Článek
V oblasti plovoucí fotovoltaiky je průkopníkem Asie, ale pomalu se tento trend rozšiřuje po celém světě – i v Česku.
Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Solární panely na plovácích či pontonech se nejčastěji staví na přehradních nádržích a zatopených lomech a mají tu výhodu, že oproti těm na souši nezabírají půdu zemědělcům ani nenarušují životní prostředí. Pokud se jich tedy nepostaví tolik, že by zničily podmínky pod hladinou.
Podle nové vědecké studie otištěné časopisem Nature Sustainability by však plovoucí fotovoltaikou stačilo pokrýt necelou třetinu povrchu všech umělých přehrad na světě, a vygenerovala by dost elektřiny na to, aby pokryla třetinu globální spotřeby.
Za výzkumem s přesnými čísly stojí mezinárodní tým složený ze dvanácti čínských, thajských, švédských i amerických badatelů. A podle těch by solární panely přesně na 30 procentech hladiny všech 115 000 nádrží na planetě mohly vygenerovat 9434 terawatthodin (TWh) za rok. Celosvětová spotřeba energie se přitom odhaduje na 22 800 TWh.
Vědci z Jižní vědecko-technologické univerzity v Číně, zemědělské Univerzity Maejo v Thajsku, University of California v USA a University of Gothenburg ve Švédsku tak říkají, že v přehradách leží skutečný potenciál k revoluci zelené energetiky.
Města mohou být plně soběstačná
Studie totiž zjistila i to, že 6256 obcí i měst včetně 154 metropolí ze 124 zemí by mohlo být energeticky plně soběstačných, pokud si plovoucí fotovoltaiky vybudují. V drtivé většině případů totiž leží právě v blízkosti přehrad či nádrží. Nejvíce by přitom z technologie vytěžily právě Čína, Indie a Brazílie, které patří mezi největší globální znečišťovatele.
Trendu by mohlo pomoci i to, že solární panely v posledních letech rapidně zlevňují. Od roku 2009 do roku 2019 podle serveru Our World In Data klesla cena elektřiny generované ze slunce až o 89 procent. A postupně se zvyšuje jejich účinnost, což si také uvědomují různé světové energetické společnosti.
Největší solární parky na hladinách přehrad
Loni v lednu spustili právě v Číně největší plovoucí fotovoltaickou elektrárnu na světě. Postavila ji tamní energofirma Huaneng Power International (HPI) ve východní provincii Šan-tung u Žlutého moře. Disponuje výkonem 320 MW, ale k tomu je propojená i s větrnou farmou o výkonu 100 MW a bateriovým úložištěm o kapacitě 8 MWh. Ročně má tak celý systém vyrobit okolo 0,5 TWh elektřiny.
Už letos by ale nového rekordmana měli dokončit v Indii. Solární park tam ve vnitrozemním svazovém státě Madhjapradéš vybuduje energetický podnik Narmada Hydroelectric Development Corporation (NHDC), měl by mít výkon až 600 MW.
Tento rekord by následně mohla prolomit Evropa. Německá firma Profine Energy chce totiž nainstalovat plovoucí fotovoltaiku v severozápadním Bulharsku na přehradě Ogosta, a to o výkonu 500 MW až 1,5 GW. V případě schválení projektu by ji ale dokončila až v roce 2028.
Velký projekt se chystá i v Česku
Solární panely na vodní hladině by do té doby měly generovat energii i v Česku.
V Podkrušnohoří mají po ukončení těžby uhlí vzniknout čtyři jezera, na kterých bude možné plovoucí fotovoltaiku postavit. Vytvoří je zatopení lomů ČSA, Vršany, Libouš a Bílina na Mostecku. A jeden takový projekt už v roce 2020 představila skupina Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně a státním Palivovým kombinátem Ústí (PKÚ).
První česká solární elektrárna na vodní hladině by měla vzniknout na jezeře Marcela po uhelném lomu ČSA, a jejích 3000 panelů má mít výkon do 1 MW. Jde však zatím pouze o pilotní projekt. Podle studie poradenské společnosti Deloitte by všechna čtyři budoucí podkrušnohorská jezera mohla mít potenciál k výkonu mezi 3,9 až 6,6 GW, což by znamenalo výrobu čtyř až 6,8 TWh elektřiny a úsporu čtyř až 6,9 milionu tun CO2 ročně.
