Ze svazu mládeže až na slavnou burzu v USA. Avast vsadil na zázrak „zdarma“

Na počátku byl virus. Konkrétně virus Vienna, který se od roku 1987 šířil po počítačových disketách. Poprvé jej detekoval programátor Franz Swoboda v Rakousku. Virus napadal programy s koncovkou .com a rychle se šířil po světě.

Ačkoli samozřejmě „rychle“ je v tomto případě relativní pojem. Disketové šíření je řádově pomalejší v porovnání s tím, jak bleskově se po internetu šíří hrozby dnes. Německý vývojář Bernd Fix napsal program, který jej dokázal neutralizovat. Tento program je někdy označován za první antivirus v historii.

Mezitím se ale virus Vienna dostal i do socialistických zemí. V Československu na něj narazil programátor Pavel Baudiš, který v roce 1988 pracoval jako grafik ve Výzkumném ústavu matematických strojů. „Viry se tehdy šířily na disketách,“ vzpomínal po letech Baudiš. „Někdo mi takovou disketu tehdy přinesl ukázat. Byl jsem zvědavý, jak virus pracuje.“ Začal pracovat na opravě, a protože to během pracovního týdne nestihl, vzal si práci domů. Což znamenalo naložit počítač Olivetti M24 do auta rodičů, odvézt jej domů a přes víkend v programování pokračovat.

Baudišovi se doma podařilo virus Vienna detekovat a odstranit. Aniž to tušil, odstartoval tak svou cestu na globální bezpečnostní scénu. Za socialismu ale nemohl Baudiš na něco takového pomýšlet, mohl být rád, že o rok později s kolegou Eduardem Kučerou přešli do Zenitcentra, které patřilo pod Socialistický svaz mládeže. Výhodou byl nejen vyšší plat, ale především možnost založení družstva, což byla za socialismu jediná možnost, jak podnikat. V listopadu tak Baudiš s Kučerou založili družstvo Alwil.

Družstvo se v roce 1991 přeměnilo na klasickou firmu, ALWIL Software. Vyráběli programy pro počítače kompatibilní s IBM PC, kromě nástroje SUP (Správce uživatelských programů) to byl právě avast! „Byla to zkratka Anti-virus-Advanced Set,“ vysvětlil později Baudiš. „Toto slovo je dobré jméno pro antivirus, protože to znamená stop.“ Slovo zřejmě pochází z námořnického žargonu. A brzy se mělo znovu vydat do světa, tentokrát do vod internetových.

Devadesátá léta byla pro firmu ALWIL Software – podobně jako pro řadu dalších českých firem – dobrodružná. Na jedné straně se českým firmám otevřel celosvětový trh a lákavé možnosti spojené s globalizací softwarového trhu. Na druhé straně byly ale české firmy vystaveny celosvětové konkurenci.

Baudiš s Kučerou věděli, že o jejich produkt je zájem i ve světě. „Už v roce 1996 projevila o firmu zájem McAfee. Tehdy nám nabídli osm milionů dolarů a za pět minut svou nabídku zdvojnásobili,“ vzpomínal v roce 2010 Eduard Kučera. „A přesně v té době se provalil na McAfee účetní skandál. Sice se z toho pak vzpamatovali, ale nevím, jak by to tenkrát vypadalo.“

Americká firma McAfee tehdy měla velký zájem zákazníků, ale jejich vlastní nástroj pro detekci virů nebyl příliš dobrý. Potřebovali jej tedy co nejrychleji zlepšit a akvizice byla jasná volba. ALWIL Software přišel s protinabídkou: „Nabídli jsme, že by Avast mohl McAfee poskytnout licenci na svůj engine (vyhledávací jádro antiviru, pozn. red.) ,“ vysvětluje Eduard Kučera. „Nejdříve okamžitě odmítli. Ale po dvou týdnech se rozhodli, že naši nabídku přijmou.“

Antivirus Avast se tedy – ač pod cizí značkou – dostal do počítačů po celém světě. Později McAffee vyvinula svůj vlastní engine. Ale Avast dostal díky tomuto partnerství nejen vítanou finanční injekci, ale také povzbuzení ke vstupu na globální trh.

Nástup internetu v druhé polovině 90. let zcela proměnil softwarovou scénu. Znamenal také ohromný nárůst počtu virů. V roce 2000 zasáhl celý svět e-mailový „červ“ ILOVEYOU, který odstartoval novou éru kyberbezpečnosti. Boj s počítačovými viry už neřešily jen firmy, ale ochranu potřebovali i jednotlivci.

