Článek
Vysoký je zhruba 1,1 metru, na délku a šířku má 1,7 krát 1,5 metru a váží okolo 350 kilogramů. Tento rover tedy není žádný obr. Už za čtyři roky by se mohl prohánět na tom nejdrsnějším světadílu planety. A zároveň nejsledovanějším, protože Antarktida slouží jako laboratoř globální změny klimatu.
Jmenuje se Ice Cube a letos v lednu jej slavnostně odhalili, v podstatě jako světový unikát, studenti Technické univerzity Eindhoven v Nizozemsku. Extrémnímu počasí na Antarktidě by totiž měl poprvé v historii vzdorovat pouze s pohonem na baterii.
Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
„V současné době na Antarktidě neexistuje nic podobného našemu vozítku a nejsou ani žádné elektromobily pro takové prostředí. Co tam používají teď, jsou hodně velká vozidla poháněná fosilními palivy, která my samozřejmě chceme předělat a vydat se vstříc větší elektrifikaci dopravy na kontinentu,“ vysvětlil pro agenturu AP Laurenz Edelmann, vedoucí studentského týmu stojícího za revolučním polárním vozítkem.
Kolik ujede rover na baterky
Rover funguje na solární pohon, fotovoltaické panely na jeho střeše zabírají dva metry čtvereční. Kapacitu baterie má Ice Cube přitom 5 kWh a při testování v obdobně drsném, zasněženém Norsku vydržela na dojezd 10 kilometrů, jak prozradil autor vynálezu exkluzivně pro SZ Tech.
Pořád jde však o prototyp vozítka a tým vysokoškoláků z Nizozemska doufá, že finální verze by po dalších úpravách i vylepšeních mohla na plné nabití ujet až 50 kilometrů.
„V ideálním případě, tedy v období léta, to však bude na Antarktidě stále znamenat čtyři hodiny jízdy a 20 hodin dobíjení,“ odhalil šéf týmu dál pro redakci SZ Tech. Spotřebu energie má totiž rover pětkrát vyšší, než kolik jí dokáže ze slunce vyrobit. Podle studentů je však i to úspěch, protože ledové prostředí elektronice příliš nevyhovuje.
„Opravdu jsme netušili, co očekávat, takže i pro nás bylo překvapení, když vozítko překonalo naše očekávání a dokázalo úžasně projíždět sněhem,“ dodal Edelmann pro AP.
Řídit se bude sám jako sondy na Marsu
Prototyp vozítka funguje v současnosti na dálkové ovládání. Cílem však je, aby stejně jako sondy na Marsu byl i tento polární rover plně autonomní a cenná data o tom, jak klimatické změny ovlivňují Antarktidu, sbíral sám.
Vědci by tak svůj průzkum tamního prostředí mohli dělat ještě precizněji, a přitom by ani nemuseli na ledovém kontinentu sami být, což by ušetřilo finance na výstavbu a údržbu expedičních základen.
Přesnou cenu Ice Cube prý studenti zveřejnit nemohou. Edelmann ale pro SZ Tech prozradil, že stojí asi jako nový Volkswagen Golf. Ten dnes vychází na více než 820 tisíc korun. Zpřesnil také, že zhruba třetinu stroje a projektu financovala sama Technická univerzita v Eindhovenu a zbytek pak více než 15 sponzorů z řad dodavatelů technologií do roveru jako třeba výrobce čipů a polovodičů NXP, baterií Super B Lithium Power i panelů Gochermann Solar Technology.
Vozítko začalo v roce 2018 navrhovat jen šest dobrovolníků z řad vysokoškoláků, kteří se pod označením Team Polar postupně rozrostli až na současných 27 aktivních členů. Samotná výstavba Ice Cube jim zabrala dva roky.
„V některých chvílích mi přišlo, že je dost nemožné jakkoli postoupit. Dokonce jsem si myslel, že je nedostižně daleko, abych postavil vozítko od základu, ale evidentně jsem se v mnoha ohledech mýlil a to tenhle celý proces udělalo o to víc vzrušující,“ doplňuje Jord Sieben, z divize Team Polar pro solární energetiku.
Rover zatím utáhl bez problémů i sáně s hmotností okolo 60 až 80 kilogramů, takže i pro náklad vědeckých přístrojů a zařízení má kapacitu velkou. Prototyp Ice Cube zatím tedy žádnými vybavený není, ale druhou půlku letošního roku chtějí studenti právě strávit jejich doplňováním. V plánu teď mají čtyři ultrasonické senzory, dvě kamery a jeden radar.
