Článek
Co se v analýze dočtete
- Začíná další kapitola obchodní války mezi USA a Čínou. Sociální síť TikTok je v jejím středu.
- Podle FBI by čínská komunistická vláda mohla síť využít ke vlivovým operacím a manipulovat, jaký obsah se lidem bude zobrazovat.
- Hrozí rovněž, že by čínská vláda mohla provozovateli aplikace dát tajný příkaz: předejte nám data o konkrétních lidech.
- Možná dojde k zákazu TikToku v USA. Aplikace by sice stávajícím uživatelům zůstala, ale noví by si ji nemohli nainstalovat.
Nenajdete mnoho věcí, na kterých by se shodli Donald Trump i Joe Biden. Na rozhádané americké scéně je ostatně shoda napříč politickým spektrem poměrně vzácný jev. Ale zákaz sociální sítě TikTok z nějakého důvodu splňuje obojí.
Současný americký prezident požaduje, aby se populární videoaplikace zcela odřízla od čínského vlastníka ByteDance. Pokud tak neučiní, mohl by nastoupit zákaz aplikace v USA.
Doposud přitom mezi Bílým domem probíhalo vyjednávání o tom, jak oddělit pouze část sítě – konkrétně data amerických uživatelů – a vlastnictví v čínských rukou ponechat. To je ale krok, který by musela posvětit čínská vláda, a ta už v roce 2020 avizovala, že něco takového odmítá.
Schyluje se tak k další kapitole obchodní války mezi USA a Čínou. A TikTok se ocitne přímo v jejím středu. Šéf TikToku, Shou Zi Chew, má příští týden vystoupit před americkým kongresovým výborem pro energetiku a obchod, kde bude odpovídat na nepříjemné dotazy.
Jak vybírá videa, podle čeho je řadí? Jak zajišťuje ochranu soukromí? Jak pečuje o mentální zdraví uživatelů, především dětí a mladistvých? Ten hlavní dotaz ale zůstává: co by síť dělala, kdyby si čínská vláda řekla o data.
Není ale jasné, co by Chew mohl říci, aby kritiky uklidnil.
Raketový úspěch vertikálních videoklipů
Na poli sociálních sítí je TikTok nejmladším členem. Je také první a jedinou čínskou sítí se skutečným globálním dosahem. Už v roce 2021 – pět let po startu – dosáhla síť na miliardu uživatelů.
Hlavním tahákem sítě je kombinace krátkých na výšku točených videoklipů, které jsou na úvodní stránce řazeny s důrazem na to, co daného uživatele baví. Uživatelé většinou ani nevědí, proč se jim ukázalo právě to či ono video. Síť ale analyzuje data týkající se uživatelské pozornosti a na základě toho nabízí další videa.
Na ostatních sociálních sítích jako Facebook, Twitter nebo Instagram musel nový uživatel nějakou dobu tápat, než si našel své přátele nebo oblíbené tvůrce. TikTok tuto fázi zcela obešel. Můžete sledovat videa od prvního okamžiku. A proud se nezastaví, jen se postupně zpřesňuje. Často uživatel ani neví, odkud video pochází a kdo jej vytvořil. Nemusí aktivně „odebírat“ nebo „sledovat“ tvůrce, i když i tato možnost tu samozřejmě je.
Ukazuje se, že kombinace vertikálních videí a algoritmického řazení je pro uživatele obzvláště pohodlná a návyková. V roce 2020 se tento způsob prezentace pokusil zkopírovat Instagram na záložce Reels. Podobnou záložku najdete i na Facebooku. Také nejpopulárnější videoserver světa – YouTube – nabízí uživatelům rychlá krátká videa.
Ač kopírovaný, zůstává TikTok pro mladou generaci (nejen v USA) jednou z hlavních aplikací. Úspěch u mladého publika čínské platformě může závidět třeba Facebook, který se u mladé generace dlouhodobě propadá.
Ještě překvapivější může být, kolik času uživatelé sledováním videa stráví. Skrolování od klipu ke klipu je návykové. Konkrétní data TikTok nesdílí, ale z průzkumu dětského publika víme, že mladá generace tráví na této síti nejvíce času ze všech.
