Článek
125 tisíc metrů čtverečních, tedy plocha velká bezmála jako tři Václavská náměstí, a na nich skoro 2500 vystavovatelů ze 49 zemí – kromě Ruska. Tak vypadá mezinárodní aerosalon v Paříži, kde se v průběhu týdne objeví 158 letadel, vrtulníků i bezpilotních letounů od posledních dopravních tryskáčů po nejnovější americkou stíhačku F-35.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Právě USA svou účast na výstavě kvůli ruské invazi na Ukrajinu a obnovení zájmu o vojenskou techniku značně posílily, jejich 425 vystavovatelů zabralo necelou čtvrtinu show. Hlavní pozornost si první den ale i tak uzmula pořadatelská země a její prezident.
Emmanuel Macron dorazil přímo na letiště Le Bourget nedaleko srdce Francie také v armádním stroji, a to ve francouzské vojenské helikoptéře H-16. Pak si za doprovodu ministra obrany prohlédl několik přeletů stíhaček i civilních letadel a vyjádřil podporu Ukrajině.
„Pokračujeme ve zintenzivňování dodávek armádního vybavení, trénování a pomoci ukrajinské armádě, aby vytrvala – stejně jako naši spojenci a evropští partneři. Takže jsme na jejich straně, vždy na stejné straně, s veškerou podporou,“ uvedl krátce po svém pondělním příletu na Paris Air Show.
Miliardy na „očistu“ letadel
Krátce poté už se ale francouzský prezident začal věnovat obhlížení nejnovějších pokroků v oboru letectví. Tři dny před akcí oznámil, že vyčlení 2,2 miliardy dolarů na vývoj technologií, které snižují emise letecké dopravy. Ta se na globálních emisích CO2 podílí asi 2,5 procenta, přitom ale slouží jen malé části světové populace. A tak má stejně jako autoprůmysl také letectví za cíl do roku 2050 dosáhnout nulových emisí.
Letečtí inženýři se zatím zaměřovali hlavně na udržitelná letecká paliva (SAF) vyráběná z komunálního odpadů, zemědělských a lesnických zbytků nebo plodin a rostlin. I velké firmy už ale pracují také například na letadlech poháněných energií z baterií a vodíkem. To ale stejně jako vývoj a testy létajících taxíků trvá, a tak se na Paris Air Show pokouší získat pozornost letošních skoro 320 tisíc návštěvníků i další řešení – které je na půl cesty.
„Hybridní letadla jsou v mnohých směrech pokročilejší než elektrická letadla na baterie. Myslím, že dost výrobců běžných letadel (OEM), dronů (eVTOL), strojů pro městskou dopravu (UAM) i tradičnějších konstruktů začalo s bateriovými návrhy a uvědomili si, že samotná technologie baterií nepokročila natolik, aby šla využít pro komerční letectví, a tak přesídlili na hybridy,“ vysvětluje analytik Glenn McDonald z poradenské firmy Aerodynamic Advisory.
Kromě elektřiny je důležitý i tvar
Drobný letoun Cassio 330 francouzského startupu Voltaero, který byl na aerosalonu v Paříži odhalen poprvé, zatím ještě stále pohání čtyřválcový japonský motor Kawasaki na petrolej. Už příští rok jej ale doplní i baterie a elektromotor domácí firmy Safran, který kromě emisí pomůže snížit i hluk. A důležitý je i neobvyklý tvar stroje, jak lze vidět v úvodní reportáži tohoto článku.
„Co chcete udělat, je optimalizovat aerodynamiku. S takovou aerodynamikou, kterou jsme vyvinuli, dostanete o 50 procent více výkonu. To znamená, že můžete na elektřinu létat ještě více, než jste dřív s běžnými letadly mohli,“ dodává Jean Botti, CEO francouzského startupu.
Hybridní stroj od Voltaero se bude vyrábět v provedení pro čtyři až pět osob, které by měly létat s jediným pilotem. Koncem letoška se jeho konstrukce ještě budou testovat na petrolejové verzi. Ve druhém čtvrtletí příštího roku by už ale měla vzletět i hybridní varianta. A v plánu je také model, který bude kombinovat elektřinu a vodík.
„Co se týče toho, kdy uvidíme hybridní letadla ve službě, tak opravdovým zdržením v každém novém leteckém programu jsou certifikace – a to hlavně u alternativních pohonů. V nadcházejících pár letech uvidíme nějaké zkušební varianty už ve vzduchu. Ale co se týče skutečné komerční výroby, to bude pravděpodobně až na konci desetiletí,“ nastiňuje blízkost reálného provozu hybridů Glenn McDonald z poradenské firmy Aerodynamic Advisory.
