Článek
Astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se potýkají s problémem, kdy se jim do přileb dostává voda. Ta nejenže může astronautovi způsobit mimořádně nepříjemnou a stresující situaci, ale dokáže i vážně ohrozit jeho život.
Dnešní skafandry přitom pochází ještě z dob raketoplánů a jsou skoro 40 let staré. I když v nich tak už astronauti podnikli úctyhodných 169 výstupů do kosmu, svou původní životnost i podle kontrolních orgánů přesáhly nejmíň o čtvrtstoletí. Kapalina v přilbě tak život ohrozila už minimálně dvakrát. Naposledy letos v březnu.
„Chtěla bych nahlásit, že Matthias má v přilbě nějakou vodu. Špatně se odhaduje její objem, protože je rozprostřená po přední části hledí. Ale řekla bych, že bychom měli urychlit postup, jak ho dostat ze skafandru,“ ohlásila 23. března na středisko NASA americká astronautka Kayla Barron, která pomáhala svému německému kolegovi už uvnitř orbitálního komplexu z jeho obleku.
Půlka hledí „pod vodou“. Skafandry jsou teď „no-go“
Matthias Maurer, astronaut Evropské vesmírné agentury (ESA), strávil v otevřeném kosmickém prostoru při misi celkem šest hodin a 54 minut. Což je pořád o hodinu a půl míň, než na jak dlouho oblek poskytuje životní podporu. Jakmile ale Němec sundal přilbu, odhalil spolu s kolegy na hledí tenkou vrstvu vody o průměru asi 20 až 25 centimetrů (až 50 procent hledí, pozn. red.) a kapalina byla i ve větracím otvoru a na zadní části krčního prstence.
NASA tak skafandry v půlce května označila pro běžně plánované výstupy do kosmu jako „no-go“. A to až do zjištění důvodu úniku nadměrného množství vody do přilby. Astronauti pátrali po viditelných známkách kontaminace a znečištění. Zatím ale sami neobjevili nic neobvyklého. Oblek má proto v červenci dopravit na Zemi nákladní loď Dragon od SpaceX. Na mimořádné opravy a řešení nečekaných závad na ISS se ale skafandry stále používat mohou. Pokud tedy řídicí středisko zhodnotí všechna rizika a bude souhlasit.
Do konce roku přitom byly plánované ještě čtyři výstupy, při kterých měly pokračovat práce na modernizaci staničního energetického systému. Vždy po dvou k nim mělo dojít v srpnu a listopadu.
První incident. Předčasně ukončený výstup kvůli ucpávce
Únik vody je přitom strašák astronautů na stanici už od července 2013. To si nepříjemný a nebezpečný moment zažil Luca Parmitano z Itálie. Naplňování své přilby kapalinou si všiml už při výstupu.
„Těžko říct, ale přijde mi to jako hodně vody. Cítím hodně vody na týlu mé hlavy. Ale nemyslím si, že je to z mé hlavy,“ znělo od italského astronauta v otevřeném kosmu při jeho misi.
„Nepotíš se? Těžce pracuješ,“ reagoval ihned jeho americký kolega Chris Cassidy. „No, potím se. Ale tohle na mě působí jako hodně vody,“ odpověděl Luca. „Už to vidím. Potvrzuji,“ dodal jeho parťák.
„Dobře, Chrissi a Luco, mluvím k vám, podle toho, co jsme slyšeli říkat Lucu, že voda už je teď i v jeho očích a vypadá to, že jí přibývá, myslíme, že EVA (výstup do vesmíru, pozn. red.) zrušíme kvůli EV2 (označení pro Lucu, Chris byl EV1, pozn. red.). Takže Luco, chceme aby ses přemístil k přechodové komoře, Chrissi, ty tam ukliď vaše věci, a hned se k němu připoj,“ nařídil velín amerického kosmického úřadu – záznam incidentu je v úvodním videu tohoto článku.
Preventivní opatření? Brčko na vzduch a savé polštářky
NASA ukončila misi asi už po hodině. Tehdy bylo důvodem ucpání součástky, která pak odváděla vodu do ventilačního potrubí umožňujícího její vniknutí do přilby. Od té doby agentura pracovala na servisu skafandrů, aby předešla ucpání součástky. A navíc přidala dvě pomocná opatření: Dýchací trubici v přilbě připomínající brčko, která poskytuje v nouzi nerušený přívod vzduchu, a do zadní části přidala takzvaný absorpční polštářek HAP, který do sebe případnou kapalinu nasává. Astronauti při misích hlásí jeho stav. Později přidala další polštářek bránící pohybu kapaliny do přední části helmy.
