TikTok vs. Washington: Vrcholí boj o budoucnost nejoblíbenější sítě mladých

/Od našeho zvláštního zpravodaje v USA/

Už od 19. ledna 2025 má začít platit zákon, který v USA zakáže nesmírně populární videoplatformu TikTok od čínského výrobce ByteDance. Nejprve by ve Spojených státech zmizela možnost tuto aplikaci snadno nainstalovat a aktualizovat. Časem by zřejmě přišly i další problémy, které by omezily možnosti TikTok sledovat nebo na něj nahrávat videa.

„Znepokojuje mne, že nám americká vláda nechce nechat tuhle svobodu slova,“ diví se mladá floridská influencerka Carolina Florez. „Nejsme přece Severní Korea.“

Sama na síti TikTok publikuje videa o cestování a propaguje zde své prohlídky pro turisty. Přestože patří mezi tvůrce s relativně malým dosahem v řádu desetitisíců zhlédnutí, tvorba je díky sponzorským videím a oslovování nových klientů jejím hlavním zdrojem příjmů. Proč by o tento kanál měla ona – a dalších více než 170 milionů amerických uživatelů – přijít?

O platnosti bezprecedentního zákazu komunikační platformy nyní rozhoduje Nejvyšší soud USA. O co v případu jde, proč je tak vyhrocený a jak se může dotknout mediálního a technologického prostředí nejen v USA?

Podle statistik z prosince 2024 je v USA více než 170 milionů uživatelů sítě TikTok, což odpovídá přibližně polovině obyvatel. Bližší pohled ukazuje, že nejoblíbenější je síť mezi mladými lidmi. Mezi americkými teenagery používá TikTok šest dětí z deseti, podobně jako Instagram. Oblíbenější je u nich jenom videoserver YouTube.

Podstatné je, že pro většinu věkových skupin vede TikTok co do počtu stráveného času v aplikaci.

Skrolováním vertikálního světa tiktokových videí tráví mladí lidé průměrně 76 minut denně, a co do stráveného času vede v USA ve věkových skupinách od 18 do 54 let.

Aplikace TikTok se těší ohromné popularitě nejen v USA, ale po celém světě. V roce 2021 to byla nejpopulárnější stránka světa a měsíční počet aktivních uživatelů ten samý rok překonal jednu miliardu.

Zatímco sociální sítě Facebook nebo Instagram od začátku stavěly svůj model na tzv. „sledování“ přátel nebo konkrétních účtů, síť TikTok vsadila na silnou roli doporučovacího algoritmu. Uživatelé sice mohou „odebírat“ konkrétní tvůrce, ale mnohem větší roli hraje to, čemu při sledování skutečně věnují pozornost. Systém na pozadí analyzuje, kolik milisekund člověk věnoval sledování daného videa, a neustále těmto zjištěním uzpůsobuje, co ukázat dále.

Výsledkem je obsahová platforma, která se snaží „krmit“ uživatele obsahem na míru. Zároveň je algoritmus laděný tak, aby na síti mohly rychle uspět nové trendy.

Úspěch TikToku se pokoušejí napodobit i ostatní. Na vertikální videa postupně přesedlaly prakticky všechny sociální sítě: Facebook a Instagram jim říká Reels, YouTube jim přezdívá Shorts, na výšku natočenými klipy lze listovat i na X nebo Linkedinu. Subjektivně působí doporučení TikToku kvůli důrazu na algoritmické doporučování „pestřeji“.

To dělá z TikToku obzvláště návykovou sociální síť, což budí obavy zejména ohledně dětských uživatelů. Čínský výrobce zavedl rodičům možnost omezit dětem délku strávenou v aplikaci.

Američtí politici se usnesli, že videoplatforma TikTok je nebezpečná. A to zejména kvůli čínskému vlastníkovi. Komunistická vláda by mohla podle kritiků nařídit čínské firmě sdílet data, vložit „zadní vrátka“ nebo jinak tuto populární aplikaci zneužít k ovlivnění veřejné debaty v USA.

Poprvé se o zákaz čínského TikToku pokusil už prezident Trump. V srpnu 2020 nařídil prezidentským dekretem, že sítě TikTok a WeChat se musejí zbavit čínského majitele, nebo budou v USA zakázány. Jen několik hodin před platností tohoto zákazu jej soud zrušil, respektive zneplatnil. Podle vyjádření soudce takový zákaz nelze provést jen na základě rozhodnutí prezidenta.