Psychologové dlouhodobě varují před tím, jaké dopady může mít bezmyšlenkovité sledování videí na mládež. Určitě to bude jeden z bodů kritiky, kterému bude šéf TikToku během „grilování“ čelit. Nedávno TikTok v reakci na kritiku představil nástroje pro rodinnou kontrolu a ve výchozím nastavení omezil mladým uživatelům dobu sledování na 60 minut denně (limit lze vypnout).
Nejnověji také TikTok čelí kritice za své technicky velmi zdařilé filtry využívající technik strojového učení. Nová funkce nazvaná Bold Glamour upraví obličej uživatele tak, že na videu vypadá profesionálně nalíčený a… prostě krásnější, než je ve skutečnosti. Jiný filtr zase uživatelům překvapivě realisticky ukazuje jejich tvář omlazenou na podobu náctiletých.
Také o škodlivých dopadech těchto hraček se jistě bude debatovat. Ale i ostatní sociální sítě a videoplatformy se snaží maximalizovat čas uživatelů strávený sledováním videí. A Facebook nebo Instagram mají v tomto ohledu dost svých vlastních problémů.
Takže se konečně dostáváme k tomu, proč se řeší hlavně TikTok: Čína.
Algoritmy si TikTok umí přihřát
Vyšetřování magazínu Forbes ukázalo, že zaměstnanci TikToku skutečně mají k dispozici interní nástroje, kterými mohou „v případě potřeby“ přitlačit na pilu. Podle mluvčí TikToku je to málo používaná funkce, kterou zaměstnanci používají k tomu, aby ozvláštnili obsah. V podstatě mají administrátoři možnost konkrétní video nebo tvůrce „zvýraznit“ (heat) a takové video se pak ukáže násobně více lidem, než kdyby k zásahu nedošlo.
TikTok v minulosti tuto funkci „přitápění“ využil k nalákání tvůrců, kterým pak mohl ukázat nepřirozeně vysoká čísla sledovanosti. Zaměstnanci také podle reportáže Forbes zneužívají tohoto privilegia ke zvyšování dosahu vlastních videoklipů nebo videoklipů svých příbuzných. V jednom případě šlo třeba o tři miliony zobrazení navíc.
Obavy z ohýbání algoritmů – a tím pádem i prezentované reality – se samozřejmě mohou týkat všech sociálních sítí. Západním státům ale vadí, že TikTok by to mohl dělat nejen z čistě obchodních nebo malicherných důvodů. Ale že by to mohlo být na pokyn čínské vlády.
Pod taktovkou Číny?
Na možné zneužití TikToku čínskou komunistickou vládou dlouhodobě upozorňují americké vládní agentury. V červnu 2020 se TikTok dostal na seznam 59 aplikací zakázaných v Indii, což je po Číně druhá nejlidnatější země, z důvodu, že představuje „hrozbu národní bezpečnosti a nezávislosti“.
V Číně vidí úplně všechno.
V posledních měsících se ale smyčka kolem TikToku utahuje především na Západě. V prosinci popsal své obavy Chris Wray, šéf americké FBI: „Čínská komunistická vláda by mohla populární aplikace využít ke vlivovým operacím a manipulovat, jaký obsah se lidem bude zobrazovat.“
Nebo by čínská vláda mohla čínské firmě ByteDance, která TikTok provozuje, dát tajný příkaz: předejte nám data o konkrétních lidech. Mohli by se tak dozvědět, kde uživatelé byli, kde jsou, co sledují, s kým komunikují. Nebo – a to je poněkud hůře uchopitelný koncept – by mohla čínská vláda využít data k natrénování různých psychologických modelů, a zlepšit tak účinnost svých vlivových operací.
Zástupci TikToku rezolutně odmítají, že by takový požadavek kdy obdrželi. A pokud už by jej obdrželi, tak by jej nesplnili.
Jenže samotný fakt, že TikTok tvrdí, že oficiální požadavek o data nedostal, vůbec nic neznamená. „Nedá se nijak dokázat, že TikTok data čínské vládě nepředává. Odborníci na Čínu mi opakují, že přesně tohle by chtěla čínská komunistická strana, aby TikTok říkal,“ shrnuje problém Bobby Allyn, technický reportér NPR.
