Muskovy mozkové čipy pod palbou. Týrání pokusných opic ale startup odmítá

Koncem ledna informovala redakce SZ Byznys o tom, že americká firma Neuralink založená v roce 2016 tehdy „pouze“ miliardářem, dnes už nejbohatším člověkem světa Elonem Muskem, shání cílevědomého člověka na post ředitele klinických studií. Tehdy se zdálo, že je firma jen krůček od testování svých mozkových čipů na lidech.

To, že by první člověk mohl dostat implantát už letos, tvrdil samotný zakladatel a ředitel startupu už v prosinci 2021. Standardy pro implantaci zařízení v Neuralinku jsou podle jeho slov výrazně výše, než jaké vyžaduje americký úřad pro kontrolu léčiv (FDA). Loni také dokonce zveřejnil video makaka, který ovládal herní konzoli jen svou myslí. Tím chtěla společnost demonstrovat potenciál čipu, přičemž hlavní cíl projektu je léčit pohybová a neurodegenerativní onemocnění lidí.

Právě kvůli testování mozkových čipů na drobných primátech teď ale podnik čelí velké internetové kritice. Firma je přitom kvůli osobě Elona Muska, alespoň reputačně, spjatá i s jeho hodnotnou společností Tesla vyrábějící elektromobily nebo stejně populární firmou SpaceX prorážející v kosmu.

Minulý čtvrtek totiž tamní neziskový spolek Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu (PCRM) u ministerstva zemědělství USA (USDA) zažaloval Kalifornskou univerzitu v Davisu (UC Davis). Podle organizace měla porušit zákon na ochranu zvířat (Animal Welfare Act) tím, že údajně za 1,3 milionu dolarů od startupu provedla na 23 opicích „invazivní a smrtelné experimenty“ s jeho mozkovými čipy.

Ve své tiskové zprávě uvádí, že jak univerzita, tak firma Neuralink selhaly „neposkytnutím adekvátní veterinární péče umírajícím opicím, užitím neschválené látky známé jako ‚Biolepidlo‘, která je usmrtila zničením částí jejich mozků, a nezajištěním toho, aby se opice přidělené k experimentů cítily psychicky dobře“.

„Makakové použití pro pokusy byli v klecích po jednom, k lebkám měli přišroubované kovové cedulky, trpěli i kvůli zraněním čelisti a obličeje, záchvatům z mozkových čipů i opakovaným infekcím v oblasti implantace. V některých případech potom Neuralink a UC Davis usmrtili opice ještě předtím, než se dostali k plánovaným experimentům,“ uvádí PCRM, která údajně vychází ze 600 stran dokumentů, jež si od univerzity vyžádala na základě zákonu o svobodném přístupu k informacím.

Nezisková organizace, která žalobu podala, sdružuje 17 tisíc lékařů blíže neupřesněné odbornosti. Propaguje rostlinnou stravu, preventivní medicínu či právě i alternativy k výzkumu na zvířatech. V minulosti ji financovala třeba sdružení PETA obhajující například eutanazii zvířat ve vlastních útulcích coby „smrt z milosti“ (v poslední době spojení s ní spolek odmítá).

Loni v dubnu se pak neziskovka například přidala k žalobě na americké ministerstvo zemědělství (USDA) kvůli tomu, že předloňské výživové směrnice USA prý vybízely ke „zdvojnásobení konzumace mléčných výrobků čistě kvůli ochraně a propagaci farmářů, nikoli se zájmem o výživu“.

Některé zahraniční magazíny jako Business Insider a New York Post, ale i tuzemské servery nejdříve uveřejnily zprávu o žalobě a nařčeních včetně informace, že zemřít mělo až 15 ze 23 opic.

Oficiální reakce Neuralinku přišla toto pondělí, kdy kromě popření týrání opic a vysvětlení několika jejich úmrtí zveřejnil například i fotografie z vlastních ubikací, které pro ně postavil už v roce 2020. Tyto ubikace mají prý zvířatům nabízet až 30násobně víc prostoru, než kolik požaduje zákon na ochranu zvířat. Galerii několika obrázků nabízí SZ Byznys níže pod videoreportáží, která ukazuje makaka Pagera po implantaci čipu i výroky šéfa startupu o zákrocích nebo inspekci.