Snahy omezit působení sítě TikTok ale pokračovaly i za Bidenovy administrativy. A v březnu 2024 se na zákazu shodl celý americký Kongres. Na základě překvapivě velké podpory napříč politickým spektrem schválili američtí politici zákon o podmínečném zákazu TikToku. Oficiálně se jmenuje „Zákon o ochraně Američanů před aplikacemi kontrolovanými nepřátelskými mocnostmi“. Prezident Biden jej podepsal 24. dubna 2024, a od té doby běží TikToku lhůta do již zmíněného 19. ledna 2025. Do té doby musí síť buď „divestovat“ (zbavit se čínského vlastníka ByteDance) a nebo bude zapovězena v USA.

Žádný takový důkaz předložen nebyl, alespoň ne veřejně. Američtí zákonodárci ale opakovaně mluví o tom, že viděli tajné informace, které je utvrdily v tom, že TikTok je skutečně hrozbou pro americkou národní bezpečnost: „Viděli jsme důkazy v utajeném režimu,“ uvedl například demokratický kongresman Josh Gottheimer. Ten návrh zákona o zákazu TikToku představil a zasedá mimo jiné ve výborech pro národní bezpečnost a kyberbezpečnost.

„Čínská komunistická strana dala zcela jasně najevo, že je ochotna využít technologie k šíření dezinformací, podrývání demokracie a propagování antisemitské propagandy. Využitím TikToku může čínská vláda den co den ovládat, co celá jedna generace Američanů vidí a konzumuje,“ uvedl kongresman Gottheimer. „Nastal čas bránit se proti této informační invazi TikToku namířené proti americkým rodinám.“

Dodejme, že s touto argumentací firma ByteDance zásadně nesouhlasí a popírá, že by kdy od čínské vlády dostala nějaký příkaz.

Přesně o to se TikTok pokusil v rámci projektu nazvaného tím asi nejameričtějším možným názvem: Texas. Podobný projekt – s názvem Clover – plánoval TikTok i v Evropě.

„Obecným cílem projektu Texas je pomoci vybudovat důvěru uživatelů a klíčových zúčastněných stran zlepšením našich systémů a kontrolních mechanismů, ale také dosáhnout podstatného pokroku v dodržování konečné dohody s americkou vládou,“ uvedl šéf společnosti TikTok Šou C' Čche v dopise americkým senátorům v roce 2022. „Tato dohoda plně ochrání údaje uživatelů a zájmy národní bezpečnosti USA.“

Jako ručitele našel TikTok známou texaskou firmu Oracle. Navrhl, že veškerá data amerických uživatelů budou uložena v USA pod kontrolou Oracle. Specialisté z Oracle by také měli možnost auditovat veškeré změny v algoritmu aplikace. Na kontrolu, že je vše dle pravidel, by bylo najato přes dva tisíce Američanů, kteří by se o dodržování starali.

„Nejen, že bude mít klíč k datům jen společnost Oracle, ale navíc bude existovat nezávislá rada, která bude provádět pravidelný monitoring a audity,“ popisuje Bobby Allyn z NPR, jeden z novinářů, které TikTok pozval, aby jim projekt představil. „Řekl bych, že většina odborníků, kteří se na to podívali, je spokojena.“

Nestačilo to. Jedním z důvodů může být, že z pohledu amerických politiků zkrátka ani takovýto dohled nedává záruky proti budoucímu čínskému vlivu. Přispět k odmítnutí mohly i minulé skandály firmy TikTok, například když byli zaměstnanci přistiženi, jak šmírovali americké novináře, kteří o TikToku psali.

Kritici nicméně politikům vyčítají, že tomuto pokusu ani nedali šanci.

Jde spíše o nepřímé indicie. Mezi často citované patří práce Joela Finkelsteina z Rutgers University z roku 2023. Jeho tým ukázal, že čím déle uživatelé konzumovali obsah, který jim nabízela platforma TikTok, tím spíše souhlasili s tvrzením „Čína je jedna z nejžádanějších turistických destinací na světě“ nebo s tím, že v „Číně jsou dodržována lidská práva“. Taková souvislost mezi délkou užívání a názory na Čínu se u ostatních obsahových sítí neprokázala.

Studie naopak neprokázala, že by docházelo k systematickému potlačování protičínských příspěvků na síti. U určitých pojmů (například „Ujgurové“, což je čínská muslimská menšina) data ukázala, že při jejich hledání uživatelé najdou častěji nerelevantní videa než na jiných platformách.