TikTok může poukázat na případ, kdy odmítl provozovat čínský propagandistický kanál, který cílil na západní publikum. „Nepodpořili jsme tuto žádost, protože jsme se domnívali, že vytvoření takového účtu by bylo v rozporu s našimi komunitními pravidly,“ uvedla mluvčí společnosti TikTok, která tento případ z roku 2020 popsala jako neformální žádost. Ale ani to není důkaz neexistence jiné spolupráce.
Obavy tajných služeb
V první fázi zakazují západní státy (nejnověji třeba Británie) provoz aplikace TikTok na vládních zařízeních nebo telefonech zaměstnanců úřadů. K tomu se připojil i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
„K vydání tohoto varování vedla NÚKIB kombinace vlastních poznatků a zjištění spolu s informacemi od partnerů,“ uvádí zdůvodnění. „Obava z možných bezpečnostních hrozeb vyplývá především z množství shromažďovaných dat o uživatelích a způsobu, jakým jsou sbírána, nakládání s nimi a v neposlední řadě také z právního a politického prostředí Čínské lidové republiky, jejímuž právnímu prostředí je podřízena společnost ByteDance, která vyvinula a provozuje sociální platformu TikTok.“
Nepřímo tedy NÚKIB odkazuje na informace od tajných služeb, které jsou ze své podstaty neveřejné. Je tedy možné, že důležitou část důvodu, proč nyní západní státy zakazují úředníkům a vládním představitelům používat TikTok, se hned tak nedozvíme.
Víme nicméně, že přístup čínských zaměstnanců k osobním datům nečínských uživatelů není jen teoretická hrozba, ale že k němu skutečně dochází. Server BuzzFeed se ve své reportáži opírá o záznamy z desítek interních setkání ve firmě TikTok.
„V Číně vidí úplně všechno,“ řekl nejmenovaný zaměstnance oddělení důvěry a bezpečnosti TikToku na schůzce v září 2021. Na jiné schůzce označil ředitel jednoho vývojáře z Pekingu za „hlavního administrátora“, který „má přístup ke všemu“. (Forbes se rozhodl neuvádět jména citovaných zdrojů z důvody ochrany soukromí.)
Projekt Texas nestačí
Americká pobočka TikToku navrhla Bílému domu poměrně komplexní řešení, jak eliminovat obavy ze zneužití amerických dat. Nese neformální název „Projekt Texas“, protože se opírá o spolupráci s texaskou firmou Oracle.
„Obecným cílem projektu Texas je pomoci vybudovat důvěru uživatelů a klíčových zúčastněných stran zlepšením našich systémů a kontrolních mechanismů, ale také dosáhnout podstatného pokroku v dodržování konečné dohody s americkou vládou,“ uvedl šéf společnosti TikTok v dopise americkým senátorům. „Tato dohoda plně ochrání údaje uživatelů a zájmy národní bezpečnosti USA.“
Odborníci se víceméně shodují, že koncept oddělení dat je přinejmenším teoreticky dobře propracovaný. Data amerických uživatelů by neopustila americký kontinent, za což by ručila známá americká firma.
„Nejenže bude mít klíč k datům jen společnost Oracle, ale navíc bude existovat nezávislá rada, která bude provádět pravidelný monitoring a audity,“ popisuje Allyn, jeden z novinářů, které TikTok pozval, aby jim projekt představil. „Řekl bych, že většina odborníků, kteří se na to podívali, je spokojena.“
Podobný návrh předložil TikTok i v Evropě. Firma plánuje postavit datové centrum v Irsku a v Norsku.
Bílý dům ale spokojen není. Bidenova administrativa údajně tento projekt odmítla a hledá způsob, jak TikTok v USA definitivně zakázat, pokud by se síť zcela neodstřihla od čínského vlastníka.
„Může se stát, že požadavek na odprodej znamená konec diskuze, ale stejně tak je pravděpodobné, že odprodej je součástí toho, co Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech (CFIUS) chce z hlediska ochrany národní bezpečnosti,“ řekl pro CNN Harry Broadman, který má s dřívější činností CFIUS zkušenosti.
Dodal ale, že nemůže odvozovat, jaké jsou skutečné cíle: „Pokud nejsem přímo na tom jednání, je opravdu těžké vědět, kde diskuze probíhají, a upřímně řečeno, to, o čem se diskutuje na veřejnosti, se často neshoduje s tím, co se děje pod stolem.“
Jak by vypadal zákaz v praxi?
