Odstartovala vesmírná mise, která si připíše tři historická prvenství

Informace a záběry si můžete i poslechnout a prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Z floridského mysu Canaveral odstartovala další čtyřčlenná posádka astronautů v rámci spolupráce americké vesmírné agentury NASA a kalifornské firmy SpaceX. Její raketa Falcon 9 zažehla motory v 18:01 SELČ a loď Crew Dragon by se k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) měla připojit za necelý den.

Jde už o pátou takovou misi. Proto nese i označení Crew-5. Tato je ale hned ve třech věcech unikátní. Poprvé totiž se soukromou americkou vesmírnou lodí cestuje ruský kosmonaut, přesněji první kosmonautka Anna Kikina. Navíc je to poprvé po 20 letech, kdy z amerického kosmodromu odstartovala ruská kosmonautka.

Na stanici také vůbec poprvé letí i původní Američanka Nicole Mann. A jakmile vstoupí na ISS, bude posádku řídit historicky první astronautka z Evropy velící komplexu – Samanthu Cristoforetti.

Součástí páté, opravdu mezinárodní mise je také astronaut Kóiči Wakata z japonské agentury JAXA, který se jako jediný už dřív účastnil pilotovaného letu do kosmu.

„Jako malý japonský kluk jsem si myslel, že je nemožné být součástí vesmírného průzkumného programu. Ale o pár desetiletí později díky mezinárodní spolupráci jsem mohl u JAXA trénovat na specialistu pro mise raketoplánů, ale i Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Mám velké štěstí, že jsem tohoto součástí. Mezinárodní spolupráce je klíčem k budoucnosti průzkumu ve vesmíru,“ uvedl na tiskové konferenci už na začátku srpna. NASA pak na misi zastupuje Josh Cassada.

Tým asi 400 kilometrů nad Zemí vykoná 250 vědeckých experimentů, které mají pomoci jak životu na Zemi, tak i dalšímu dobývání vesmíru.

„Máme opravdu štěstí, že můžeme dělat různé oblasti vědy. Je tady opravdu skvělá práce na biotisku, kterou nahoře děláme. Jde o jeho novou generaci a přímou aplikaci na Zemi,“ vysvětloval americký astronaut na tiskové konferenci už na začátku srpna.

Takzvané BioFabrication Facility (BFF) čili zařízení pro biotisk už astronauti na ISS testovali v roce 2019. Tehdy ho používali na vytištění části lidského menisku neboli kolenní chrupavky a množství srdečních buněk. Mikrogravitace v orbitálním komplexu totiž umožňuje tisk z tkání ve větší kvalitě než na Zemi. Crew-5 s sebou na stanici přitom veze novou verzi tohoto zařízení, jehož cílem je jednou tisknout orgány a jiné části lidského těla, a vyřešit tak jejich nedostatek při transplantacích.

Nová posádka ale bude při své půlroční misi třeba i studovat, jak se v mikrogravitaci chovají kapaliny. Japonská vesmírná agentura chce při tom navodit na ISS podmínky odpovídají Měsíci a Marsu, aby se v budoucnu pro jejich průzkum mohly stavět lepší systémy podpory života, nádrže pro palivo či například i lunární rovery.

„Toto je důležitou součástí naší větší mise dostat se v programu Artemis na Měsíc a nakonec i na Mars. To, co budeme dělat na nižší oběžné dráze, je odrazový můstek k dosažení těchto cílů v průzkumu hlubokého vesmíru. Vývoj technologií a průzkum, který budeme dělat, některé operace, které jsme se učili rozvíjet a pracovat na nich s ‚pevninou‘ (řídícím střediskem),“ dodala také Nicole Mann.

„Porozumět tomu, jak tohle budeme dělat z větší vzdálenosti, kde nemáme přístup ke komunikaci s pevninou tak často. Jsme všichni nadšení, že získáme spoustu zkušenosti s létáním na nižší oběžné dráze, a kohokoli z nás v budoucnu mohou zapsat na misi Artemis a snad se jednou budeme po Měsíci procházet spolu,“ doplnila první původní Američanka letící k ISS.

Nicole Mann skutečně byla před dvěma lety zařazená do výběru astronautů, kteří by v rámci programu Artemis mohli už v roce 2025 znovu chodit po Měsíci. NASA ale bude termín kvůli přibývajícím zdržením zřejmě ještě posouvat.

