NASA podruhé zrušila start rakety k měsíci. Podívejte se, jak měla letět

Dnes ve 20:17 SELČ se mělo na dvě hodiny otevřít okno pro start rakety SLS s modulem Orion k Měsíci. NASA už předtím na svých stránkách uvedla, že má potíže s únikem paliva a o několik hodin později start zcela zrušila.

Šlo během jednoho týdne o už druhý pokus o vzlet vesmírného korábu s největším tahem, ale i cenou na světě. Jeho vývoj se totiž dost prodloužil i kvůli problému s motory, které přerušily start k Měsíci i toto pondělí. Brzy má přitom letět i s lidmi.

NASA dnes nejprve informovala, že řeší potíže s únikem paliva při tankování. „Při pokusu dostat palivo do rakety byla zjištěna netěsnost. Dosavadní pokusy o nápravu byly neúspěšné,“ uvedla nejprve na twitteru. Později uvedla, že problém se nepodařilo vyřešit a že start se odkládá.

Za čtyři až pět let se má člověk po více než půlstoletí konečně opět vrátit na měsíční povrch. Americký vládní kosmický úřad NASA to plánuje v rámci programu Artemis, který zahájil už v červnu. Tehdy vyslal k přirozené družici Země novou revoluční sondu testující unikátní oběžnou dráhu pro budoucí lunární stanici Gateway nezbytnou ke znovudobytí Měsíce lidmi.

A toto pondělí měla ve 14:33 SELČ zážehem motorů rakety Space Launch System (SLS) odstartovat mise Artemis 1. Nejsilnější vesmírný koráb v historii měl při tomto nepilotovaném zkušebním letu pomoci na měsíční orbitu vynést loď Orion, která má na palubě řadu systémů a technologií – včetně figurín napodobujících hlavně ženská těla, k otestování před navazujícím letem s lidmi. Právě motory ale vedly ke zrušení a odkladu startu. Dnes se stal podobný problém, který plány NASA zhatil.

Informace o tom, jak měla raketa startovat a celá mise probíhat, si můžete i s animacemi poslechnout a také prohlédnout v úvodní videoreportáži. Ta vysvětluje také celý program Artemis.

Start přijely v pondělí na Floridu sledovat statisíce lidí. Technici ale zhruba 41 minut před jeho časem zastavili odpočet, protože zjistili, že jeden ze čtyř raketových motorů SLS se nezchladil na teplotu minus 250 stupňů Celsia, nutnou před vpuštěním ještě studenější palivové směsi vodíku a kyslíku, a místo toho byl o pět stupňů Celsia teplejší.

Aby se při dnešním náhradním termínu předešlo stejné chybě, chystala NASA na start jiný proces tankování paliva. Podle všeho ale ani tento pokus nevyšel.

Raketa měla původně vzletět už v prosinci 2016. Často se proto kritizuje i její zvyšující se rozpočet, který začínal na sedmi miliardách a dnes údajně přesahuje s inflací trojnásobek – 23 miliard.

Cena za samotný start se za tu dobu také zdvojnásobila na více než čtyři miliardy dolarů, což s konečným prostorem pro náklad o váze bezmála 70 tun vychází zhruba na 58 700 dolarů za kilogram. Připravovaná Starship od firmy SpaceX o kapacitě nejméně 100 tun nákladu přitom slibuje cenu pouhých 10 dolarů za kilogram.

Dnešní náhradní termín startu SLS měl začít ve 20:17 SELČ a podobně jako v pondělí bylo okno příležitosti otevřené dvě hodiny.

SLS měří na výšku přes 98 metrů a k Měsíci teď dokáže vynést asi 27 tun nákladu. Což je sice skoro o třetinu méně, než kolik zvládl její předchůdce z dob misí Apollo – legendární nosič Saturn V měřící více než 110 metrů. Oproti tomu ale váží 2,6 milionu tun, tedy o 300 tisíc tun méně, a má o 15 procent větší tah.

Superraketa vděčí za rekordní sílu čtveřici motorů RS-25, které vynášely i legendární raketoplány – její centrální stupeň má oproti nim akorát o jeden víc. Klíčové jsou ale i dva přídavné nosiče po bocích SLS, kterými se od Saturnu V zase odlišuje. Ty se po dvou minutách a 12 sekundách letu oddělí a za osm minut a 20 sekund to samé po spálení paliva udělá i centrální stupeň. Zbyde jen ten horní, nesoucí druhou klíčovou část testovací bezpilotní mise – loď Orion.

„Je to nejbezpečnější vesmírné plavidlo, které se pro astronauty kdy vyrobilo. S misí Artemis 1 také poletí dál, než jsme kdy letěli – přes 64 tisíc kilometrů za Měsíc, a my jsme velice nadšení, že to můžeme sledovat,“ uvedla na páteční tiskové konferenci Kelly DeFazio, která řídila výrobu Orionu americkou společností Lockheed Martin.