Partie mezi USA a Čínou, ve které jde kromě bezpečnostních rizik také o obchodní výhody a politické body, je tedy rozehraná, zdaleka ne dohraná. Ostatně totéž, co nyní zkouší prezident Biden, předtím zkusil jeho předchůdce prezident Trump. Rovněž na radu ministerského výboru CFIUS. Tehdy jeho zákaz zarazil federální soud. Soudce Carl Nichols, mimochodem jmenovaný právě Trumpem, označil postup Trumpovy administrativy proti TikToku za „nepodložený a svévolný“.
Pokud by na zákaz sítě TikTok došlo i tentokrát, čelil by nejspíše Biden podobným problémům. Vláda by musela u soudu dokázat, že zájem na ochranu národní bezpečnosti převáží nad zájmem obyvatel na šíření informací a právem na svobodu slova.
„Stále nevím, jak si myslí, že to dopadne,“ řekl pro Washington Post odborník na národní bezpečnost Adam Segal. „Mnoho právních otázek, které TikTok použil k zablokování nuceného prodeje za Trumpovy vlády, by bylo stále relevantních. A stále existuje vysoká pravděpodobnost, že by Číňané prodej nepovolili.“
Navíc by nebylo vůbec jednoduché najít firmu, která by si mohla dovolit TikTok koupit a zároveň by o něj stála. TikTok není obchodovaný na burze, ale jeho hodnota se podle odhadů pohybuje kolem padesáti miliard dolarů. Navíc stále platí čínské nařízení z roku 2020, které zakazuje prodej některých technologií – mezi nimi i algoritmu TikToku – zahraničním firmám. A kdyby se o koupi pokusila některá ze stávajících sociálních sítí, slovo by dostal i americký federální úřad pro komunikaci, který by musel posoudit, zda by tak nedošlo ke vzniku monopolu.
Precedent jménem Grindr
TikTok není jediná aplikace, která čelila kritice kvůli vazbám na Čínu. V roce 2015 koupila čínská firma Kunlun Tech americkou aplikaci Grindr, která funguje jako seznamka specializovaná na gaye a další LGBTQ+ osoby. Poté, co výbor CFIUS v roce 2019 označil čínské vazby jako rizikové, došlo k vynucenému prodeji. Aplikaci koupila americká firma za 609 milionů dolarů.
Jako pravděpodobnější – i když zdaleka ne jednoduchá – se tak jeví varianta zákazu TikToku v USA. Samotná aplikace by sice stávajícím uživatelům zůstala, ale noví by si ji nemohli nainstalovat. Pokud by se totiž ByteDance ocitl na seznamu firem, se kterými americké firmy nesmějí obchodovat, zmizel by TikTok z nabídky aplikací Googlu i Applu.
Takovou aplikaci pak čeká pomalá smrt, neboť je odříznuta od automatických aktualizací. TikTok by navíc měl problém se získáváním inzerentů, nemluvě o reputačním riziku pro tvůrce, kteří by na platformě setrvali.
„Přijdeme navždy o mladé voliče“
Ale v případě zákazu hrozí riziko i politikům. TikTok je v USA nesmírně populární, používá jej přes 100 milionů Američanů. A protože jde o síť, kde se cítí doma spíše mladí uživatelé, mohl by se jejich případný hněv snést právě na Bidena a demokratickou stranu.
„Právě teď může být TikTok cennou zbraní zejména proto, že od něj republikáni z politických důvodů už dávno utekli,“ řekl politický stratég Bradley Beychok pro Wall Street Journal. Podle něj není v zájmu demokratů, aby takto mocný nástroj ztratili. S tím souhlasí i Bidenova ministryně obchodu: „Můj politický instinkt říká, že jestli zakážeme TikTok, tak ztratíme všechny voliče mladší 35 let. Navždy.“
Což podtrhuje, jak mocným nástrojem pro vlivové operace může TikTok být, pokud by se jej Čína rozhodla takto využít.
Kritikům Bidenova postupu také vadí, že zákaz TikToku neřeší podstatu problému, která TikTok přesahuje. „V oblasti ovlivňování a dezinformací je jistě třeba udělat více práce. Stále plně nerozumíme dopadu sociálních médií na demokratické volby a na polarizaci společnosti,“ uznává britský komentátor Chris Stokel-Walker v eseji pro Washington Post. „To však není problém jedné platformy.“