Hlavní obsah

Návrat Concordu je o krok blíž. Ten nový ale bude levnější, tišší a z USA

Návrat Concordu, ale levnějšího z USA je o krok blíž, souhlasí český expert.Video: Jan Marek

Nadzvuková letadla byla impozantní a nejrychlejší, ale protože byla příliš drahá a hlučná, nevyplatilo se je modernizovat a zkraje tisíciletí skončila. Američané je však chtějí opět vrátit na výsluní a v lepší verzi.

Článek

V úvodní videoreportáži se můžete podívat na první soukromě vyvinuté letadlo, které dokázalo překonat bariéru rychlosti zvuku. Postavila jej americká společnost Boom Supersonic a na konci ledna při testovacím pilotovaném letu nad Mohavskou pouští dosáhlo na rychlost 1,12 machu, což odpovídá více než 1380 kilometrům za hodinu - a to už 23 minut po startu.

Prototyp XB-1 poprvé vzlétl teprve loni v březnu a toto byl jeho dvanáctý let. Je to ale hlavně demonstrátor k otestování technologií pro hlavní vlajkovou loď této americké firmy - civilní nadzvukové letadlo Overture.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Boom Supersonic chce se strojem už i pro cestující létat rychlostí až 1,7 machu, tedy skoro 2100 kilometrů za hodinu, a oživit s ním zašlou slávu éry Concordu. Hlavním cílem je překonat ikonický stroj hlavně cenově a co do udržitelnosti.

„Test na Mohavské poušti otevře další fázi letových zkoušek. Bude to důležité jednak z hlediska ovládání letadla, jestli při průchodu rychlostí zvuku všechno funguje správně. Letové zkoušky fungují tak, že se postupně otvírají další a další dveře v programu testování, a toto je tak další milník, přes který mohou pokračovat až k tomu cíli cestovní rychlosti 1,7 machu,“ reaguje na úspěšné překonání zvukové bariéry Jan Klesa z Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT.

Hluk a letenky za půl milionu. Overture bude jiný

Éra nadzvukové civilní letecké dopravy trvala od roku 1969 do roku 2003, kdy slavný Concorde vyletěl 24. října s cestujícími naposledy. Celkem 20 strojů postavily britské a francouzské státní firmy a provozovaly linky British Airways a Air France.

Legendární stroj létal sice rychlostí až dvou machů, tedy 2470 kilometrů za hodinu, ale uzemnily jej hlavně přílišná hlučnost nad povolenými limity a drahá údržba, provoz i  letenky. Ty stály i 10 tisíc dolarů - dnes by to s inflací bylo dvakrát víc a v přepočtu skoro půl milionu korun.

„Za takové ceny mohlo létat velice málo lidí, jestli vůbec. Ale dnes existuje velký trh s letenkami ve třídě business a naším cílem je dostat se cenově právě blízko ní. Zpáteční let z New Yorku do Londýna s 80% obsazeností by včetně daně stál 3500 dolarů. Lidé běžně platí víc už dnes,“ odhaluje v úvodní videoreportáži tohoto článku zakladatel a CEO firmy Blake Scholl. Záznam jeho odpovědi pochází z jednoho z posledních jeho rozhovorů loni v září.

„Tržní ceny budou záviset na trhu a našich zákaznících z řad aerolinek. Pravděpodobně budou začínat vysoko, protože nebude dost letadel a systém poptávky a nabídky bude jako utržený ze řetězu. Ale stačí jen trochu víc nad 3500 dolarů a už máte zisk. Očividně to stále není pro každého, ale já nad tím přemýšlím jako nad Teslou Model S. Přijde model X, budeme dál pracovat na zlevnění, a sice asi nikdy nepůjdeme úplně na spodní hranici, ale je dost prostoru, jak zlevnit, takže každý, komu záleží na zážitku, si bude moci let dovolit,“ dodává šéf společnosti ve videoreportáži.

Ambiciózní cíle, nejsou ale zcela nereálné

Nadzvukové civilní letadlo Overture od Boom Supersonic by mělo být pro 64 až 80 cestujících, na každé straně uličky totiž kvůli pohodlí bude pouze jedno. Jeho slavný předchůdce Concorde byl přitom až pro 100 lidí. O nižší cenu se tak chce firma z USA pokusit s ještě nižší kapacitou. Dle odborníků však záleží především na palivu.

„Když Concorde na začátku vyvíjeli, tak měl spotřebu jako tehdejší letadla. Ale než ho dovyvinuli, tak u běžných strojů výrazně klesla a v době jeho provozu už spotřeba byla nesrovnatelně vyšší. Takže je tady otázka provozních nákladů - jednak palivo, což se jim snad podaří snížit, ale pořád asi bude vyšší než u běžných letounů. Druhá věc je servis, tedy jestli se podaří prodat dostatečný počet letounů na to, aby servisní náklady byly rozumně vysoké, a to i náklady na případnou modernizaci,“ vysvětluje Jan Klesa z FS ČVUT.

Boom Supersonic je však ambiciózní i v dalších směrech. Nadzvukové civilní letadlo Overture chce mít i s cestujícími v provozu v roce 2029, tedy už do čtyř let. To je ale dle odborníků nereálný cíl i přes aktuální úspěch prototypu při prolomení bariéry zvuku.

„Myslím, že je možné jej vyvinout, ale neočekávám, že to bude provoz s cestujícími, protože certifikace letounu i v poměrně běžných kategoriích trvá mnoho let. Takže nevěřím tomu, že se jim povede letoun zároveň vyvinout a zároveň certifikovat,“ komentuje cíl firmy český odborník.

Hlavní aerolinky už nakoupily letadla za miliardy

I tak už má ale firma na letadla řadu objednávek a předobjednávek. Celkem by mělo jít o 135 strojů pro American, United a Japan Airlines, tedy jedny z největších letadlových dopravců na světě. Jeden Overture má přitom stát 200 milionů dolarů. Mezi partnery Boom Supersonic ale patří také americká zbrojovka Northrop Grumman a kontrakty s firmou uzavřelo i letectvo USA.

Problémů s hlukem, jež měl Concorde, se tak už aerolinky zřejmě nebojí.

„Když se vrátíme zpět ke Concordu, tak v začátcích měl obrovské problémy s hlukem. Ta letadla, pokud si dobře pamatuju, tak v New Yorku spouštěla alarmy zaparkovaných aut kolem letiště, takže se s tím dost bojovalo. Na druhou stranu přece jen dnes jsme zhruba o nějakých 60 až 70 let dál, takže technologie pokročily,“ říká Jan Klesa z FS ČVUT.

Sonický třesk z Concordu lidem chybí

A i sám zakladatel a ředitel Boom Supersonic o něm dokonce i vtipkoval.

„Když jsem mluvil s lidmi, kteří žili pod letovými trasami Concordu, tak mi hodně z nich říkalo: ‚Trochu nám to chybí. Dvakrát za den nad vámi přeletěl Concorde a vy jste ho okamžitě poznali,“ smál se loni v září při rozhovoru Blake Scholl.

Nadměrný hluk však americká firma řešila a má dvě opatření. Tím prvním je design samotného letadla - čtyři motory, zaoblená křídla a upravený tvar nosu i trupu, což by všechno dohromady mělo pomoci snížit hlučnost i spotřebu a zvýšit výkon a efektivitu. To druhé spočívá v samotném provozu stroje.

„Ohledně hluku jsou k řešení jen dvě věci. Jedna se týká vzletu a přistání, což z většiny způsobuje zvuk motoru. A my už se zavázali, že ani nebudeme žádat o hlukové zkoušky. Splníme standardy FAA Stage 5 Chapter 14 a navrhneme letadlo, motor a veškerý provoz tak, aby nikdo nepoznal rozdíl mezi Overture a jiným letadlem. Chceme, aby všichni jásali, že stráví méně času v letadlech, a ne aby se ptali, jestli se mají něčeho bát,“ vysvětluje šéf Boom Supersonic.

