Článek
Začneme malým kvízem. Tuto českou větu jsem napěchoval několika záludnými chytáky. Jak si s nimi poradíte? Po vyhodnocení testíku se také dozvíte, jak jste si vedli oproti ostatním.
Jestli jste nedosáhli na 100% výsledek, nic si z toho nedělejte. Jsem v tom s vámi. Větu jsem totiž sestavil ze slov, která jsem si v posledním roce vyhledával. Obvykle proto, abych zjistil, zda je píšu správně.
Právě rychlé vyhledání pravopisných, stylistických a gramatických oříšků se dnes naučíme. Ukážeme si, jak najít definice slov, skloňování a časování slov, příslušná gramatická pravidla českého jazyka, synonyma a příklady správného použití.
Fantastický a rychlý zdroj
Kdybyste si měli z tohoto článku odnést jen jeden tip, určitě by jím měla být Internetová jazyková příručka. Provozuje ji Ústav pro jazyk český, který spadá pod Akademii věd ČR, jde tedy o autoritu vpravdě na slovo vzatou.
Ve výkladové části najdete odpovědi snad na všechny časté otázky, které lidi ohledně českého pravopisu a gramatiky trápí: jak psát čárky před spojkou a, kde se píše velké písmeno ve víceslovných názvech, jak se skloňují jména, jak se píšou čísla a jednotky a desítky dalších užitečných kapitol koncipovaných jako přehledná učebnice.
Častěji ale lidé budou stránku používat jako okamžitý zdroj. Zvláště když chtějí vědět, jak se píše nebo skloňuje nějaké slovo nebo co přesně dané slovo znamená.
Nenechte se odradit strohým designem. Stránky jsou rychlé a poměrně přehledné.
Potřebujete vědět, jak se skloňuje slovo plazma? Zadejte jej do vyhledávacího políčka ve slovníkové části a poté vyberte jedno ze dvou nabízených slov.
Slovo plazma má v češtině dva významy. „Ta plazma“ je složka krve, „to plazma“ je ionizovaný plyn.
Po kliknutí na vybrané slovo se dostanete na jeho stručné slovníkové heslo. Najdete tu především kompletní skloňování nebo časování slova, což je často nenahraditelná funkce.
V tabulce vidíte i číselné odkazy, vedou v tomto případě na výklad v gramatické příručce týkající se skloňování podstatných jmen středního rodu. Dále vidíme odkazy na dva slovníky ASCS a SSČ. Navíc i externí odkaz na ČNK, tedy Český národní korpus, o něm bude řeč dále.
Nebojte se klikat na modře znázorněné poznámky a odkazy. Vezmou vás obvykle velmi užitečným směrem. A často ani nemusíte čekat na načtení stránky, informace se vám rozbalí přímo v prohlížeči.
ASCS (Akademický slovník cizích slov) a SSČ (Slovník spisovné češtiny).
V tomto případě čteme užitečné definice a příklady z Akademického slovníku cizích slov a Slovníku spisovného jazyka českého.
Více českých slovníků na webu
Dva slovníky? Není to trochu málo, říkáte si? Nebojte, na českém webu lze nalézt celou řadu dalších zdrojů, které nabízejí více či méně podrobné definice významu slov, někdy popisují i jejich původ.
Proč však proklikávat desítkami zdrojů, když je všechny můžeme prohledat z jednoho místa? Pokud jste ve výše uvedené Internetové jazykové příručce nepochodili, zkuste Databázi heslářů.
Databáze heslářů obsahuje celkem 938 tisíc hesel ze 14 zdrojů.
Proklikat se můžete třeba i na Kartotéku novočeského lexikálního archivu, která obsahuje naskenované kartičky.
Kartotéka novočeského lexikálního archivu vznikala od roku 1911 do roku 1991.
Některé kartičky jsou psané na stroji, jiné dokonce vyhotovené ručně. Z ohmataných kartiček je i přes obrazovku cítit jejich stáří. Dýchne na vás celá česká historie 20. století. A uvědomíte si, jak vyhledávání informací pokročilo.
Čeština se vyvíjí, zůstaňte v obraze
Většina z nás ale už nežije ve 20. století, a tak oceníme i nějaké novější informace o českém jazyce. Pragmatika lidské komunikace ostatně spočívá ne v tom, že použijeme – dle zaprášeného Ottova slovníku naučného – správnou definici. Počítá se především to, zda příjemce rozumí tomu, co chcete vyjádřit.
Asi nejnovějším akademickým zdrojem je v tomto směru Neomat z roku 2015, opět od Ústavu pro jazyk český. Na webu jsou bohužel jen některé ukázky, a to navíc na stránce, která zjevně není prioritou správců webu. U slov často nenajdete vysvětlení, pouze ukázky použití.
Web neologismy.cz nemá z nějakého důvodu zabezpečené připojení https, prohlížeč vás proto před těmito stránkami bude varovat.
Mezi nové, ještě vznikající slovníky patří Akademický slovník současné češtiny, ve kterém občas najdete novější slova, která zatím v ostatních slovnících nejsou. Třeba takové cobydup (lze psát i „co by dup”). Uvádím jej spíše pro zajímavost. Deset let od začátku tvorby totiž slovník obsahuje jen hesla od písmene A do písmene E. Další ale určitě přibudou cobydup.
V praxi se mi osvědčil Český národní korpus, projekt Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu Českého národního korpusu. Web s jednoduše zapamatovatelným názvem korpus.cz je plný zajímavých informací a neustále doplňuje nová data.
Podívejte se, co všechno můžete zjistit třeba o takovém slově mítink, což je sice anglicizmus, ale díky korporátům se v české mluvě zabydlel. A data z korpus.cz to dokazují.
