Čipy do mozku chce na lidech testovat Elon Musk už letos

„Nevypadá jako nešťastná opice. Ani nepoznáte, ve kterém místě jí čip implantovali. Není jí to nepohodlné. A nevypadá divně,“ vysvětloval loni v únoru Elon Musk svým fanouškům na sociální síti Clubhouse. Tam zcela zaplnil jednu debatní místnost o kapacitě pěti tisíc lidí.

„Jednou z věcí, kterou jsme chtěli zkoumat, bylo: Můžeme zařídit, aby spolu opice mohly hrát ‚mind-pong‘? To by bylo docela cool,“ pokračoval nejbohatší člověk na světě s překvapivými informacemi o novém kole testování mozkových čipů ve firmě Neuralink, kterou coby CEO vede obdobně jako Teslu a SpaceX. Videozáběry primáta ovládajícího hru pouze pomocí mysli zveřejnil o dva měsíce později.

Makak Pager na videu neurotechnologického start-upu Neuralink z dubna má devět let a v hlavě dva čipy. Ty snímají jeho mozek, když má joystick a k hraní ho motivuje banánové smoothie v kovovém brčku. Data o tom, jaké nervové vzruchy se mu aktivují při ovládání, čipy rychle posílají do algoritmu, který se je učí rozeznávat a dovoluje mu hrát jen pomocí nich. Využití čipů ale míří dál než jen ke hrám či třeba poslouchání hudby přímo ve své hlavě.

„První věc, na kterou cílíme, je bezdrátový čipový implantát, který by částečně nebo úplně ochrnutým lidem umožnil ovládat myš u PC, mobil či kterékoliv jiné zařízení jen myšlenkou,“ dodal Musk v únoru na Clubhouse s tím, že čipy mají hlavně pomoci znevýhodněným osobám.

Dlouhodobý cíl Neuralinku je potom propojení lidského mozku s umělou inteligencí (AI), navýšení jeho kapacit, schopností jako třeba „replay“ neboli přehrávání vzpomínek, ale i zmírnění projevů Parkinsonovy choroby či jiných neurodegenerativních onemocnění. Musk už dříve zmínil léčbu slepoty a hluchoty.

„První aplikace (čipů) budou pouze pro lidi s vážným poraněním mozku. Cena bude enormní, protože první implantace určitě budou s nějakými nekrytými riziky,“ uvedl výkonný ředitel start-upu také už loni. „Testovali jsme implantování, odstranění a opětovné implantování a funguje to skvěle,“ doplnil.

První testy na lidech následující ty na prasatech a opicích přitom přijdou nejspíš už letos. Elon Musk v prosinci pro The Wall Street Journal uvedl, že čeká už jen na povolení amerického úřadu pro kontrolu léčiv (FDA), a to se slovy, že „standardy pro implantování zařízení jsou výrazně výš, než jaké FDA vyžaduje“. A koncem minulého týdne už otevřel také výběrové řízení na post ředitele klinických studií. Ten má prý být „snaživý, dychtivý a cílevědomý“, přičemž Neuralink nazpět nabízí doslova „příležitost změnit svět… a pracovat s vůbec prvními dobrovolníky“. A to zřejmě i ve vytříbeném prostředí.

„Když k nám přišla inspektorka z USDA (americký úřad pro zemědělství), aby naše zařízení s opicemi zkontrolovala, řekla, že je to nejhezčí podobné zařízení, které za celou svoji kariéru viděla. Vážně jsme do těch opic dali všechno,“ dodal Musk v únoru pro fanoušky se smíchem.

První testy pravděpodobně podstoupí lidé s vážnými poraněními mozku a paralýzou, přičemž jejich cílem bude umožnit ovládání počítače jen za pomoci nervových vzruchů.

Podle dřívějších informací by také neurotechnologický start-up měl lidem na rozdíl od opic implantovat čtyři čipy – tři do motorického centra mozku a jeden do centra somatosenzorického pro smyslové vjemy – dotykové, tlakové, tepelné – a vnímání bolesti.

Jeden implantát o velikosti mince se přitom skládá z více než tisícovky mikroelektrod, z nichž každá zaznamenává vzruchy neuronů čili základních nervových buněk tvořících v podstatě jakousi komunikační síť fungující na bázi přenosu elektrického signálu – akčního potenciálu neboli vzruchu. Jedna mikroelektroda přitom registruje až čtyři neurony.

Bezpečí připojení čipu k mozkové tkáni zajišťují polymerová vlákna o délce asi 20 milimetrů, která jsou ale násobně tenčí než lidský vlas, a proto musí implantování zařízení do mozku provádět neurochirurg pomocí robota.

Každé z více než šedesáti vláken pak zajišťuje komunikaci s neurony pro 16 mikroelektrod. Ty ale nejenže mohou skrze vysokokapacitní datový tok snímat, a tedy „číst“ aktivitu neuronů čili například zpřístupňovat ovládání chytrých zařízení v okolí člověka pomocí Bluetooth připojení, ale samy dokážou stimulovat signál. A tím zasahovat do činnosti mozku, na což Musk zřejmě spoléhá při řešení neurologických onemocnění.

Neuralink vznikl v roce 2016. Stojí za ním nejbohatší člověk s osobním jměním přesahujícím čtvrt bilionu dolarů, tedy asi pět bilionů korun. Vedle toho ale jen v loňském třetím kole financování se mu od investorů zahrnujících třeba Google Ventures podařilo vybrat 205 milionů dolarů, což je v přepočtu asi 4,4 miliardy korun.