Loď Starliner přistála, ale bez astronautů. Jak přežijí v kosmu do února?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová se na Mezinárodní vesmírnou stanici vypravili v rámci mise OFT-1 už v červnu a na Zemi se měli vrátit po osmi dnech. To by však nesměl selhat jejich odvoz, teď se domů jen tak nedostanou.

Dvojice na ISS letěla v nové kosmické lodi Starliner od Boeingu, a to v rámci prvního testovacího letu s posádkou, při kterém selhaly její naváděcí trysky.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Tam se ještě Barry a Sunita dostali bezpečně. Na stanici už však bylo jasné, že na čas se vrátit nestihnou, motory bylo nutné důkladně prověřit. Série testů a vyhodnocení přitom trvaly až do konce srpna, kdy NASA rozhodla, že cesta zpět už pro astronauty bezpečná být nemusí. Plavidlo tak poslala k Zemi v sobotu 7. září bez nich.

„Vyměnila jsem si s posádkou několik e-mailů a jsou šťastní, že jsme se tak rozhodli. Myslím, že jedna z výzev pro ně teď je trochu to čekání, a také si už vyslechli k tomu řadu diskuzí. Skutečně se dost opírají o názor Steva Stiche (šéf programu letů s posádkou, pozn. red.) a poslouchají ho. Hodně se ale zapojují, pokládají otázky, a myslím, že jsou rádi, že to rozhodnutí padlo a rozumí, co bude následovat,“ řekla na zářijové tiskové konferenci manažerka programu ISS Dana Weigelová.

Barry Wilmore a Sunita Williamsová by se měli na Zemi vrátit až příští rok v únoru, a to v lodi Crew Dragon od SpaceX, která má odstartovat už 24. září.

Původně však měla sloužit k tomu, aby přivezla čtyři nové astronauty, za které by příští rok v únoru zase odvezla čtyři astronauty z běžné posádky ISS, která je sedmičlenná a rotuje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nikoliv členy mise Starlineru.

Kvůli dvojici trosečníků tak přišla o své místo v Crew Dragon a na stanici dvojice Američanek, byť by podle NASA mohly být zařazeny do budoucích misí.

„Běžně je na Mezinárodní kosmické stanici skutečně sedmičlenná posádka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dříve byla šestičlenná. Ale se zavedením provozu amerických pilotovaných kosmických lodí Crew Dragon byl počet obyvatel ISS navýšen na sedm,“ vysvětluje pro SZ Tech Dušan Majer, šéfredaktor Kosmonautix.cz a popularizátor kosmonautiky.

„To, že jsou tam dva obyvatelé navíc, není zas až tak velký problém, protože Mezinárodní kosmická stanice byla navržena velice chytře a inženýři jsou z vlastní podstaty velmi opatrní lidé, kteří neradi riskují, a proto dávají do té konstrukce určité rezervy,“ dodal.

„Dám příklad: když se ví, že třeba nějaká kosmická loď bude vystavená během kosmického letu nějakému tlaku, předpokládá se, že musí být bezpečná, když bude čelit taky tlaku o 40 procent většímu. Stejné je to i se systémy podpory života, je tam vždycky nějaká rezerva, aby vždy byly schopné zvládnout něco víc,“ dodává.

Rezervy jsou v systémech na ISS i pro případ nějaké poruchy. Stanice se poměrně nedávno potýkala s únikem vzduchu v ruském modulu. I v případě, že jedno zařízení selže, musí ta ostatní zvládnout fungovat o to víc, než se porucha opraví.

„Kromě těch klasických standardních systémů podpory života, které se používají běžně, má i záložní systémy, které může aktivovat, když tam třeba pobývá větší množství lidí. To se hodilo například v době, kdy ještě létaly americké raketoplány,“ uvádí Majer.

V jednu chvíli běžně na ISS pobývalo více než týden 13 lidí, takže v tu chvíli se podle Majera třeba aktivovaly ty záložní systémy podpory života a ISS to zvládla. „Pravda, teď to není týden, ale bude to několik měsíců, ale zase je těch lidí méně,“ dodává.

