Článek
„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Slova astronauta Neila Armstronga uvádějí videoreportáž redakce SZ Tech o novém lunárním simulátoru, který otevřela Evropská kosmická agentura (ESA) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) a který nemá ve světě obdob – ani u NASA.
První stopu zanechalo lidstvo na Měsíci 16. července 1969, od mise Apollo 11 je to už tak přesně 55 let. A zatím poslední Apollo 17 tam otisklo 7. prosince 1972. Za tři roky na něm 12 astronautů strávilo v součtu 80 hodin.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Dobývání Měsíce sice v přepočtu na dnešní peníze vyšlo na 260 miliard dolarů, tedy 5,8 bilionu korun, také ale pomohlo stvořit řadu vynálezů i pro běžné lidi. LED světla, bezdrátová sluchátka a laptopy, miniaturizaci kamer až k současným telefonům, lepší filtraci vody, fotovoltaiku, i samotné integrované obvody, které už jsou srdcem veškeré elektroniky. Nebo ohnivzdorný materiál, nové zobrazování metody jako CT, inzulinovou pumpu, protézy, kojeneckou výživu a další.
Astronauti z USA i celého světa mohou trénovat v Evropě
Vývoj je také důvod, proč se úřady NASA i evropská ESA na Měsíc chtějí vrátit – v novém programu Artemis. První žena a člověk jiné barvy pleti tam mohou přistát v roce 2026. A k tomu potřebují trénink.
„Toto zařízení je celosvětově to nejlepší na přípravu misí na Měsíc. Máme tu všechno, co potřebujeme pro naše testování a trénink na Měsíc. Je to zařízení, které nemá ani NASA, ani žádný jiný mezinárodní partner. Takže věříme, že v budoucnu se dost lidí před letem na Měsíc zastaví v Kolíně nad Rýnem. A také doufám, že všichni astronauti z NASA tady budou trénovat před jejich misemi na Měsíc,“ říká v úvodním videu tohoto článku Matthias Maurer, astronaut ESA a jeden ze strůjců projektu.
Co všechno zařízení nabízí a co ještě chystá
V úvodní videoreportáži si můžete prohlédnout unikátní lunární simulátor LUNA, který přesně před týdnem, 25. září, otevřeli v Kolíně nad Rýnem. Hlavní prostor má 700 metrů čtverečních a je to hala, do které navezli 900 tun sopečného prachu z pohoří Eifel, který je starý 45 milionů let a má simulovat měsíční regolit. Složitý osvětlovací systém pak věrně napodobuje střídání dne i noci na Měsíci a v plánu je také zařízení simulující měsíční gravitaci – ta dosahuje pouze jedné šestiny pozemské. Tamní krajinu a podmínky tak bude napodobovat co nejvěrněji.
LUNA ale nabízí prostor nejen pro trénink astronautů, bude i testovat roboty, rovery, technologie, vědecké přístroje a energetická zařízení určená na Měsíc. Studovat se bude třeba vliv měsíčního prachu na vybavení, což je klíčové pro dlouhodobý úspěch programu Artemis. A v plánu jsou i testy 3D tiskáren, které by z měsíčního prachu mohly tisknout obydlí. Nebo projekt EDEN LUNA, který bude pěstovat rostliny a potraviny v podmínkách jako na lunárním povrchu.
„Všechno to do sebe zapadá a to je na tom speciální. Tohle neexistuje nikde jinde na světě, ale je to pro nás zásadně důležité, než vyrazíme na Měsíc, abychom trénovali situace, které budou co nejvěrnější reálnému prostředí,“ říká v reportáži SZ Tech další z astronautů ESA Alexander Gerst.
Náklady v objemu necelého ročního příspěvku ČR
Provoz simulátoru bude řídit Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) spolu s Evropskou kosmickou agenturou. Ve srovnání s náklady na program Apollo, tedy 5,8 bilionu korun, vyšla LUNA na 45 milionů eur, tedy 1,1 miliardy korun. Podle astronautů jde o dobrou investici.
„Jsem přesvědčený, že tohle místo přinese energii a kreativitu napříč badateli z Evropy, evropskými firmami, vědci, inženýry. Budeme mnohem silnější partner na mezinárodní scéně vedle NASA s těmito technologiemi a vším tím know-how, které tu vyvíjíme,“ říká Maurer.
Česká republika, jeden ze 22 členských států ESA, přitom do rozpočtu ESA přispívá každý rok jen o 400 milionů víc – celkem 1,5 miliardy korun.
„Zabralo to víc než 10 let. Když jsem poprvé s tou myšlenku přišel a odstartoval jsem to, řekl jsem: ‚Potřebujeme se připravit na Měsíc‘, jelikož dnes létáme pouze na nižší oběžnou dráhu k Mezinárodní vesmírné stanici. Ale další mise nás vezmou na Měsíc, a tak musíte najít podporu, musíte najít rozpočet a musíte najít to správné místo, kde takové zařízení postavit,“ dodává Maurer.
Evropa dostane u NASA několik vlastních lunárních misí
Unikátní lunární simulátor v Německu podtrhuje snahu ESA mít v programu Artemis a návratu člověku na Měsíc v režii NASA co největší díl. Pro její kosmickou loď Orion má na starosti servisní modul a pro budoucí lunární oběžnou stanici Gateway pak staví obytnou část pro astronauty. Výměnou dostane Evropa tři vlastní lety na Měsíc, které by měly startovat okolo roku 2030.
„Měsíc je velmi speciální v tom, že je zásadní k pochopení naší vlastní planety Země, nás a toho, odkud pocházíme. Měsíc je v podstatě dvojče planety Země. Nevíme ale, jak to že existuje, pravděpodobně ho stvořila velká kosmická kolize. Proto obsahuje mnoho kamenů, které jsou miliardy let staré a jsou velice podobné těm na Zemi, kde je už nenajdeme. Tady je nemůžeme studovat. Když ale poletíme na Měsíc, můžeme je studovat a číst v nich jako v učebnici historie,“ doplňuje Gerst.
Stavba zařízení LUNA se ale také neobešla bez problémů, i když spíše takových, které nikdo nečekal.
„Zjistili jsme, že se v té oblasti nachází chráněné ještěrky a tam, kde jsou, nemůžete jen tak stavět. Takže jsme nakonec ztratili další dva roky a LUNA teď stojí naproti místu, kde ještě žijí,“ směje se v závěru videa SZ Tech astronaut ESA a strůjce projektu Matthias Maurer.