Obecnější kritika zní od informatika Tristana Harrise: „Představte si, že bychom uprostřed studené války dali Sovětům možnost ovlivnit, na co se dívá miliarda lidí v západním světě.“

Poukazuje například na to, že čínská verze TikToku (aplikace Douyin) sice používá stejný vzhled nebo algoritmy, ale čínským uživatelům servíruje úplně jiná videa. Zatímco na celosvětovém TikToku ale převažuje zábavný nebo provokativní obsah, v čínském Douyinu vidí mladí především „domácí vědecké experimenty, prohlídky muzeí nebo vlastenecká videa,“ zdůraznil Harris. „Je to, jako by si uvědomovali, že technologie ovlivňují vývoj dětí, a tak ze své domácí verze udělali špenátovou verzi, zatímco do zbytku světa poslali opiovou verzi.“

Zástupci TikToku na tyto připomínky reagují tak, že v každé zemi se algoritmus přizpůsobuje uživatelům. Regulované čínské mediální prostředí zkrátka vyžaduje jiný obsah. „Tyto aplikace (TikTok a Douyin, pozn. red.) sice vyrostly ze stejného základu, ale jsou zcela oddělené. Reagují na úplně jiné potřeby. Na TikToku máme obsah generovaný uživateli. Je to především aplikace pro zábavu, a tak tam lidé hledají zábavu,“ řekl redakci Seznam Zpráv v roce 2023 mluvčí společnosti Piotr Zacko.

Mezi hlavní odpůrce zákazu logicky patří firma TikTok. Argumentuje tím, že zákaz je neústavní. Konkrétně podle TikToku (který v případu vystupuje jako žalobce) porušuje zákaz první dodatek americké ústavy zaručující svobodu slova.

Obhájci se především vymezují proti argumentaci Kongresu, který vycházel z neveřejných dokumentů a utajovaných skutečností. Dále vypočítávají škody, ke kterým by v případě zákazu došlo už po jednom měsíci zákazu: „Drobné americké firmy by přišly o více než miliardu obratu a více než dva miliony amerických tvůrců by přišlo o asi 300 milionů dolarů.“

Odpůrci zákazu poukazují také na to, že ostatní sociální sítě – všechny americké výroby – jsou rovněž náchylné k propagandě, a i u nich hrozí únik dat, zneužití cizí mocností apod.

A proti zákazu se pochopitelně vymezila také Čína, která již v roce 2020 avizovala, že by pokus o odprodej čínské společnosti ByteDance mimo Čínu zablokovala. Amerika se podle mluvčího čínského ministra zahraničí dopouští „hegemonistických praktik poté, co neuspěla v poctivé tržní soutěži“.

Ve svých připravených argumentech americká vláda (bránící zákon o zákazu) mimo jiné uvádí, že během studené války by američtí politici také nedovolili, aby v USA vycházela sovětská propaganda. To zástupci TikToku zpochybňují odkazem na deník Pravda, který v USA vycházel i během studené války.

Obecnější kritika se pak dotýká precedentu, který by zákazem TikToku vznikl. Namísto obecné regulace sociálních sítí a platforem by se totiž Spojené státy vydaly cestou geopolitického soupeření, což narušuje (už tak pošramocenou) iluzi internetu jako globální sítě, na které může uspět skutečně každý. Zákaz by mohl vyslat signál, že když uspěje někdo, kdo není z USA, tak mu hrozí zákaz.

Je totiž jasné, že zákaz by v USA nejvíce pomohl právě sítím, které TikToku konkurují. O nově uvolněnou pozornost mladé generace by se tak hned ucházely další platformy. Podle nedávného průzkumu by největším výhercem byla firma Meta, která provozuje sítě Instagram a Facebook.

Jediné, co lze předvídat, je, že rozhodnutí bude poměrně rychlé.

Když Nejvyšší soud oznámil, že se bude dovoláním TikToku zabývat, zdůraznil, že si mají všichni připravit krátké proslovy. Na argumentaci před soudem jsou vyhrazeny dvě hodiny.

Předpovídat verdikt Nejvyššího soudu je vždy komplikované, a to i tehdy, když tam má (díky přesile soudců nominovaných republikánskými prezidenty) převahu tzv. konzervativní křídlo. Což by (alespoň teoreticky) mělo znamenat důraz na menší vládní zásahy a vyšší preferenci k ústavně zajištěným právům jednotlivců.