Pravděpodobně nejčastější otázka, která člověka napadne při tak nečekaném prodloužení pobytu na oběžné dráze, se týká jídla.

Tento problém by zčásti mohla řešit jedna z náplní jejich mise. Williamsová a Wilmore totiž mají například přístup i k systému na pěstování zeleniny Vegetable Production System a mají experimentovat s různými technikami, jak úrodu v kosmu zvýšit. To však samozřejmě nebude jediný zdroj přísunu jejich potravy.

„Co se týče jídla, tak tam je to velice podobné jako třeba s těmi systémy podpory života, opět všechno se to plánuje dopředu tak, aby byla vždycky rezerva. Konkrétně u toho jídla se agentury snaží mít zhruba půlroční rezervu,“ doplňuje šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.

Pokud by třeba havarovala kosmická loď, která veze na ISS zásoby, na posádku by to nemělo mít vliv.

Zrovna nedávno podle NASA k ISS přiletěly dvě zásobovací lodě. Jedna z nich nesla v nákladovém prostoru 3,7 tun zásob, paliv a také jídla, přičemž druhá přivezla tři tuny.

„Mezinárodní kosmická stanice je několikrát do roka zásobována kosmickými loděmi, které přivážejí zásoby, vodu, stlačené plyny, oblečení, spoustu věcí, které jsou zapotřebí pro, řekněme, běžnou denní potřebu. Zrovna nedávno k ní dorazila nákladní loď Cygnus od americké firmy Northrop Grumman, za pár dní nebo týdnů se chystá start nákladní kosmické lodi Dragon 2, která přiveze zásoby, Rusové vypustili kosmickou loď Progress –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ale ta přiváží zásoby primárně pro tu ruskou část Mezinárodní kosmické stanice,“ upřesňuje Dušan Majer.

Komplikovanější je to se spánkem.

„Spaní na Mezinárodní kosmické stanici je trošku složitější, protože jsou tam stále kóje, ve kterých mohou astronauti spát, ale kromě toho mají i, řekněme, takové záložní řešení v podobě spacích pytlů, které je možné připnout na libovolné místo stanice. Tam mohou astronauti nocovat v případě zvýšeného počtu lidí na ISS. Často se ke spánku využívají kosmické lodě, které jsou ke stanici připojeny, takže většinou se stává, že si kosmonauti zavěsí spací pytel třeba do kosmické lodi Crew Dragon, dá se předpokládat, že k tomuto účelu je využívána i kosmická loď Starliner,“ popisuje český popularizátor kosmonautiky.

Kromě práce se na ISS také odpočívá, i to se však považuje za výzkum. ISS vybavená posilovnou zkráceně označenou jako ARED, kde mohou astronauté posilovat klasickými cviky jako na Zemi, aby si udrželi patřičné osvalení.

Přestože se nová kosmická loď od Boeingu neosvědčila úplně stoprocentně, i z chyb se mohou firma i NASA poučit a prodloužený pobyt Williamsové a Wilmora se nemusí vnímat pouze z negativní stránky věci.

„Pozitivním dopadem může být třeba to, že na Mezinárodní kosmické stanici je více pracovníků, kteří mohou udělat více práce. Na ISS je vždycky co dělat a dva páry rukou navíc se vždycky hodí. Dokážu si představit, že se mohou udělat třeba některé činnosti, na které v běžném provozu nezbývá moc času. Nemusí to být nějaká zrovna prioritní záležitost, ale třeba oprava nějakého systému atp. Stejně tak může být trošku jednodušší obsluha vědeckých experimentů, protože se ty plánované úkoly rozdělí mezi více pracovníků,“ říká dál v reportáži Dušan Majer.

„A není takový tlak na to, aby ti kosmonauti museli stíhat hodně věcí, protože se mohou mezi sebou domluvit, kdo co bude dělat,“ uzavírá reportáž.