Rus, či Ukrajinec? Na české Wikipedii se válčí o Brežněvovu národnost

Asi jste si všimli, že letošní výročí sovětské invaze do Československa v srpnu 1968 bylo vyhrocenější než obvykle. Může za to pochopitelně Putinova letošní invaze na Ukrajinu, která v některých ohledech vpád „bratrské pomoci“ do Československa připomínala. Češi proto, inspirováni vlastními trpkými zkušenostmi s ruskými tanky, ve velkém posílali peníze Ukrajincům na obranu. Symbolických 1968 Kč.

Ale také čeští příznivci Ruska umějí pracovat se symboly. Tentokrát sáhli po osvědčeném narativu: „Proč se nemluví o tom, že nás v roce 1968 napadli Ukrajinci? Brežněv byl Ukrajinec, většina sovětského politbyra byli Ukrajinci, byl tam jen jeden Rus, a ten byl proti invazi.“ Sice to není pravda, ale zní to věrohodně. A to propagandě obvykle stačí.

Měli ukrajinští komunisté podíl na invazi do ČSSR? Zcela určitě. „Na základě současných znalostí se zdá zřejmé, že (ukrajinský politik a člen politbyra) Pjotr Šelest byl jedním z hlavních iniciátorů násilného řešení,“ uvádí například ve své analýze Luboš Veselý, zvláštní zmocněnec pro koordinaci politiky vůči Ruské federaci. Šelest měl podle něj vlastní politické důvody, proč invazi podporovat, ačkoli „stále není jasné, nakolik hrál ukrajinský faktor roli ve výsledném dramatickém vyústění léta 1968“.

Ale cílem narativu o „ukrajinské invazi 1968“ pochopitelně nebylo rozpoutat seriózní historickou debatu. Cílem zřejmě bylo nabourat symbolickou sounáležitost dvou zemí, které zažily invazi. A samozřejmě také odvést debatu od současného dění na Ukrajině k rozebírání (a přepisování) minulosti.

Jedním z méně viditelných –⁠ ale o to zajímavějších –⁠ míst, kde snaha o přepsání historie vybublala na povrch, byla stránka na české Wikipedii s heslem Leonid Iljič Brežněv.

Byl to právě Brežněv, který byl ve funkci prvního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu, a tedy skutečným vůdcem, který dal v roce 1968 rozkaz k invazi Československa. Pro potřeby narativu se tedy některým lidem hodilo zdůraznit, že se narodil ve městě Kamjanske, na území dnešní Ukrajiny. A naopak se nehodilo vyzdvihnout, že se narodil dvěma ruským rodičům.

Článek na Wikipedii tuto skutečnost uvádí hned na začátku. V textu také zmiňuje, že v některých dokumentech měl Brežněv uvedenou ukrajinskou národnost, například ve svém pasu z roku 1947 nebo oceňovacím listu z roku 1943.

V jiných oficiálních dokumentech je zase uvedena ruská národnost, třeba na dokumentech potvrzujících udělení řádu v roce 1943 nebo na dokladech brance z roku 1928.

Je tedy zřejmé, že kolonka národnost byla u Brežněva střídavě vyplňována podle jeho místa narození (Ukrajinec), nebo podle rodinného původu (Rus). Brežněv sám se ve svých Vzpomínkách v roce 1979 výslovně označil za člověka ruské národnosti: „Národností jsem tedy Rus, původem proletář, dědičně metalurg. To je vše, co je známo o mém rodokmenu.“

Žádný z výše zmíněných údajů není sporný a každý je dobře podložen dobovými dokumenty. Wikipedické články mají ostatně s protichůdnými informacemi bohaté zkušenosti. Postupně si Wikipedie stanovila taková pravidla, aby ji spory –⁠ o které na internetu není nouze –⁠ neochromily. Naopak, pokud ohledně nějakého tématu panuje kontroverze, kvalitě článků to obvykle prospěje.