„V nejvzdálenějším bodě bude loď téměř 467 tisíc kilometrů od Země, než se začne vracet domů; a jedná se také o první misi kvalifikovanou jako s posádkou za více než 50 let,“ doplnil Mike Sarafin jako manažer mise za úřad NASA před zrušenými lety.

Orion s výškou přes tři metry a průměrem pěti metrů má potenciálně kapacitu až pro šest astronautů. Teď ale k Měsíci letí prozatím bez posádky. Mise Artemis 1 měla totiž nejdřív prověřit všechny důležité systémy lodi, rakety a stejně tak i metody a postupy samotného amerického kosmického úřadu a jeho řídícího střediska.

„Tohle je testovací let, a to není bez rizik. Ta jsme ale analyzovali nejlépe, jak jsme mohli, a také jsme je minimalizovali, jak jsme mohli. Orion ale budeme namáhat nad rámec toho, pro co byl navržen. U příprav vyslání posádky na Měsíc si totiž chceme být jistí, že všechno funguje perfektně a rozumíme i všech těm rizikům. A z tohoto testu se toho právě dozvíme dost,“ vysvětlil i Bob Cabana, zástupce ředitele NASA.

„Tepelný štít na její zadní části nám ukáže například to, jak jsme vzali materiál z dob misí Apollo a dostali ho novou metodou výroby i do časů 21. století,“ uvedla jeden z přínosů mise DeFazio z Lockheed Martin.

Asi nejzásadnější díl Orionu nicméně pro NASA nedodala žádná americká firma, ale Evropská kosmická agentura (ESA). A k jeho spuštění a testování dojde po dvou hodinách a šesti minutách od startu.

To už loď rozvine solární panely a dva přídavné zážehy horního stupně ji vynesou do patřičné výšky. Poslední část rakety SLS se tak rovněž oddělí a Orion zažehne konečně i vlastní motor, který je součástí Evropského servisního modulu (ESM), a to vedle zásob kyslíku a vody pro budoucí astronauty. NASA v budoucnu výměnou za tuto klíčovou část korábu vynese k Měsíci i astronauty ESA.

Namísto skutečných lidí teď ale v Orionu měly cestovat tři figuríny vyrobené z materiálů napodobujících lidské kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Dvě z nich jsou vybavené 5 600 senzory a 16 detektory pro sledování úrovně radiace. Zatímco třetí měla otestovat ochrannou vestu z Izraele.

S touto posádkou měla loď za 42 dní obkroužit Měsíc po translunární dráze, tedy ve tvaru osmičky, celkem třikrát – a na Zemi se vrátit 10. října. Dopadnout měla do Tichého oceánu. Data získaná při celé testovací misi chtěla NASA využít při pokračování programu Artemis.

V rámci mise Artemis 2 si už v květnu roku 2024 měla SLS s Orionem stejný let zopakovat právě už s posádkou. A koncem roku 2025 mělo následovat v rámci mise Artemis 3 i samotné přistání astronautů – tedy první ženy a osoby jiné barvy pleti na povrchu Měsíce.

Součástí programu Artemis je ale i postupná stavba vesmírné stanice Gateway na lunární oběžné dráze. Základ budou tvořit dva moduly sestavené na Zemi, které už v listopadu 2024 odstartují z pevniny v raketě Falcon Heavy od SpaceX. Astronautům na orbitě Měsíce poskytnou životní podporu nezbytnou pro dlouhodobější mise, a to právě včetně sestupů na lunární povrch.

NASA ale doufá, že stanice bude sloužit i jako trvalá základna a v příštím desetiletí také jako odrazový můstek pro misi s posádkou na Mars. Až bude hotová, měla by mít obytný prostor s objemem 55 metrů krychlových, a být tedy velká asi jako pětina Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Žít a pracovat na ní budou moci čtyři astronauti. A zkoumat budou třeba právě i to, jak využít led skrytý na pólech Měsíce k produkci vodíkového paliva pro cesty na Rudou planetu.

Kromě rakety SLS se zpozdil i vývoj lunárního přistávacího modulu HLS, který je po SLS, Orion a Gateway čtvrtý hlavní pilíř programu Artemis, kvůli čemuž se údajně i přistání lidí na Měsíci oddálilo z roku 2024 na 2025. Jako hlavní důvod NASA uvedla sedm měsíců trvající soudní při.

Kontrakt na vývoj a stavbu HLS za 2,9 miliardy dolarů totiž udělila právě společnosti SpaceX. Rozhodnutí ale napadla konkurenční společnost Blue Origin, která měla o zakázku na přistávací modul HLS také zájem. Americká vesmírná agentura v době soudu údajně nemohla s firmou Elona Muska o vývoji jednat.

Podle vlastního regulačního úřadu NASA plánuje agentura v programu Artemis do roku 2025 utratit 93 miliard dolarů. „Zároveň projektujeme, že aktuální náklady na výrobu a provoz SLS a Orionu v průběhu misí Artemis 1 až Artemis 4 dosáhnou 4,1 miliardy za start. I přestože agentura cílila na snížení ceny, aby starty byly finančně dostupnější,“ dodal inspekční úřad.