Článek
Lesní požár v Českém Švýcarsku se loni v červenci a srpnu rozrostl na plochu 1100 hektarů, přičemž hasiči zasahovali na území o rozloze až 3600 hektarů. Dodnes pak v národním parku stále hrozí nebezpečí pádu dalších několika tisíc stromů a jenom škody na přírodním dědictví se odhadují na 100 milionů korun.
Podle odborníků je ohořelé dřevo prakticky nepoužitelné pro klasické zpracování ve dřevozpracujícím průmyslu a navíc jde o bezzásahové území, na kterém musí být dřevo ponecháno svému osudu, tedy k zetlení.
Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
U řady míst je navíc těžký, až zcela nemožný přístup, takže by těžba stejně nepřipadala v úvahu. Složitá geomorfologie lesa však znemožňuje i samotnou obnovu, a i proto nechává správa parku hlavní část v rukou přírody. Po minulém požáru 20 hektarů z roku 2006 u Jetřichovic spáleniště za 10 let zarostlo i pětimetrovou břízou, olší, buky a duby či borovicí a les je prý hustý.
„Nás třeba trochu mrzí, že odhořely některé mladé porosty, které tedy vzaly za své, a ten les se bude muset začít obnovovat od prvopočátku. Nicméně příroda se s tím vyrovná,“ vysvětloval pro Seznam Zprávy už koncem loňského července Tomáš Salov, mluvčí NP České Švýcarsko.
Kombinace osévání drony a biorobota inspirovaného plevelem
Američtí vědci z Carnegie Mellon University v Pittsburghu však přišli s vynálezem, který může přírodě výrazně pomoci a proces obnovy lesů urychlit. A inspirovali se v ní samotné. Vyvinuli totiž biorobota, který zvyšuje úspěšnost leteckého setí.
Osévání letadly, vrtulníky i drony je dnes už poměrně rozšířená technika, jak se dostat i do vzdálených oblastí. Sama o sobě však nebývá vždy účinná. Semena ležící volně, zvlášť v divoké přírodě, totiž čelí četným rizikům. Může jim uškodit počasí, zvěř i ptáci, takže jich nakonec klíčí třeba i jen minimální počet.
Odborná asistentka Lining Yaová na Katedře informatiky Carnegie Mellon University se inspirovala u semen planě rostoucí pumpavy obecné, která se sama dokážou zavrtávat hlouběji do země. A to pomocí výběžku ze svinutých vláken, které se v reakci na vlhkost rozvíjí a otáčí celým aparátem včetně semínka.
„Příroda si vyvinula tento zajímavý mechanismus pohybu kvůli rozšiřování jejích semen,“ potvrzuje vědkyně.
Jak dřevěný stroj funguje
Aby vědci z Pensylvánie dokázali verzi důmyslného přírodního aparátu vytvořit sami, vzali nejdřív tenké plátky dřeva z dubu a vyvařili je v louhu a siřičitanu sodném. Pak je patřičně vytvarovali pomocí formy a následně už i zkroutili jejich vlákna opačným směrem na špičce a na konci, aby se za vlhka také rozvíjela a v suchu zase svíjela.
Výsledný biorobot ze tří takových dřevěných plátků se tak rovněž umí sám zavrtávat do země a může nést semínka o velikosti například borovice bělokoré, která mají na délku asi 11 milimetrů a váží okolo 72 miligramů. Při testování se navíc ukázalo, že úspěšnost zasemenění má ještě větší než samotná pumpava. I v terénu je po shození z dronu zavrtal pod zem v 80 procentech případů.
Plně rozložitelný dřevěný stroj navíc může nést i trochu hnojiva a prospěšných hub, čímž by šance na přežití semen ještě zvýšil.
V současné fázi vývoje však vědci tyto nosiče vyrábí každý ručně, což zatím technologii prodražuje a zpomaluje, takže ji zatím nelze nasadit ve velkém měřítku. Jakmile však výrobu automatizují a tím i zlevní, může podle nich výrazně pomoci jak s obnovou lesů po požárech, tak obnovou flóry ztracené lidskou činností i obecně.