„Obsah populární stránky Wikipedie mohou kontrolovat tisíce lidí. Obsah je neustále aktualizován,“ vysvětluje Amy Bruckman, která studuje on-line komunikaci na Georgia Institute of Technology. „Editoři mají různou úroveň odborných znalostí, ale pokud svou práci podepřou spolehlivými citacemi, jsou výsledky spolehlivé. Na druhou stranu méně populární stránka Wikipedie nemusí být spolehlivá vůbec.“

Otevřená encyklopedie Wikipedie nemá slovo „otevřená“ v názvu jen tak z legrace. Je to ústřední princip, na kterém byla v roce 2001 založena: Kdokoli může napsat, upravit nebo vylepšit článek na jakékoli téma. Na první pohled to zní jako recept na anarchistický guláš. Dnes ale víme, že Wikipedie prakticky ve všech ohledech uspěla: jde o desátý nejnavštěvovanější web světa, vydělá si na sebe bez nutnosti zobrazovat reklamy a řada lidí považuje Wikipedii za důvěryhodný zdroj informací.

Jeden ze zakladatelů Wikipedie, Larry Sanger, mi v roce 2019 popsal, že ze zpětného pohledu vidí velký význam dobře zvolených pravidel: „Bylo to vzrušující. Cítil jsem velkou zodpovědnost. Věděl jsem, že musíme začít se správnými principy a zásadami. Hodně jsem na to dbal a zpětně myslím, že jsem byl na některé nováčky možná až moc přísný. Třeba když lidé vkládali do článků názory, tak jsme psali, takové věci do encyklopedie nepatří, a to samozřejmě vyvolávalo konflikty. Výsledkem těch konfliktů byl podle mého lepší obsah, ale na popularitě to mně osobně nepřidalo.“ Zakladatel Sanger z Wikipedie odešel rok po jejím založení a nadále se jí věnoval pouze jako jakýkoli jiný wikipedista.

V textu wikipedického hesla je prostor pro vysvětlení kontextu. Když ale v roce 2016 do článku přibyl infobox s kolonkou národnost, začala „přetahovaná“. Všechny editace jsou u článků na Wikipedii zálohované, a můžeme se tedy podívat na libovolnou verzi článku, jak byla na webu dostupná v minulosti.

Protože v textu článku byly zdroje poukazující na Brežněvovy doklady s ruskou i ukrajinskou národností, původní infobox v roce 2016 Brežněvovu národnost vůbec neuváděl.

Když pak anonymní přispěvatel v listopadu 2016 národnost do infoboxu doplnil jako „ukrajinskou“, zkušenější editor kolonku změnil na „ruská/ukrajinská“ se zdůvodněním, že různé dokumenty uváděly různou národnost.

V této kompromisní podobě vydržel článek relativně dlouho. První wikipedická „bitka“ o kolonku národnost se na stránce Leonida Brežněva odehrála přesně o rok později: „Řešili jsme to už od roku 2017, u článku je ostatně možné prokliknout se do tehdejší diskuze,“ popsal mi situaci wikipedista Vojtěch Dostál. „Národnost Brežněva se tam rozebírá a pro někoho je to sporné téma.“

V tabulce, kterou jsem si po pečlivém (a zdlouhavém) proklikání všech verzí sestavil, vidíme, že první epizoda byla poměrně monotónní.

Dva editoři se v řádu dní pokusili prosadit svou variantu. Buď „ukrajinská“, nebo „ruská, ukrajinská“. Následovala diskuze o tom, co to vlastně je národnost a jak toto slovo chápe Wikipedie.

„V drtivé většině případů jsou historické i současné osobnosti jednoduše zařaditelné do jedné nebo několika národností. Wikipedie se řídí tím, jak se zařadila sama osoba, to je jediné objektivní,“ domnívá se Dostál. „Všechno ostatní by bylo sporné. Často národnost vůbec neuvádíme. Třeba v databázi Wikidata, ze které Wikipedie čerpá, uvádíme národnost jen tehdy, když k ní máme referenci. Zdroj je tedy vždy vyžadován.“

Na základě diskuze editor s přezdívkou Jirka.h23 do infoboxu napsal kompromisní variantu „ruský Ukrajinec“, a ta zde vydržela skoro pět let. Až do letošního května.

Poslední květnový den, těsně před půlnocí, anonymní uživatel změnil hodnotu v kolonce národnost: „Národnost je buď a nebo. Brežněv sám všude uváděl Ukrajinec. A on to snad věděl sám nejlépe, čím se cítí. Ruský Ukrajinec je stejný nesmysl jako Židovský árijec,“ uvedl přispěvatel.