Počet virů a jejich různých variant mezitím začal astronomicky narůstat. V roce 1999 byl počet známých virů přibližně sto tisíc. O pět let později jich lovci virů evidovali přes 300 tisíc a v roce 2007 už hlásili přes pět milionů nových virů. A rychlost se dále zvyšovala, v roce 2021 už se mluví o 200 tisících nových virů každý den.

Na to pochopitelně musely reagovat i antivirové společnosti. Z režimu občasných aktualizací musely přejít na měsíční a týdenní. Firmy si spolu začaly pravidelně vyměňovat informace o nalezených virech, protože žádná nemohla desetitisíce nových virů zpracovat sama.

V té době se shodou okolností ALWIL Software potýkal s problémy. „Na začátku, po roce 2000, se zdálo, že bude těžké pokračovat, protože prodeje v České republice klesaly a náklady na vývoj rostly,“ popsal pro Byznys Deník zakladatel Kučera. Měli sice v té době polštář peněz, který získali od McAfee za licencování jejich antivirového jádra. Ale neměli daleko do krachu. „Museli jsme udělat něco dramatického, abychom se udrželi na trhu.“

Tím dramatickým rozhodnutím bylo uvedení antivirového programu Avast! zdarma pro všechny, kdo jej používají doma a pro nekomerční účely. Společnost ALWIL tak chtěla kompenzovat nedostatečné prostředky na mezinárodní marketing.

„Zase tak velká změna to není. U software existuje velká míra pirátství,“ vysvětluje pro HN Eduard Kučera. „Takže i když něco neděláte zadarmo, rozdáte toho docela dost. My jsme ale ten koncept nevymysleli, jen ho trochu vylepšili. „Jediný marketing, který si můžeme dovolit, je jedna paní povídala,“ dodal Kučera.

Dnes je tzv. „freemium“ celkem běžným obchodním modelem, ale v té době se jednalo na poli antivirů o inovativní a riskantní strategii. „První milion uživatelů trval 30 měsíců,“ vzpomíná Baudiš. „Za další dva roky pak bylo uživatelů přes dvacet milionů.“

To už je základna, na které bylo možné stavět. Jen malé procento uživatelů si koupilo placenou verzi, ale s tím se počítalo. Začátkem roku 2010 měl Avast po světě přes 100 milionů uživatelů, z toho jen 1,5 procenta z Česka.

„Jsme internetová firma,“ řekl v roce 2010 Kučera. „Počítáme to podle toho, kolik dostaneme peněz za návštěvu jednoho uživatele na naší stránce. Jistě, v průměru k nám zavítá přes devadesát procent lidí, kteří sice přijdou na naši stránku, ale nic nám nezaplatí. Ale třeba v USA nám každý návštěvník stránky přinese 31 centů.“

V roce 2010 se ALWIL Software konečně přejmenoval na Avast Software, aby reflektoval fakt, že právě značka Avast je světově známá. „V průzkumu mezi našimi uživateli jsme zjistili, že pouze malá část z nich zná jméno naší společnosti, přestože stejní uživatelé dobře znají jméno produktu Avast. Šedesát osm procent nových uživatelů avast! přichází na doporučení přátel. Znají tedy jméno programu a tak jim přejmenování firmy usnadní její identifikaci,“ uvedl Vince Steckler, tehdejší generální ředitel firmy.

Rychle také rostl počet zaměstnanců. Avast začal lákat talenty nejen z Česka, a tomu odpovídala i jejich nová budova dokončená v roce 2015 na pražské Pankráci.

Mezi pražskými programátory je proslulá především místní kantýna. Z pohledu mezinárodní firmy je samozřejmě důležité, že může lákat talentované lidi i na použité technologie.

Od 90. let vedle sebe existovaly dva silné české antiviry: Avast a AVG. Jeden čas se zdálo, že to bude AVG Technologies, které prorazí ve světě. Dařilo se jim získat mezinárodní investice a v roce 2012 se AVG uvedlo na newyorské burze. Ale v roce 2016 měl poslední slovo Avast, když AVG koupil za 1,3 miliardy dolarů (tehdy asi 32 miliard korun).

Oběma původně českým firmám v té době šéfovali Američané: „Naše odvětví zažívá velké změny, a tato akvizice nám poskytne šíři a záběr zůstat na špici, jak už pro stávající zákazníky, tak i pro nové“, komentoval tehdy událost Vince Steckler, generální ředitel Avast Software.