Elon Musk loni v únoru uvedl, že inspektorka USDA byla přímo v zařízení Neuralinku pro opice a zhodnotila ho jako „nejhezčí, které za svou kariéru viděla“.

Na Kalifornské univerzitě v Davisu, ke které se vztahuje žaloba PCRM, testovala firma mozkové čipy na prasatech a opicích mezi lety 2017 a 2020. „Když začínáte s tímto typem lékařského výzkumu, nové operace se většinou vykonávají na zvířatech, která už jsou mrtvá a pak v terminálních procedurách. Taková mrtvá zvířata už byla humánně usmrcena pomocí eutanazie na základě rozhodnutí veterináře kvůli jejich předchozímu špatnému zdravotnímu stavu nebo v rámci jiné, nesouvisející studie,“ uvádí Neuralink.

V případě takzvaných terminálních procedur se jedná o zvířata, která veterinář vyhodnotí jako schopná podstoupit anestezii a která jsou v takovém stavu, že by „jejich život kvůli kondici ale nadále nedosahoval takových kvalit“, vysvětlil.

Neurotechnologický startup Elona Muska tedy konstatoval, že podobně jako v podobných zařízeních testujících zdravotnické postupy na zvířatech, byli formou eutanazie pomocí anestezie na UC Davis usmrceni dva primáti, „aby získali důležitá histologická data“.

Dalších šest opic muselo být údajně usmrceno na doporučení týmu veterinářů kvůli tomu, že „při jednom zákroku došlu ke komplikaci zahrnující použití produktu schváleného FDA, který je známý jako Biolepidlo, v jednom případě opravdu selhal implantát a ve čtyřech potom v návaznosti na jeho aplikaci vznikla infekce“, doplňuje firma.

Podle ní jde o riziko při implantování jakéhokoli zařízení pod kůži, ale i díky tomu mohla univerzita vyvinout nové operační postupy i design čipu ze vhodnějších materiálů pro budoucí aplikace.

Zákroky na Kalifornské univerzitě v Davisu podle Neuralinku také schválil Institucionální výbor pro péči a používání zvířat (IACUC), jak to nařizují americké zákony.

„A přestože tamní zařízení naplňovalo a nadále také naplňuje federálně stanovené standardy, chtěli jsme je za každou cenu ještě zlepšit, když jsme zvířata převezli do vlastních ubikací,“ dodává firma ve svém prohlášení.

Americký zákon na ochranu zvířat stanovuje, že primáti do 15 kilogramů váhy musí být v prostoru alespoň o výšce 0,8 metru a podlahové ploše 0,5 metru čtverečních. Neuralink uvádí, že v jeho zařízení s celkovou výměrou více než 550 metrů čtverečních má pro sebe každá z opic plochu o 18,5 metru čtverečních s výškou 3,6 metru. K dispozici mají mít nejenom různé hračky a pestrou stravu z ovoce i zeleniny, ale také behaviorální experty dohlížející na jejich socializaci, včetně veterinářů.

„Použití každého zvířete je rozsáhle plánováno a pečlivě se zvažuje bilance mezi vědeckým přínosem a etikou,“ píše firma s tím, že stále doufá v testování mozkových čipů na lidech později v tomto roce, dodává i BBC.

Britský server rovněž píše, že Neuralink financuje právě jeho šéf a zakladatel Elon Musk, jehož jmění odhaduje agentura Bloomberg na 235 miliard dolarů, což je o 50 miliard více, než má druhý nejbohatší člověk planety Jeff Bezos.

Startup už na svůj výzkum vybral také 363 milionů dolarů, tedy asi 7,8 miliardy korun od dalších soukromých investorů. Jen v poslední sérii financování loni v červenci, nedlouho po zveřejnění videa s makakem Pagerem, získal 205 milionů dolarů, mimo jiné třeba i od Google Ventures.