Naposledy v září už třikrát odložila zkušební let své rakety SLS pro měsíční misi - dvakrát kvůli problémům s motory a koncem měsíce i kvůli hurikánu Ian, který zpozdil právě také start Crew-5.

Ta už teď k ISS letí a na palubě je i původní Američanka z indiánského kmene Vailakijové ze Severní Karolíny. Pětačtyřicetiletá plukovnice vystudovala strojní inženýrství, jako pilotka dostala šest medailí za službu v Iráku a Afghánistánu a do vesmírného programu vstoupila v roce 2013.

První původní Američan John Herrington z kmene Čikasóové v Oklahomě na stanici byl už v roce 2002. Tehdy ještě v raketoplánu vezl kmenovou vlajku a flétnu. Mann si údajně bere lapač snů, který dostala od maminky jako dítě a který symbolizuje pospolitost a ochranu. A jaký osobní předmět veze na ISS, prozradila i první ruská kosmonautka z Novosibirsku.

„Beru si s sebou symbol našeho města - malého panáčka s kraťasy s oranžovými vlasy jménem Gorodovičok. Je takový drobný a přináší lidem radost,“ uvedla Kikina.

Ruská kosmonautka cestuje vůbec poprvé se SpaceX kvůli nové dohodě s NASA. V rámci té má být odteď na palubě amerických lodí vždy aspoň jeden ruský kosmonaut a na palubě ruských Sojuzů zase americký astronaut. A to kvůli tomu, aby tyto hlavní dvě mocnosti byly na ISS vždy zastoupené - i v případě, že kvůli zdravotním či jiným důvodům bude muset celá jejich posádka stanici opustit.

Čtyřčlenná posádka letí k ISS přesně týden potom, co se změnilo její velení a stanici vede historicky poprvé astronautka Evropské vesmírné agentury (ESA) - Samantha Cristoforetti. Pozici na palubě předal Italce minulou středu kosmonaut Oleg Artěmjev z ruského Roskosmu. Den předtím, než komplex on a dva z jeho pěti kolegů opustili.

„Byly to nezapomenutelné chvíle, které zůstanou v našich srdcích - tady v našich srdcích i duši. Teď jste moje rodina. A kdekoli budete, pokud by jste se necítili dobře, zavolejte,“ řekl u předávací ceremonie na stanici ruský astronaut.

„A teď je čas na tradiční předání symbolu velení na stanici. Je tu jedna užitečná věc a jedna neužitečná věc. Neužitečná je samotný klíč, který může uletět, a potom ho budeš muset hledat. A velmi užitečnou věcí je dort (v tubě) který může Samantha nabídnout smutným členům posádky k přičichnutí na pomoc. Samantho, tady je klíč, drž ho a neztrať ho,“ bavil své kolegy Artěmjev u předávání, které je také k vidění v úvodní reportáži tohoto článku.

„Děkuji, Olegu, za ta slova. A myslím, že mluvím jménem celé posádky, když řeknu, jak moc jsme si cenili tvého velení poslední měsíc. Nejen kvůli tomu, kolik práce jsme zvládli, jak jsi zmínil, ale také kvůli tvé vřelosti, štědrosti, srdnatosti. Myslím, že jsi nám pomohl opravdu přirůst k sobě, a to nejen jako posádka, ale také, jak jsi řekl, jako jedna velká kosmická rodina,“ poděkovala svému v ten moment už bývalému veliteli Cristoforetti.

Vesmírný komplex už před italskou astronautkou vedli čtyři astronauti z ESA. Ona je ale první ženou z agentury a Evropy, která funkci získala. Na vedení se běžně musí shodnout jak evropský vesmírný úřad, tak NASA, Roskosmos, japonská JAXA i kanadská CSA.

Cristoforetti už na ISS sloužila jako palubní inženýrka od listopadu 2014 do června 2015. Na stanici tehdy strávila celkem 199 dní. Svůj druhý pobyt tentokrát v roli letové specialistky a nyní už velitelky zahájila 27. dubna jako členka posádky Crew-4, která včetně ní bude komplex opouštět 10. října.

Pozornost Italka zaujala mimo jiné i tím, že s sebou na palubu vzala panenku barbie vytvořenou podle její podoby a ve spolupráci s Mattelem se formou naučných videí snaží rozšířit povědomí a zájem o profesi mezi mladými dívkami a ženami.