„Ale ani tak si nedokážu představit, že by konzervativní křídlo u Nejvyššího soudu nevidělo tuto věc jako otázku (národní) bezpečnosti,“ řekl pro CNN americký právník Josh Schiller.

Předpokládá, že soud odmítne stížnost a ponechá zákon o zákazu TikToku v platnosti, stejně jako to udělal v prosinci 2024 soud nižší instance.

Koncem prosince nově zvolený prezident Donald Trump požádal Nejvyšší soud, aby platnost zákona odložil a umožnil mu tak „vyjednat způsob, jak platformu zachránit“.

„Pouze prezident Trump disponuje špičkovými schopnostmi vyjednávat, volebním mandátem a politickou vůlí k tomu, aby vyjednal dohodu, jež zachová tuto platformu a současně vyřeší veškeré obavy americké vlády týkající se národní bezpečnosti,“ uvádí se v Trumpově vyjádření.

Trumpův kandidát na ministra zahraničí – republikánský senátor Marco Rubio – je ale výrazným odpůrcem aplikace TikTok. A sám Trump v minulosti usiloval o zákaz TikToku pomocí prezidentských direktiv.

S největší pravděpodobností ne. Zákon pamatuje na pokuty poskytovatelům obchodů s aplikacemi (tedy např. Google Pay nebo App Store společnosti Apple), ale nemluví o žádné nucené odinstalaci nebo zákazu mít aplikaci na telefonu.

Namísto toho by tedy aplikaci TikTok čekala „pomalá smrt vyhladověním“, protože by nebylo možné ji snadno aktualizovat pomocí obvyklých postupů. Také by nebylo možné aplikaci stáhnout na nové telefony a noví uživatelé by měli problém se registrovat.

Zatímco odliv uživatelů by byl postupný, inzerenti by se zřejmě na jiné sítě přesunuli rychle. Nechtěli by riskovat reputační riziko. Stejně tak by řada tvůrců možná upřednostnila jiné platformy.

Je ale také možné, že zákaz naopak zvýší zájem o platformu, alespoň ze začátku: „Obecně se předpokládá, že aplikaci možná nepůjde aktualizovat, ale zároveň dojde k masivnímu nárůstu jejího používání,“ řekl Craig Atkinson z agentury Code3 pro Reuters. Podle něj nemá e-shop TikTok Shop v USA žádnou přímou konkurenci, na kterou by se zadavatelé reklamy mohli jednoduše přesunout.

Okamžitý dopad by byl relativně omezený. Postupně by ze sítě mohli odejít například tvůrci, kteří se specializují na obsahové spolupráce, ale ze dne na den si zřejmě lidé mimo USA zákazu ani nevšimnou – snad kromě toho, že budou na TikToku lidé tento zákaz nepochybně probírat.

Ostatní země, které samy zvažují nějakou formu zákazu čínského TikToku, ale samozřejmě budou případ sledovat a mohly by přikročit k vlastnímu zákazu. V Indii je TikTok zakázaný od roku 2020, a většina uživatelů i tvůrců se přesunula na jiné platformy, především YouTube a Instagram.

Ostatně i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před aplikací varuje: „Obava z možných bezpečnostních hrozeb vyplývá především z množství shromažďovaných dat o uživatelích a způsobu, jakým jsou sbírána, nakládání s nimi a v neposlední řadě také z právního a politického prostředí Čínské lidové republiky, jejímuž právnímu prostředí je podřízena společnost ByteDance, která vyvinula a provozuje sociální platformu TikTok,“ napsal úřad v roce 2023. „K vydání tohoto varování vedla NÚKIB kombinace vlastních poznatků a zjištění spolu s informacemi od partnerů.“

Zákaz TikToku je pro velkou část uživatelů těžko stravitelný. Přes veškerá varování daly stovky milionů uživatelů po celém světě jasně najevo, že aplikaci používat chtějí. Bude těžké je přesvědčit, že to s nimi jejich vlády myslí dobře, když jim oblíbenou hračku berou.

Internetový trh už dávno není neutrálním hřištěm. I s ohledem na honbu za daty pro trénování AI budeme svědky toho, jak se státy snaží hlídat si svá data. Nejen kvůli soukromí a bezpečnosti, ale i kvůli zájmům ekonomickým, technologickým a geopoliticky mocenským. I prokrastinační aplikace – proslulá zpočátku hlavně vtipnými tanečními trendy – se v tomto kontextu stává bitevním polem.