Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když v roce 2015 vznikla, nevěděli jsme o ní nic. Později jen to, že první větší peníze do ní vložil Elon Musk, který se však následně s jejími spoluzakladateli rozešel. Kolem roku 2019 se začalo proslýchat, že se v ní chystá něco velkého, a od listopadu 2022 její jméno známe všichni.
OpenAI je firma, o které někdy říkáme, že má potenciál změnit svět. Jen není úplně jasné, jestli k lepšímu, nebo k horšímu. Čím je však významnější a silnější, a to i ekonomicky (usiluje o kapitalizaci cca 150 miliard dolarů), roste počet těch, kteří tvrdí, že bychom si na ni a na jejího šéfa Sama Altmana měli dát pozor.
Nahrává jim i poslední vývoj, kdy OpenAI oznámila, že zahajuje složitý proces přeměny z neziskové organizace na ziskovou společnost. Pro Sama Altmana, který je už nyní minimálně „papírovým“ miliardářem, to znamená, že získá podíl v hodnotě mnoha miliard dolarů.
Nakolik to souvisí s odchody Altmanových nejbližších kolegů, se můžeme jen dohadovat. Naposledy oznámila odchod charismatická finanční ředitelka Mira Muratiová, která byla loni v listopadu v době firemní krize velmi krátce i šéfkou celé firmy. Letos už každopádně OpenAI opustilo kolem 20 klíčových zaměstnanců, z nichž nejvýznamnější byl asi Ilya Sutskever, jeden ze spoluzakladatelů a zároveň hlavních „architektů“ velkého jazykového modelu GPT.
Kritizují zmatky, špatnou komunikaci uvnitř firmy i navenek, zpomalení vývoje. V oficiálních vyjádřeních ovšem odcházející zaměstnanci zůstávají většinou korektní. Není úplně jasné, jaké jsou hlavní důvody jejich odchodu. Mohou to být osobní rozepře, ale i chuť využít své renomé a založit si vlastní firmy.
Mediální obraz Sama Altmana je však každopádně čím dál víc negativní. Z nadšeného výzkumníka se změnil na chladně kalkulujícího byznysmena, který má vše pevně pod kontrolou. Objevují se také hlasy, že v poslední době tráví v samotné firmě čím dál méně času, a věnuje se objíždění konferencí, poskytování rozhovorů a osobní sebeprezentaci.
Uřídit OpenAI je pochopitelně nesmírně obtížně. Má za sebou nevídaný růst. Před dvěma lety se o ní ani nemluvilo jako o firmě, ale spíš „výzkumné laboratoři“. Pracovalo v ní kolem 300 lidí, v naprosté většině vědců a programátorů. Tehdejší roli i ambice společnosti hezky ilustruje fakt, že prodeji a marketingu se před listopadem 2022 údajně věnovali pouze dva lidé.
Uvedení ChatGPT v listopadu 2022 vše radikálně změnilo. A bylo nečekané jak pro celý svět, tak samotnou OpenAI. V den svého uvedení označovala ChatGPT jako „výzkumný experiment“. Když měl tento „experiment“ o pět dní později milion uživatelů (a o dva měsíce později 100 milionů), bylo jasné, že je to produkt.
Stejně nevyhnutelná je proto i dnešní transformace z neziskovky. OpenAI očekává roční příjmy kolem čtyř miliard dolarů, tedy zhruba trojnásobek proti loňsku. Zároveň však platí, že ziskovou ještě dlouho nebude a i letos vykáže velkou ztrátu. Proto potřebuje získat nové peníze v dalším kole investování.
OpenAI je považována za štiku v generativní AI, což chtěla potvrdit novým modelem o1. V režime „preview“ si ho mohou vyzkoušet platící uživatelé ChatGPT. I když jde spíš o ochutnávku, protože týdenní limit na model preview-o1 je pouhých 50 dotazů.
Zároveň je přijetí tohoto modelu vlažnější, než se čekalo. Vykazuje vysoké kvality při řešení opravdu těžkých problémů (někdy se jim říká „problémy na úrovni PhD“), ale pro běžné každodenní používání nic nového a převratného nenabízí. Nebo to uživatelé ještě neobjevili. Rozhodně to není onen už skoro rok slibovaný „skok o řád výš“.
