Článek
Její provoz stojí tři miliardy dolarů ročně. Jak Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) stárne, míří stále víc peněz do údržby a modernizace vybavení. Náklady v těchto položkách vzrostly jen od roku 2016 o 35 procent. Před pěti lety měla stanice původně skončit, ale NASA jí u americké vlády ještě předtím zajistila financování až do roku 2024.
Letos v březnu pak chtěla provoz ISS prodloužit o další čtyři roky. Podle nejnovější zprávy agentury z konce listopadu bude chtít ještě o dva víc. Apeluje přitom na důležitost orbitální stanice pro průzkum vzdálenějšího kosmu, a zvlášť experimentů v mikrogravitaci. Ty jsou klíčové k pochopení náročnosti plánovaných misí astronautů na Měsíc a Mars, tedy toho, jakým zdravotním rizikům budou čelit a co za vybavení budou na cesty potřebovat.
Na dokončení těchto experimentů na Mezinárodní vesmírné stanici nebude nicméně podle NASA stačit ani rok 2030. Konečný termín však stanovila proto, že v roce 2028 už na oběžné dráze Země počítá s první komerční vesmírnou stanicí, na kterou by během dvou let své vědecké nástroje i testování přesunula.
Americká vláda se k financování zdráhá
Dvěma či čtyřem soukromým firmám, které koncem letoška vybere ze 49 zájemců, chce na vývoj a stavbu nabídnout šestileté financování v objemu 300 až 400 milionů dolarů. Mezi kandidáty jsou i známé podniky SpaceX, Blue Origin, Sierra Space nebo Boeing. Podle listopadové zprávy jí ale americký Kongres po žádosti o prvních 150 milionů vyplatil jen 17 milionů.
Dozorčí úřad NASA, který zprávu zveřejnil, chce po vládní kosmické agentuře USA před schválením plánu i prodloužení životnosti ISS, aby zajistila bezpečnost stanice. V srpnu se totiž v jednom z modulů vyskytly trhliny následované únikem vzduchu.
