Snaží se vás obelhat? Odhalte falešné fotografie pomocí rychlého triku

Opravdu je tohle důkaz, že za socialismu se v ČSSR žilo blaze? Opravdu se o vás zajímá šarmantní americký voják? A vážně Praha postavila památník Banderovi?

Pro netrpělivé: odpověď je ne, ne a ne. V tomto článku se ale naučíte, jak si to sami ověřit.

Říká se, že fotografie vydá za tisíc slov. Přesnější by bylo říci, že fotografie k nám promlouvá jiným způsobem než slova. Často fotka slouží jako potvrzení skutečnosti a dává sdělení důvěryhodnost. Proto jsou fotografií plné noviny i sociální sítě.

Této „potvrzující“ síly fotografií ale zneužívají lidé, kteří vám chtějí lhát. Manipulátoři, vtipálci, podvodníci… nebo profesionální propaganda. Dnes si ukážeme jednoduchý a rychlý způsob, jak přímo ve webovém prohlížeči ověřit, zda není fotografie falešná.

Začneme něčím jednoduchým. Řekněme, že jste žena a na sociální síti vás z ničeho nic osloví muž nabízející přátelství a „možnost se lépe poznat“. Zvědavě kliknete na jeho profil a uvidíte tuhle fotku.

Když se na internetu setkáte s jakoukoli fotografií, je dobré mít se na pozoru. Naštěstí si můžete přímo v prohlížeči rychle ověřit, zda náhodou na fotce není zobrazené něco úplně jiného. Slouží k tomu tzv. reverzní vyhledávání. V prohlížeči Chrome je dostupné rovnou z kontextového menu.

Podívejte se, jak rychle můžete fotku ověřit přímo v prohlížeči:

Prohlížeč Chrome: Klikněte pravým tlačítkem na profilový obrázek a zvolte „Vyhledat obrázek pomocí: Google Lens“. V pravém pruhu se objeví panel s vizuálním vyhledáváním obrázku. Úplně nahoře klikněte na „Najít zdroj obrázku“.

Ostatní prohlížeče: Pravým tlačítkem si zkopírujte adresu obrázku. Pokud to z nějakého důvodu není možné, udělejte si screenshot obrázku a ten uložte na disk. Následně jděte na Google Images a nahrajte obrázek do vyhledávače. Dále je postup stejný.

Na mobilu: V mobilní verzi prohlížeče Chrome můžete rovněž využít místní nabídky. Na obrázek dlouze klikněte (podržte prst na displeji), objeví se nabídka a vy vyberete možnost „Vyhledat tento obrázek na Google“. Dále je postup stejný.

V ostatních mobilních prohlížečích je ověření trochu těžší, ale stále proveditelné. Zkopírujte si adresu obrázku, nebo si udělejte jeho screenshot. Poté obrázek nahrajte na images.google.com pomocí ikonky vpravo. Případně použijte přímo aplikaci Google nebo Google Lens.

Každopádně se propracujete ke Google Images, kde přes reverzní vyhledávání obrázkem najdete další stránky se stejnou fotkou. Někdy jsou to třeba fotobanky, ze kterých tito novodobí sňatkoví podvodníci často čerpají (tzv. romance fraud, viz přehled podvodů on-line). V našem případě se jedná o fotografii ukradenou z Instagramu vojáka Alessandra Cinquiniho.

Cinquini mimochodem ví o tom, že podvodníci jeho fotek zneužívají, a dokonce o tom několikrát mluvil na svém kanále i v televizi.

Pokračovat můžeme fotografií, která se občas začne šířit v „nostalgických“ skupinách. Má prý zobrazovat československý obchod s potravinami z dob socialismu.

Kdybyste se s takovou fotkou setkali na internetu, můžete si velmi rychle ověřit, zda náhodou na fotce není zobrazené něco úplně jiného. Stačí aktivovat již zmíněné reverzní vyhledávání. Opět nezapomeňte hledat pomocí Google Images zdroj obrázku. Google Lens totiž hledá vizuální podobnost, což pro důkaz původu samozřejmě obvykle nestačí.