Problém se ale nevyřešil a menší úniky vody se od té doby stále objevovaly – včetně druhého většího incidentu v březnu. Budoucnost skafandrů i výstupů je tak nejistá. K začátku června ale americký vesmírný úřad přišel s pozitivní zprávou. I když na delší horizont.
„Skafandry budeme mít a budou pro nás dostupné jak pro podporu práce na ISS, tak nadcházející misi Artemis. Tohle je pro nás historický den, s těmito obleky se budou psát dějiny – jako při návratu na Měsíc. Tam budeme mít i prvního astronauta jiné barvy pleti a ženu, kteří je budou nosit a používat v kosmu. Takže tohle je opravdu důležitý den,“ uvedla 1. června na tiskové konferenci Vanessa Wyche, ředitelka Johnsonova vesmírného střediska pro řízení misí.
Spása u komerčních firem
NASA uzavřela se dvěma komerčními firmami kontrakt za 3,5 miliardy dolarů. Jeho předmětem je právě vývoj nové generace skafandrů, takzvaných xEMU neboli Exploration Extravehicular Mobility Unit. Připravené k použití by měly být už pro misi Artemis 3 v roce 2025 či 2026, při které by se lidé měli vrátit na lunární povrch, a sloužit by mohly i na Marsu. K dispozici mají být podle nové dohody o financování do roku 2034, sloužit ale mohou i déle.
První z vybraných společností je Collins Aerospace ze Severní Karolíny, která podniká spíše v letectví. Její hlavní kontraktor ale stojí právě už za skafandry v programu Apollo. I proto jejich návrh zřejmě uspěl. A přestože bližší technický popis nových obleků není veřejný, právě oni je popsali aspoň trochu.
„Často skafandry označujeme jako nejmenší vesmírně lodě na světě. Mají jen lidský tvar a velikost. Ale neměli byste se v nich cítit jako v lodi. Měli bychom být schopni vytvořit prostředí, které dá členům posádky co nejvyšší úroveň pohyblivosti, které je v jejich schopnostech podpoří spíš, než aby je omezovalo,“ řekl na konferenci Dan Burbank, seniorní technický pracovník Collins Aerospace a bývalý astronaut NASA.
Skafandry ve všech velikostech a také s větší pohyblivostí
„Velitelka mise Artemis 3 může vážit i jen 50 kilogramů – na Zemi. Takže by měla mít oblek ve vhodné velikosti, ve kterém se nebude cítit jako v lodi, ale jako v odolnější sadě svrchního oblečení pro extrémní sporty. To by měl být cíl,“ dodal.
Skafandry tak budou dostupné ve větší škále velikostí pro muže i ženy a umožní jim více pohybu. Současné obleky kromě úniků vody totiž sklidily dost kritiky i kvůli případu z března 2019. Americká astronautka Anne McClain tehdy zrušila plánovaný první čistě ženský astronautský výstup, když zjistila, že skafandr pro ni je moc velký.
Poslouží i turistům. Jedna z firem už staví i vesmírnou stanici
Druhá z odměněných firem byla vesmírná cestovka Axiom Space, která teď v dubnu zorganizovala první čistě turistický let na ISS. Všichni čtyři turisté pak sice na stanici přispěli k výzkumu, výlet lodí Crew Dragon si ale zaplatili. Pasažéry tam chce firma posílat dvakrát za rok. U orbitálního komplexu chce mít ale už do dvou let i vlastní modul a dosluhující ISS postupně nahradit celou vlastní soukromou stanicí. NASA i další firmy a turisté si na ní budou místo pronajímat. Texaský podnik tak má na vývoji skafandrů i vlastní zájem.
„Stavíme vesmírnou stanici, takže Axiom Space potřebuje skafandr. Máme řadu klientů, kteří by už teď rádi podnikli výstup do kosmu. A už jsme plánovali postavit oblek v rámci našeho programu. Takže je fantastické mít partnerství, kde můžeme těžit z roků zkušeností NASA a vší práce, kterou v designu a zlepšování obleků už udělali. Na komerční firmy se NASA obrací a pracuje s nimi, aby mohla stavět s co nejnižšími náklady, takže všichni využijeme skafandr tak, aby pokryl naše potřeby,“ uvedl Michael Suffredini, prezident a CEO firmy.
NASA už na vývoji nové generace vlastních skafandrů strávila 14 let. Kontrolní úřady ale loni zjistily, že i přes investici více než jedné miliardy dolarů nestihne mít na misi Artemis 3 obleky připravené. Proto všechny své poznatky a dva designy bude s firmami sdílet a průběžně jejich postup kontrolovat. Měly by totiž také podléhat jejím novým bezpečnostním a technologickým standardům.
Podívejte se na videoreportáž se záběry incidentů s únikem vody i nových skafandrů: