Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Může se zdát, že o nástrojích umělé inteligence je slyšet neustále. Používá je ale méně lidí, než by se na první pohled mohlo zdát. Vyplývá to ze studie institutu Reuters a Oxfordské univerzity.
Výzkumníci z Reuters a Oxfordu provedli průzkum mezi 12 000 lidmi v šesti zemích, Argentině, Dánsku, Velké Británii, Francii, Japonsku a Spojených státech. Zkoumali názor lidí na nástroje umělé inteligence a to, jakým způsobem ji vlastně využívají. Zjistili, že velká část lidí umělou inteligenci téměř nepoužívá a někteří o konkrétních nástrojích ani nikdy neslyšeli.
Doktor Richard Fletcher, hlavní autor zprávy, pro BBC uvedl, že mezi rozruchem kolem umělé inteligence a zájmem veřejnosti o umělou inteligenci panuje výrazný nesoulad.
Generativní inteligence (tedy ta, která něco vytváří, psaný text nebo obrázky) se dostala do veřejného podvědomí na podzim roku 2022, kdy společnost OpenAI spustila svou službu ChatGPT. Ten se stal velice populární, jelikož s ním lidé mohou komunikovat, dávat mu úkoly a ptát se ho na řadu otázek. Od té doby se v odvětví rozjel obrovský závod a firmy investují miliardy dolarů do vývoje vlastních funkcí AI.
Z výzkumu vyplývá, že i přes velké investice a mediální ohlas se generativní AI do každodenních životů široké veřejnosti zatím nepropsala. Dokonce i mezi lidmi, kteří použili nástroje umělé inteligence, jako je ChatGPT, Google Gemini nebo Microsoft Copilot, jich velká část uvedla, že je použila pouze jednou nebo dvakrát. Jen nepatrná menšina (1 procento v Japonsku, 7 procent v USA, 2 procenta ve Velké Británii) uvedla, že nejznámější nástroj AI, ChatGPT, používá denně.
„Velká část veřejnosti se o generativní umělou inteligenci nijak zvlášť nezajímá a 30 procent lidí ve Velké Británii tvrdí, že neslyšeli o žádném z těch nejznámějších produktů, včetně ChatGPT,“ uvedl Fletcher.
Trendy v AI mapuje také globální studie Deloitte Digital Consumer Trends, která zkoumala situaci i v Česku. Ukazuje, že ačkoliv používání i povědomí o generativní umělé inteligenci roste, většina Čechů (65 procent) o ní nikdy neslyšela a jen 22 procent lidí v Česku již použilo některý z nástrojů GenAI, jako je ChatGPT, Gemini nebo Midjourney.
Podle experta na telekomunikaci v českém Deloitte Jana Kudláka jsou čísla na to, že generativní AI začala být popularizována teprve nedávno, poměrně dobrá.
„Vzhledem k nedávnému nasazení těchto nástrojů, z nichž top čtyřka byla spuštěna teprve od listopadu 2022, je pětatřicetiprocentní informovanost v tomto směru úspěchem, před rokem by šlo o malé jednotky procent,“ říká expert.
Generativní umělá inteligence na vzestupu
Od listopadu 2022, kdy firma OpenAI představila nástroj ChatGPT, lidé po celém světě experimentují s tím, jak jim generativní umělá inteligence může pomoci.
O tom, co nové nástroje umí, nebo neumí, se diskutuje z mnoha pohledů. Jedná se o skutečnou inteligenci a kreativitu? Výsledky jsou totiž nejen ohromující, ale také bizarní.
Objevila se rovněž plejáda podvodů a zneužití generativní umělé inteligence. Pro řadu lidí je také pochopitelně důležité, jak tyto nástroje ovlivní pracovní trh.
Pokud vás zajímá, jak začít experimentovat s novými nástroji, podívejte se na naše základní tipy nebo na seriál Hrajeme si s AI.
V oblibě je především u mladých
Mladí lidé se však podle studie Reuters a Oxfordu trendu malého povědomí vymykají, přičemž nejhorlivěji si technologie osvojují lidé ve věku 18 až 24 let. ChatGPT používají o něco častěji muži a osoby s vyšším formálním vzděláním. Podobná situace je také v Česku, kde podle Deloitte nějaké povědomí o generativní AI má dvojnásobně více mužů než žen (46 procent oproti 22 procentům).
Největší rozdíl je znát právě mezi věkovými skupinami. AI jich nejen víc mladých lidí vyzkoušelo, ale mnohem více jich ji také používá pravidelně. V průměru za všech šest zemí uvedlo 16 procent osob ve věku 55 let a více, že ChatGPT použily alespoň jednou, zatímco mezi osobami ve věku 18-24 let je to 56 procent. I v této věkové skupině je ale občasné používání normou. Jen o něco více než polovina uživatelů uvedlo, že ji používá jednou za měsíc nebo méně.
Mezi nejmladší českou generací (18-25) zná některý z nástrojů dokonce 68 procent, naopak ve skupině 55 až 65 let je to pouhých 12 procent.
Strach i důvěra
Nová generace nástrojů umělé inteligence také vyvolala debatu, zda budou mít pozitivní, nebo negativní dopad. Ačkoli se zdá, že průměrný člověk se s generativními nástroji umělé inteligence zatím jen seznamuje, většina účastníků průzkumu Reuters a Oxfordu je přesvědčena, že tyto nástroje budou mít v konečném důsledku zásadní dopad na náš každodenní život.
Na otázku, zda si myslí, že „generativní umělá inteligence bude mít v příštích pěti letech velký dopad na běžné lidi, si 60 procent lidí ve věku 18-24 let myslí, že ano, přičemž tento podíl mezi lidmi staršími 55 let klesl na 41 procent .
Optimisté předpovídají různé výsledky, od podpory hospodářského růstu až po objevení nových léků, které zachrání život. Pesimisté se mezitím obávají, že tato technologie je hrozbou pro lidstvo jako takové.
„Naděje a obavy lidí v souvislosti s generativní AI se velmi liší v závislosti na odvětví. Lidé jsou obecně optimističtí ohledně využití generativní AI ve vědě a zdravotnictví, ale opatrnější ohledně jejího využití ve zpravodajství a žurnalistice a obávají se, jaký vliv by mohla mít na bezpečnost práce,“ uvedl pro BBC Fletcher. Je podle něj důležité, aby lidé při debatě o generativní AI vnímali jemné rozdíly, které mohou být zásadní.
Více než polovina českých respondentů si pak podle výzkumu Deloitte myslí, že generativní AI v budoucnu povede ke snížení počtu dostupných pracovních míst, a necelá třetina Čechů se obává, že AI v budoucnu nahradí některé jejich pracovní místo.