Vidíme, že obrázek sdílelo opravdu hodně různých facebookových skupin. Ale na prvním místě najdeme i stránky, které nás odkážou správným směrem. Najdeme tak postupně fotobanku, která fotku nabízí s tím, že jde o dílo v public domain. A další hledání odhalí, že jde o fotku z nizozemského národního archivu, odkud ji převzala i Wikipedia. Jde o snímek z města Boskoop na jihu Nizozemska.

Jak upozorňuje web Manipulatori, realita byla jiná. Je ironické, že právě snímek z „kapitalistického Západu“ je po webu šířen jako doklad toho, že za socialismu se v Československu žilo skvěle.

Takovéto vtipné nálezy jsou mimochodem při hledání zdroje překvapivě časté. Šiřitelé dezinformací totiž spoléhají na to, že většina lidí si obrázek ověřit neumí nebo nic ověřovat nechce. A těch pár lidí, co na manipulaci upozorní, obvykle nemají šanci šíření takové lži zabránit.

Reverzní vyhledávání můžete použít pro odhalení falešných webů nebo třeba k dohledání původního zdroje. Třeba když jsem narazil na graf územních zisků ukrajinských obránců a ruských okupantů:

Napřed jsem vyzkoušel vyhledat textové popisky v grafu, ale neúspěšně. Zřejmě se tedy graf šířil už od začátku jako obrázek. Využil jsem tedy reverzní vyhledávání a našel různé weby, které graf šířily.

Protože u každého výsledku je vidět nejen jeho adresa, ale i stáří, mohl jsem najít nejstarší známý výskyt obrázku. Ten mne dovedl na twitter a nakonec i k původnímu autorovi, který na účtu War Mapper monitoruje konflikt na Ukrajině a je podle všech indicií původním autorem grafu, má totiž na svém účtu i další grafy postavené na stejných datech.

Reverzní vyhledávání je snadné a rychlé, ale není všemocné. Dostanete díky němu základní indicie. Někdy bude z výsledků okamžitě jasné, která bije. Jindy se na první pohled nic nedozvíte a budete muset pátrat dále.

Tak je tomu třeba u dezinformace, kterou zmiňujeme v úvodu článku:

Dnes už pomocí reverzního vyhledávání najdete články, které rozebírají, že jde o dezinformaci a jak se šíří.

Pokud byste ale na montáž narazili ještě v době, kdy byla relativně nová, tyto vysvětlující články by na webu ještě být nemusely. Můžete ale využít možnosti Google Lens vyhledávat vizuální podobnost jen s částí obrázku. Jděte tedy zpět do vizuálního vyhledávání pomocí Google Lens .

Kolem vámi nahraného obrázku jsou čtyři rohy. Ty můžete posunout a označit tak konkrétní část obrázku. Zkusíme takto označit jen onen předmětný pomník v pozadí:

Ne vždy je toto cesta k cíli. Tentokrát ale máme štěstí. Stačí chvilka pozorného sledování a vidíme, že u jedné sochy je zcela identický i věnec u ní položený.

A tím je důkaz vlastně hotov. Snímek je zjevně montáž, která byla vytvořena pomocí fotky nalezené na Wikipedii nahrané už v roce 2010. Pokud by tedy někdo chtěl i nadále tvrdit, že starosta v Praze nechal postavit věrnou kopii tohoto pomníku, říkal by vlastně, že někdo si dal tu práci a okopíroval pomník včetně věnce, který u něj byl položený v červenci roku 2010.

Dále lze samozřejmě dohledat původní fotografii, kterou manipulátoři k tvorbě montáže použili. A také si můžete dát tu práci a montáž potvrdit i prohledáním obrázku na úrovni jednotlivých pixelů.

Nebo se také projít do pražských Dejvic a přesvědčit se na vlastní oči. Ale pro většinu lidí bude zřejmě trik s reverzním vyhledáváním o něco rychlejší.

Ověřit si fotku na internetu je skutečně rychlé, když víte, kam sáhnout. Tak teď už jen nezapomenout ověřovat nejen to, co nám přijde podezřelé. Ale i to – nebo právě to – co přesně zapadá do našeho vidění světa. Protože právě v tu chvíli, kdy něčemu chceme věřit, se stáváme nejsnazším cílem manipulátorů.