Článek
Kráva z nerezové oceli, která produkuje veganské mléko, nebo vertikální farma, kde roste minisalát pro budoucí astronauty. A to je pouze nástřel toho, co je ke zhlédnutí v úvodním videu tohoto článku, které sdíleli organizátoři události Dutch Design Week konající se v Eindhovenu v Nizozemsku.
Letošní 23. ročník akce má totiž za jedno z témat i „spacefarming“, čili vesmírné zemědělství, a jeho cílem je představit budoucnost gastronomie a také právě farmaření.
O co na výstavě jde
Holandské neziskové organizace Next Nature a Embassy of Food, které výstavu pořádají, chtějí v této sekci ukázat lidem, ale i zájemcům z řad firem z odvětí, jak by se možná dalo reagovat na rostoucí spotřebu potravin a nejenom masa.
Své návrhy na expozici v Eindhovenu neukazovali pouze nizozemští designéři, ale i někteří vědci a i sami zemědělci a některé startupy. Největší pozornost ale přitahují díla návrhářů. Kreativci se například snažili najít cestu k novým zdrojům pro farmaření a udržitelným potravinovým řetězcům jak na Zemi, tak v kosmu. O to se snažily také některé zastoupené firmy, které dorazily z okolních zemí.
Belgická food-tech společnost Those Vegan Cowboys tak například představila už zmíněnou krávu z nerezové oceli v životní velikosti, která produkuje veganské mléko i sýr až šestkrát efektivněji než běžný dobytek, píše časopis Dezeen, který o výstavě informuje a vytvořil pro organizátory uvedené video.
Proč není potřeba kráva na mléko
Expozice této firmy návštěvníkům vysvětluje, že v žaludku krávy (pozn. red. ocelové verze) jsou mikroby, které skrz proces fermentace přemění trávu na mléko, a tak už na jeho produkci není potřeba živé zvíře.
Další zařízení nazvané Lighthouse od nizozemského designérského dua 4F Studio se prezentuje jako bioreaktor, který využívá světelný smog produkovaný pouličním osvětlením na pěstování řas a v konečném důsledku na výrobu rostlinného jídla bohatého na tuky i bílkoviny.
Rostliny mohou růst i v noci
Návrháři mají za to, že „odpadní světlo“ může být využito k fotosyntéze a k tomu, aby sinice prosperovaly a rostly i během noci. Podle nich by takový bioreaktor mohl za jedinou noc vyrobit živiny odpovídající dvěma salátům.
A přijeli i Švédové od nábytkářské firmy IKEA. Její vlastní designérská inovační laboratoř Space10 navrhla vertikální farmu pro využití v kosmu, na které by mohla růst mikrozelenina a mladé výhonky vhodné ke konzumaci už od momentu, kdy by na nich začaly rašit první listy. Mělo by být jednoduché a rychlé vypěstovat a také by měla obsahovat vysokou hladinu nutrientů, vitamínů nebo antioxidantů.
Žábry? Spíše wearables
Další návrh Sensetopia od nizozemské studenty a návrhářky Laily Snevelové zase nastiňuje budoucnost už skutečně spíše jako sci-fi, kde je člověk schopný upravit vlastní smysly podle toho, jaké jsou aktuální zdravotní výzvy. Tedy například citlivost na sluneční záření nebo znečištění vzduchu.
Na první pohled by její instalace mohly vypadat, že mladá Holanďanka navrhuje, aby si lidé nechali jednou narůst třeba žábry nebo si potáhli oči stínícím plakem.
Doopravdy ale Sensetopia klade spíše důraz na to, aby se firmy zaměřily více na takzvaná „wearables“ zařízení. Ta už dnes například ve formě prstenů detekují tlak, teplotu, tep a okysličení krve, ale jednou by mohly detekovat i nezdravé živiny a složky nebo cukry v jídle, které jíme, nebo vzduchu, který dýcháme. A možná by došlo i na ty žábry.
Aktualizace: Zpřesnili jsme odstavec, ve kterém je popisována expozice Those Vegan Cowboy a mohlo v něm dojít k záměně významu. „Žaludek,“ kde se nachází bakterie fermentující trávu na mléko, patří ocelové krávě, a stroj by tak mohl podle návrhu nahradit živé zvíře.