem větším projektu nizozemské vlády na výstavbu mořské větrné farmy Hollandse Kust.
A spoluprací se SolarDuck a využitím jeho technologie si chce německá firma při výběrovém řízení pomoct. Kombinace solárních a větrných elektráren podle ní totiž představuje „ještě efektivnější způsob využití prostoru v oceánu pro výrobu energie“.
Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje
Severní část Hollandse Kust se má spustit rovněž už příští rok a mít kapacitu skoro 760 MW. Pracuje na ní konsorcium CrossWind, tedy společný podnik nizozemského Eneca a britského Shellu. Pohánět ji bude 69 větrných turbín společnosti Siemens Gamesa.
RWE usiluje o účast na stavbě dvou západních částí, na kterých se začne pracovat asi v roce 2026. Každá z nich má přitom mít stejnou kapacitu jako samotná severní část parku. V jedné z nich by přitom energetický gigant a nizozemsko-norský start-up mohly instalovat plovoucí soláry o kapacitě 5 MW. A to ve vzdálenosti 53 kilometrů od pobřeží.
Německá společnost chce prý nicméně i přispět k urychlení přechodu od elektráren na fosilní paliva, pomoci při integraci nových energetických systémů a zároveň mít pozitivní dopad na mořskou ekologii.
Začátkem července otevřela plovoucí solární elektrárnu také portugalská firma EDP. Jejích skoro 12 tisíc fotovoltaických panelů o výkonu 5 MW ale unáší klidná hladina vodní přehrady v Alquevě. Portugalci označili svůj projekt za největší v Evropě. Park v tomto případě kombinuje solární a vodní energetické systémy. Podle vedení firmy je takzvaná hybridizace „logickou cestou růstu“ a v investici do ní vidí budoucnost i kvůli tomu, že umožňuje výrobu levnější energie.
Soláry se rozmáhají i v Česku
Největší plovoucí solární elektrárnu na hladině moře uvedla loni v březnu do provozu singapurská energetická společnost Sunseap Group. Přes 13 000 panelů má kapacitu 5 MW. Ta se ale nachází hned v průlivu na dohled města a získaná energie se do Singapuru přenáší vlastním podmořským kabelem.
Zájem o fotovoltaiku roste v době rusko-ukrajinské války a energetické krize také v Česku – ačkoli tuzemský solární průmysl je pořád omezený hlavně na instalace na rodinných domcích. Podle údajů Solární asociace se letos do června připojilo 9345 nových elektráren o celkovém výkonu 74,8 MW, což je meziročně o 197 procent víc. Za celý loňský rok to přitom bylo 9321 fotovoltaik.
Obnově zájmu o solární panely v České republice podle instituce „napomáhá dobře nastavený program Nová zelená úsporám“. O státní podporu se letos za první půlrok přihlásilo 18 316 domácností, což je čtyřikrát víc než za stejné období minulého roku, dodává Solární asociace.