Jak již víme, toto zdůvodnění prokazatelně není pravdivé, Brežněv sám se určitě alespoň někdy (konkrétně ve svých pamětech z roku 1979) označoval za Rusa. Anonymní přispěvatel své tvrzení nepodložil žádným zdrojem, a tak editoři jeho zásah vzápětí zrušili.

Anonymní přispěvatel ale svou připomínkou vyprovokoval k činnosti další editory. Nový uživatel doplnil do textu odkaz na Brežněvovy paměti a na základě toho pak změnil národnost v infoboxu na ruskou.

„U každé významné změny by měl wikipedista napsat shrnutí této změny,“ zdůrazňuje wikipedista Vojtěch Veselý. „Často se to bohužel neděje, lidé jen udělají editaci nebo vrátí článek do předchozí podoby. A to pak vede k podobnému přetahování.“

Následovalo několik kol souboje, ze kterého vyšel vítězně právě anonymní uživatel. Přestože bylo několik jeho editací ostatními uživateli revertováno (vráceno do předchozího stavu), nakonec si svou verzi 4. července prosadil právě anonym.

V této verzi tedy Brežněvův infobox přežil až do 21. srpna 2022, kdy se stala právě Brežněvova národnost významným tématem. A řada lidí pochopitelně při zjišťování sáhla po Wikipedii, aby mohli argumentovat snímkem obrazovky jakožto důkazem.

Virtuální mávání vyfocenou Wikipedií je na sociálních sítích i v každodenních digitálních debatách celkem běžné. A to navzdory tomu, že snímek webové stránky je sám o sobě opravdu nedůvěryhodným argumentem. Už jenom proto, že je velmi snadné jej zfalšovat.

„Screenshot Wikipedie vlastně neříká vůbec nic,“ potvrzuje wikipedista Dostál. „To si kdokoli mohl upravit.“ A to nejen v samotném screenshotu. Existují případy, kdy si někdo na míru upravil stránku na Wikipedii, aby s ní pak mohl argumentovat.

„Pamatuji si dokonce na případ, kdy jeden novinář účelově upravoval článek, aby s ním argumentoval ve vlastním článku,“ popsal mi správce české Wikipedie s přezdívkou OJJ, který si nepřál uvést občanské jméno (redakce jeho jméno zná).

Každopádně to byly možná právě screenshoty šířené v souvislosti s narativem o „ukrajinské okupaci Československa“, které vyprovokovaly další –⁠ zatím poslední –⁠ kolo editačního ping-pongu.

Tato poslední bitva vyústila zatím v největší opatření. Současný stav stránky je uzamčen do poslední konsenzuální verze a wikipedisté jsou vyzváni k debatě nad tématem: „Nyní je v článku upozornění, že se o stránku vede spor. Článek je zamčený a teď teprve začne pořádná diskuze,“ vysvětluje Dostál. Rozhodovat přitom nebude hlasování – jako tomu bylo na Wikipedii dříve. „Wikipedie o většině témat nehlasuje, ale diskutuje. Hledá se konsenzus. Nemyslíme si, že by měly rozhodovat hlasy, ale argumenty.“

„Editační války jsou na Wikipedii vcelku obvyklé, a dochází k nim relativně často,“ napsal mi wikipedista Martin Urbanec. „Byl bych velmi nerad, kdyby byl můj zásah v článku považován za vyjádření určitého názoru. Článek jsem zkrátka vrátil do stavu, v jakém byl předtím, než k editační válce došlo. Obdobným způsobem bych postupoval i v případě, kdyby v kolonce národnost bývalo stálo něco jiného.“

„My jsme na takové diskuze zvyklí. Často jsou to diskuze o drobnostech a wikipedisté jsou schopni o tom diskutovat hodně dlouho. O tom, zda našemu státu budeme říkat Česká republika, nebo Česko, se popsaly kilometry,“ směje se wikipedista Dostál. „Nakonec se to vyřeší.“

Zatímco budou wikipedisté diskutovat o Brežněvově národnosti a o definici slova národnost obecně, my ostatní můžeme přemýšlet o tom, co si z tohoto náhledu do fungování největší světové encyklopedie vlastně vzít.