Vidíme, že slovo mítink se nejčastěji (skoro v polovině případů) používá ve tvaru „mítinku“, což dává smysl, protože obvykle mluvíme o přítomnosti nebo nepřítomnosti na nějakém takovém setkání.
Když zalistujeme dále, najdeme i podrobnější informace o frekvenci v jazyce. Konkrétně o tom, jak se používání slova „mítink“ vyvíjelo v čase (stoupá) nebo zda se nějak liší jeho frekvence v závislosti na věku, pohlaví či vzdělání.
Vidíme, že slovo mítink je z nějakého důvodu častěji používáno lidmi staršími než mladšími a mírně častěji jej používají muži než ženy.
Ne všechny tyto informace pro vás budou užitečné. Zvláště u málo používaných slov není radno z čísel nic velkého vyvozovat, data jsou samozřejmě ovlivněna určitým výběrovým zkreslením. Pokud ale rádi vybíráte to nejpřiléhavější slovo – nebo třeba chcete vyhrát spor o to, které slovo se používá více –, oceníte ohromné množství dat, která na webu korpus.cz můžete procházet zcela zdarma.
Jak automaticky doplnit do textu diakritiku?
Na doplnění háčků a čárek do textu bez diakritiky můžete využít nástroj Nechybujte od firmy Lingea nebo projekt Ohákování od Masarykovy Univerzity. U obou stačí vložit text, stisknout tlačítko a nástroj se o zbytek postará sám.
Lepší výsledky nám obvykle dával nástroj Nechybujte. Ten navíc barevně upozorní na slova, která po doplnění diakritiky potřebují vaši pozornost. Neví totiž, zda chcete mít v textu slovo parit, pářit či pařit, což jsou vše česká slova, každé s odlišným významem. Nevýhodou je, že se nástroj někdy chová nepředvídatelně, v takovém případě pomůže stránku znovu načíst.
Nezapomeňte také na nenápadný Wikislovník, který od roku 2004 vytrvale roste. Nyní má jeho česká verze přes 140 tisíc hesel a exceluje zejména v propojení s dalšími jazyky.
Spíše pro zasmání než jako akademický zdroj vědomostí pak slouží Čeština 2.0 s podtitulem „Slovník, který tvoříte vy“. Najdete tu vtipné novotvary typu kloktejl, chlastizrádce, zabrušovat se nebo dýmbuilding. Poslední zmiňované slovíčko mimochodem značí „pravidelnou sešlost firemních kuřáků před budovou“.
Na webu najdete celou řadu vtipných i „vtipných“ novotvarů.
Zpátky k užitečným nástrojům. Zmínku si zaslouží web Nechybujte od české slovníkové stálice, společnosti Lingea. Omezené verze jejích slovníků jsou bezplatně k dispozici na webu včetně stručného slovníku synonym nebo nástroje pro kontrolu pravopisu a doplnění diakritiky.
Web nechybujte.cz nabízí několik užitečných nástrojů pro opravu a vylepšení textu.
Pokud používáte Microsoft Word, Dokumenty Google nebo jiný kancelářský balík pro práci s textem, najdete samozřejmě podobné nástroje zabudované přímo v nich. Oprava českého pravopisu se postupně zlepšuje a upozorňuje už i na problémy s gramatikou (například betaverze nového nástroje opravidlo.cz). Pořád se však nevyplácí tyto nástroje přeceňovat.
Kontrola pravopisu v aplikaci Dokumenty Google (vlevo) a Microsoft Word (vpravo).
Naše ukázková věta plná notorických špeků dala nejpoužívanějším editorům zabrat. O malinko lépe si s opravou poradil nástroj od Googlu. Časté chyby v mě/mně nebo nesprávně použité zájmeno „vaše“ ale ani jeden z nástrojů neopravil.
Proto se tyto a podobné chyby dále šíří veřejným prostorem. Což ještě více zviklá čtenáře a zvyšuje šanci, že příště o problematické slovo také klopýtnou. Vy už ale naštěstí víte, kde si můžete rychle ověřit, jak se slova píší…
Nebo vlastně píšou? Vydržte, musím si to radši zkontrolovat.
(Abyste to nemuseli hledat: Podle Příručky je varianta píší poněkud knižní a varianta píšou je neutrální, přijatelné jsou ale obě.)
Není to pro vás nic nového? Pomozte ostatním!
Možná si říkáte, že tento článek pro vás nebyl ničím nový. Vždyť vy tyhle tipy už dávno znáte. Výborně! To znamená, že zrovna tento článek nebyl určen vám, ale bude nejspíše užitečný někomu dalšímu. Tip totiž nemusí být nový pro všechny, stačí, aby byl nový pro někoho. Naopak kdybychom psali jen o úplných novinkách, řada lidí by se o těch „starých známých“ fíglech nikdy nedozvěděla.
Také nejspíš znáte i další fígly, které by se mohly hodit ostatním. Podělte se s námi o své oblíbené zkratky, triky, softwarové nástroje, webové služby a další nástroje, které vám šetří čas. Těšíme se na vaše nápady v tomto anonymním dotazníku. Třeba tím pomůžete i někomu dalšímu.
Aktualizace: Opravili jsme překlepy v pravopisném kvízu (neměly vliv na vyhodnocenou odpověď, ale některým uživatelům zobrazily chybné vysvětlení), za nedopatření se omlouváme a pozorným čtenářům děkujeme. Doplnili jsme do interaktivního kvízu informace o tom, kolik čtenářů odpovědělo stejně, jako vy. Doplnili jsme do textu tipy na další nástroje a slovníky. Doplnili jsme odpověď na otázku, zda se píše píší či píšou. Přidali jsme odkazy na nástroje pro doplnění diakritiky.