Těch zklamání je víc. Až teď v posledních dnech se uživatelé konečně dočkali pokročilého hlasového módu (Advance Voice Mode), který však měli slíbený už od jara a na nový hlasový mód zatím marně čekají předplatitelé v EU včetně Česka.
Čímž se konečně dostávám k tomu zajímavému, a tím je to, jak se dnes na OpenAI dívá svět. Odpověď zní, že podobně jako na celou generativní AI. Ty pohledy jsou dva, a až pozoruhodně rozdílné.
První říká, že velké jazykové modely jsou sice zajímavá, nikoli však převratná technologie. Dění kolem generativní AI považují tito lidé za humbuk a investiční bublinu, na které zatím jako jediná opravdu vydělala společnost Nvidia, vyrábějící počítačové čipy.
Druhý pohled naopak souhlasí s tím, že jde o technologii revoluční, s potenciálem svět zásadně změnit. Nebo dokonce nevratně poškodit, možná i zničit. Tito lidé považují AI za existenční hrozbu a požadují, aby byla lépe a více kontrolovaná a regulovaná, případně aby některé aplikace a jejich vývoj byly rovnou zakázány.
Zábavné je, že tyto pohledy na AI vylučují jeden druhý, a oba jsou skeptické a negativní. Z čehož plyne, že jsou sice hlasitější než ostatní, ale zdaleka ne jediné. Takže je jisté, že vedle nich existuje tichá většina, možná dokonce velmi výrazná, která se na generativní AI dívá pragmaticky a s optimismem. Což zároveň každému doporučuju.
Velké jazykové modely dnes nabízejí něco, co se ještě před několika málo lety zdálo naprosto nemožné. Je to technologie neskutečně překvapivá a překvapující. A taky zábavná. Plus ještě důležitá věc: Na rozdíl třeba od kvantových počítačů či genetických manipulací je to technologie, o které si můžeme nejen číst, ale každý z nás si ji může vyzkoušet. Máme ji ve svých počítačích a mobilních telefonech. Od úžasu nás dělí zmáčknutí jedné klávesy.
(Ne)zisková společnost OpenAI
Výzkumnou laboratoř OpenAI založili Sam Altman, Elon Musk a několik dalších v roce 2015 jako neziskovou organizaci. V roce 2018 sdružení opustil Elon Musk, údajně aby se nedostal do konfliktu zájmů. Investoři do OpenAI zpočátku nalili miliardu dolarů v přislíbených investicích a zavázali se, že výzkum bude veřejně dostupný „pro dobro lidstva“.
Ne všechny výsledky výzkumu ale OpenAI zveřejňovala. Například jejich generátor textů GPT-2 byl podle nich natolik mocný, že jej firma zprvu uvolnila pouze pro vybrané výzkumníky z obavy, že by mohl být zneužit ke generování falešných obsahů.
I proto mě tak bolí to, že v EU nemáme řadu nových nástrojů k dispozici (a na některé jsme čekali déle než jinde), naposled již zmíněný nový hlasový mód ChatGPT. Nedokážu odhadnout, nakolik je to opravu důsledek schvalované legislativy (AI Act) a nakolik je to vyšší lobbistická hra technologických společností, která si nás evropské uživatele bere jako rukojmí.
Ale každopádně je to truchlivé.
Pokrok nejde zastavit. A snažit se o to je hloupé a zbytečné. Americká novinářka Sigal Samuelová napsala před pár dny na Twitter: „OpenAI vyvíjí technologii, která má potenciál totálně změnit svět, aniž se nás zeptala na souhlas. Je to nedemokratické.“
Ta věta je esencí nepochopení toho, jak funguje lidská touha po poznání a pokroku. Edison, Tesla, Marie Curie, Einstein nebo Tim Berners-Lee se nikoho neptali na svolení, aby mohli mít myšlenky, které změní svět. A mít tuhle touhu a tyhle sny není nic nedemokratického. S demokracií to ostatně ani nemá nic společného. Je to základní lidská přirozenost a to nejlepší, co každému z nás život může nabídnout.