Pro mne je největší lekcí důležitost vyhledávání původních zdrojů v historickém kontextu. Wikipedie není dobrým původním zdrojem informací, ale její důraz na vyhledávání a odkazování původních pramenů z ní dělá skvělý „zdroj zdrojů“. Pracovat pak můžete v ideálním případě s původními materiály. Nebo můžete alespoň upozornit na to, že odkaz na zdroj chybí (slavná poznámka „citation needed“).

Nebo můžete strávit dva dny procházením historie všech změn. Přečíst jejich zdůvodnění, které autoři obvykle uvádějí, a pak si ještě nastudovat paralelně probíhající diskuzi. Je to fascinující svět plný nadšení, slovíčkaření i velkých ideálů na pozadí jednoho z nejdůležitějších informačních zdrojů současnosti.

Doporučit to ale mohu jen opravdovým nadšencům. Strávíte tím ohromné množství času a nakonec vám z toho vyleze naprosto neužitečný graf, který ukazuje, kolik minut byly na české Wikipedii viditelné jednotlivé varianty Brežněvovy národnosti.

Pokud je někde přehled nejzbytečnějších grafů, tento si nezaslouží být vystavený ani tam. Tak zbytečný je. Všichni přece rozumíme tomu, že takto „pravda“ nevzniká. Není výsledkem hlasování, není to nutně názor, který je častější nebo publikovanější.

Na Wikipedii nejsou články nikdy hotové. Není to encyklopedie, která je tištěná, zabalená, uzavřená. Vše podléhá změnám, objevují se nové informace a wikipedisté se je snaží reflektovat. Proto je důležité pracovat s odkazy na zdroje informací. Informace je jen tak důvěryhodná, jako je její zdroj.

Nejdůležitější ponaučení vidím ale v tom, jak snadno se debaty v digitálním prostředí rozvětví, rozdrobí a polarizují. Od debaty o historických skutečnostech –⁠ invaze armád Varšavské smlouvy pod vedením Sovětského svazu do ČSSR –⁠ se snadno dostaneme ke slovíčkaření nad Brežněvovou národností. Každá polarizovaná diskuze nad drobnostmi přitom přispívá k relativizaci pojmů.

A relativizace –⁠ informací, hodnot, pravdy jako takové –⁠ je důležitým cílem ruské propagandy. Vždyť ve světě, kde se nedá ničemu věřit, není najednou rozdíl mezi napadajícím a napadeným.

„Nevnímám Brežněvův původ jako něco kontroverzního. Argumentovat 40 let mrtvým politikem mi přijde v dnešní době scestné,“ řekl mi wikipedista s přezdívkou OJJ. „Vnímám to jako ukázku toho, že už mají podporovatelé ruského režimu vystřílené náboje.“

Rozhodnout se, čemu na internetu věřit, a čemu ne, je komplikované. Wikipedie, která se v těchto nejistých digitálních vodách úspěšně pohybuje už více než dvacet let, nám ale ukazuje užitečný a osvědčený přístup. Měli bychom vždy vědět, na čem své přesvědčení zakládáme. V případě, že se objeví nové informace, nezačínáme od začátku. Víme totiž, na čem stavíme, a nové informace pak můžeme posoudit v relevantních souvislostech.

Hodí se vědět, jak naše zdroje informací fungují „pod kapotou“. Že článek na Wikipedii může upravit každý anonym. Ale také že nepravdivé věci tam obvykle dlouho nevydrží, protože zdánlivě anarchistická otevřená encyklopedie má svá pravidla, která jí umožnila užitečně fungovat i na divokém a polarizovaném internetu.

V kontextu aktuální invaze Ruska na Ukrajinu není Brežněvova národnost vůbec důležitá. Ale to, jak ke studiu našeho světa přistupujeme, naopak důležité je. Bez pečlivého přístupu a důsledného dokládání zdrojů informací totiž nevyhnutelně spadneme do pasti, kdy nemůžeme věřit nikomu a ničemu.

A člověk, který má pocit, že nemůže věřit ničemu… toho lze následně nalomit, aby aspoň trochu uvěřil čemukoli.