„Jsme přesvědčeni, že spojení sil se soukromou společností Avast, která disponuje významnými zdroji, plně podporuje naše růstové cíle a představuje nejlepší zájem našich akcionářů,“ uvedl zase výkonný ředitel AVG Gary Kovacs.

Ve stejné době na scénu začínají nastupovat nové počítačové hrozby, kterým musí čelit jak firmy, tak jednotliví uživatelé. Jde především o ransomware, vyděračský virus, který dal útočníkům do ruky způsob, jak vydělat na lidské nepozornosti.

Klasické antivirové nástroje mezitím ztratily něco ze svého významu, protože operační systém Windows začal nabízet základní antivirus v rámci instalace.

Na druhou stranu se rozšířilo spektrum on-line hrozeb, které cílí na koncové uživatele. Spamy, kyberšpionáž, krádež osobních dat, on-line podvody, falešné mobilní aplikace, šmírování, mezinárodní útoky, hacktivismus, průmyslová špionáž…

Avast si zažil – už pod velením nového generálního ředitele Ondřeje Vlčka – svůj vlastní mezinárodní skandál. V lednu 2020 redaktoři Vice a PC Mag odhalili, že Avast prostřednictvím své divize Jumpshot obchodoval s údaji o uživatelích. V některých případech tato data byla nedostatečně anonymizována. Vlček tehdy nařídil okamžité uzavření divize Jumpshot.

„Společnost Jumpshot jsme založili v roce 2015 s myšlenkou rozšířit naše možnosti analýzy dat nad rámec základního zabezpečení,“ vysvětloval Vlček. „Bylo to v období, kdy bylo stále zřejmější, že kybernetická bezpečnost se bude týkat velkých dat. Domnívali jsme se, že bychom mohli využít naše nástroje a zdroje k tomu, abychom to dělali bezpečněji než nespočet dalších společností, které shromažďovaly data.“

„Když jsem před sedmi měsíci nastoupil do funkce generálního ředitele společnosti Avast, strávil jsem hodně času přehodnocováním všech částí našeho podnikání. Během tohoto procesu jsem dospěl k závěru, že podnikání v oblasti sběru dat není v souladu s prioritami naší společnosti v oblasti ochrany osobních údajů v roce 2020 a dále,“ pokračoval Vlček. „Pro mě je klíčové, že jediným cílem společnosti Avast je učinit svět bezpečnějším místem, a věděl jsem, že nakonec se vše ve společnosti bude muset sladit s naší hlavní prioritou.“

Důraz na soukromí Avast potvrdil i o rok později v rozhovoru pro Seznam Zprávy: „Umožníme lidem zjistit, co je o nich dostupné na internetu. Ať už v oficiálních databázích u různých databrokerů a účtech, o kterých třeba už ti lidé ani neví, že si je kdy zakládali. Na tom takzvaném dark webu, neboli dark netu, což je ta méně viditelná a méně oficiální část internetu, se válí spousta ukradených nebo nějakým způsobem zneužitých dat,“ uvedl Vlček s tím, že firma se bude nadále pohybovat v širší oblasti počítačové bezpečnosti.

A pak – v červenci 2021 – přišlo oznámení chystané akvizice s americkou společností Norton LifeLock. Norton je dokonce ještě starší než družstvo Alwil, jeho kořeny sahají do začátku 80. let. Společnost Norton se postupnými akvizicemi rozrostla o portfolio bezpečnostních nástrojů: Symantec, Verisigh, LifeLock nebo Avira.

Všechny tyto značky se od listopadu 2022 přesouvají pod jedno portfolio firmy Gen, která bude mít jednu ze dvou centrál v Praze. V české metropoli má být i centrum vývoje. Cíle jsou ale globální: „Na světě je dnes online pět miliard lidí. Digitální život rovná se život,“ říká Vincent Pilette generální ředitel nově založené společnosti Gen. „Všichni jsme součástí nové generace, bez ohledu na náš věk.“

Ze dvou zaměstnanců v roce 1988 se tak počet lidí ve firmě Avast postupně rozrostl na 600 v roce 2015. O rok později, po akvizici AVG, jich najednou bylo dokonce 1 600. V roce 2021 jich bylo přes 1 900 a v nové firmě Gen už jich je přes čtyři tisíce.

Spoluzakladatel družstva Alwil, Pavel Baudiš, zůstává v nové společnosti jako člen představenstva. A jeho počítač Olivetti bude v pražské centrále připomínat skromné začátky české firmy, jejíž produkty dnes používá přes půl miliardy lidí na světě.