„Druhou věcí je sonický třesk. Nechceme, aby nás s tím vůbec někdo napadal. Takže nad pevninou budeme létat těsně pod rychlostí zvuku - žádný třesk, ale zároveň o 20 % rychleji než BoeingAirbus, a nad oceánem přidáme na 1,7 machu. To už třesk bude, ale bude to, jako když v lese spadne strom. Když máte třesk, ale nikdo ho neslyší, tak na tom nezáleží. A ukazuje se, že ty nejbolestivější dlouhé lety na světě jsou z většiny nad oceánem - jako z L.A. do Sydney, který trvá 15 hodin, to by mohlo být 8,5 hodiny,“ dodává Scholl.

Jak na to? Jako Musk

A jak toho chce vlastně americká společnost Boom Supersonic dosáhnout? „Dost lidí předpokládá, že abychom zvládli vrátit nadzvukové lety, tak jsme museli vyvinout spoustu věcí - že to letadlo musí být vyrobené z unobtania,“ směje se v úvodní videoreportáži zakladatel a CEO firmy Blake Scholl.

„A šokující věcí je, že jsme ve skutečnosti nevynalezli nic. Představte si Overture tak, jako bychom vzali Boeing 787, natáhli ho, aby byl dlouhý a hubený, a přidali dvakrát tolik motorů. A to je vše. Když se podíváte na veškeré detaily tohoto programu, tak je neuvěřitelně pragmatický. A naše inženýry sice zabíjí, když to říkám, ale my sami jsme nevynalezli nic,“ vysvětluje vzápětí šéf Boom Supersonic.

I přesto ale bude letadlo Overture mít některé novinky. Jedním z nejpalčivějších problémů mohlo určitě být to, že přes jeho dlouhou špičku by piloti neviděli pod sebe.

„Pravděpodobně nejagresivnější věcí na tom letadle je systém vidění, který dáváme pilotům, aby mohli přistávat bez toho pokrčeného nosu, jenž tak proslavil Concorde. Má Enhanced Vision System (EVS), s kterým lze přistát i v nulové viditelnosti. Ať už je výhled blokovaný mrakem, nebo v našem případě tím ostrým nosem, tak nevidíte ranvej, ale necháte přistát ten systém, jenž má super velkou odpovědnost,“ dodává Scholl.

Úplně nový motor, který musí hrát jako symfonie

Dále jde o samotný motor, který se jmenuje Symphony. „Děláme to jako SpaceX. Vyvíjíme motor i letadlo dohromady - s vertikálně integrovaným pohonem. A lidé nás kvůli tomu nazývali blázny. Na světě jsou tři firmy, co umí postavit velký letadlový motor. Nám už ten program ale běží několik let a já došel k názoru, že jsme byli blázni, když jsme to chtěli dělat jinak. Tedy nechat si dodávat nejdůležitější součást letadla firmou, pro niž nikdy nebudete tak důležití, jako by ona byla pro nás. Než abychom měli malý tým a rychle jej řídili, čímž postupuje mnohem rychleji a máme motor, který je kompletně na míru,“ doplňuje Blake Scholl z Boom Supersonic.

Průměr dvouhřídelového motoru je 1,8 metru a jeho tah by měl být skoro 15,9 tuny, Overture bude mít po dvou na každém z křídel a dohromady mají dát stroji o polovinu větší dolet, než by měl s těmi od Rolls-Royce. Tím se drasticky sníží náklady na údržbu a opravy, což se odráží i v plánované ceně letenek.

Motory bez přídavného spalování má rovněž pohánět „100% udržitelné palivo“ SAF, jež se vyrábí z biomasy nebo CO₂, a tím nuluje svoji uhlíkovou stopu. Při spalování se uvolňuje tolik emisí, kolik se do něj uložilo při výrobě.

„Zaujalo mě, co se už často nevidí, že vyvíjí motor kompletně s osově symetrickým vstupním i výstupním ústrojím, takže je to vlastně gondola, která se podvěšuje pod křídlo letounu podobně jako u současných boeingů nebo airbusů. To u těch dřívějších strojů Tupolev 144 a Concorde nebylo, ty používaly motorové gondoly přisazené na spodní hranu křídla, takže nebyly ani vyměnitelné,“ komentuje motor na závěr Jan Klesa z Fakulty strojní ČVUT.

Doporučované