Článek
Pro polovinu dospělých je posílání nahých fotek (tzv. sexting) něčím nepřípustným. Mezi mládeží jej za přípustný považuje pouze třetina dotázaných. Nový průzkum, který provedla společnost Eset ve spolupráci s Policií ČR, nicméně potvrdil, že popularita zasílání intimních snímků stále stoupá.
Obecně platí, že nahé snímky posílají častěji dospělí lidé. Ale i mezi částí mladistvých je tato aktivita součástí jejich on-line života. A právě mladí lidé jsou při tom vystaveni největšímu riziku: mohou se stát obětí šikany, pomsty, vydírání i sexuálního zneužití.
Nejčastěji si intimní snímky posílají partneři mezi sebou. Z těch, kteří někdy intimní snímky sdíleli, téměř čtvrtina nezletilých (23 %) a 17 procent dospělých zaslalo intimní fotky také někomu, koho znají jen z internetu.
Riziko vydírání je velké hlavně u dětí
Přestože nahé snímky sdílí častěji dospělí, jsou to právě děti a mladiství, kdo čelí mnohem většímu nebezpečí. Dítě se totiž může stát například obětí vyděračů.
Typickým scénářem – který popisují Policie ČR a Europol – je lákání nahých fotek pod různými záminkami z falešných účtů. Dítě se domnívá, že si píše s vrstevníkem, ale ve skutečnosti sedí na druhé straně útočník se záměrem vydírat.
Každý dvacátý mladistvý se stal obětí vydírání. Útočník obětem hrozí, že jejich snímky zveřejní nebo rozešle jejich rodině. Tím se snaží oběť vmanipulovat do situace, která je z pohledu dítěte těžko řešitelná. Postupně může požadavky stupňovat s cílem získat peníze nebo ještě explicitnější snímky.
„Nedobrovolné zaslání intimní fotky či videa vlivem manipulace a přinucení nejvíce uváděly dotázané dívky ve věku do 18 let, konkrétně 15 procent dotázaných. Dívky také častěji uváděly, že jejich fotografie byly proti jejich vůli zveřejněny nebo jim zveřejněním někdo vyhrožoval a vydíral je,“ uvedla Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti Eset.
„Z průzkumu obecně vyplývá, že nejmladší sledovaná kategorie do 15 let je k těmto negativním jevům vůbec nejnáchylnější. Dospělý útočník pravděpodobně předpokládá, že nezletilé dívky jsou snáze manipulovatelné.“
Útočník podle ní spoléhá na manipulativnost obětí, jejich pocity strachu a studu, stejně jako na jejich nižší informovanost a odvahu svěřit se s celou situací dospělému.
Pomoc je k dispozici každému
Útočníci se snaží dětem a mladistvým vnutit představu, že jim nikdo nemůže pomoci, že jsou v pasti, že si za to mohou sami a že se nemohou na nikoho obrátit. Může také obětem tvrdit, že přece nemohou jít na policii, protože ony samy se sdílením fotky dopustily něčeho nekalého a protizákonného.
V okamžiku, kdy se zdánlivě neškodná výměna intimních materiálů začne měnit v nátlakovou aktivitu, je potřeba okamžitě konat.
Odborníci zdůrazňují, že to tak není. Oběť se může kdykoli obrátit na pomoc: na rodiče, učitele, specializované linky důvěry nebo přímo na policii. Útočník se velmi pravděpodobně dopouští trestného činu.
„Zastrašování a vydírání, stejně jako zveřejňování obsahu bez souhlasu, jsou trestné,“ vysvětluje psycholožka Jarmila Tomková, konzultantka projektu Safer Kids Online.
Odborníci především poradí, jak zajistit bezpečí oběti. Pomohou také zajistit i případné důkazy pro to, aby se podařilo pachatele dopadnout. Není proto vždy žádoucí zprávy s útočníkem ihned zablokovat.
„Komunikaci, ve které vás někdo do něčeho nutí, vydírá apod., je vhodné zálohovat prostřednictvím snímku obrazovky. V první fázi není vhodné útočníkovu komunikaci blokovat, přestože se to jeví jako nejlepší okamžité opatření,“ popisuje vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR Zuzana Pidrmanová. „Pro potřeby dokazování by následně mohly chybět potřebné podklady.“
Na koho se obrátit
Děti a mladí lidé, kteří se cítí pod tlakem a mají podezření na on-line vydírání, se mohou obrátit především na rodiče nebo učitele. Společně s nimi – nebo i samostatně – pak mohou kontaktovat odborníky.
„Pokud sexting přejde do tzv. sextorze, kdy se intimní materiály stávají předmětem vydírání, hovoříme nejčastěji o trestném činu nazvaném sexuální nátlak. Případy, kdy materiály zachycují děti, jsou nejčastěji kvalifikovány jako výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií a často i dalších skutků. Vždy samozřejmě záleží na posouzení všech okolností daného případu,“ vysvětluje Pidrmanová.
„V okamžiku, kdy se zdánlivě neškodná výměna intimních materiálů začne měnit v nátlakovou aktivitu, je potřeba okamžitě konat. Takové jednání je nutné ohlásit Policii České republiky. Stud není v těchto případech na místě ani u dětí, ani u dospělých,“ dodala.
„Výzkumy potvrzují, že v posledních deseti letech prevalence sextingu u dospívajících roste. Ještě v roce 2011 sexting realizovalo přibližně devět procent českých dětí, v roce 2014 toto číslo vzrostlo na 12 procent, v roce 2017 prevalence sextingu dosahovala 15,5 procenta,“ uvádí Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci. „Důležité je také upozornit rodiče na to, že je nutné o tomto tématu mluvit také v rámci prevence přímo v rodině.“
Ukázka vydírání skrze falešný profil
Kamil Kopecký z poradny E-Bezpečí popsal typický scénář:
Představme si situaci, kdy 13letou holčičku, třeba Janu, osloví na internetu jiná 13letá holčička, třeba Hanka, s tím, že hledá kámošku a že si chce psát.
Obě dívky si na internetu začnou dopisovat, stanou se z nich virtuální kamarádky a jednoho dne Hanka pošle Janě sadu fotografií, které jsou intimní - např. ve spodním prádle - a k tomu dodá informaci, že má nové prádelko a jestli se tyto fotografie Janě líbí.
„Okolí mladých lidí, kteří se se zneužitím intimních videí nebo fotografií setkají, by mělo být nápomocné a chápavé. Výše zmíněné případy jsou pro dospívající velmi nepříjemné a vyvolávají strach a úzkost, proto je třeba dětem pomoci znovu získat pocit bezpečí,“ dodává Tomková.
Poslat nahé fotografie „bezpečně“ je nemožné
Většina mladistvých si uvědomuje, že posílání intimních fotografií má svá rizika. Technicky vzato je nemožné poslat někomu jinému fotografii a mít nad ní nadále kontrolu.
„Udělali jsme pokus. Kolegyně se svlékla do spodního prádla a své fotografie poslala třem lidem na internetové seznamce s tím, aby tu fotografii už nikam dál neposílali,“ popsal experiment Martin Kožíšek, specialista na sociální sítě. „Během dne jsme tu fotku zjistili na sedmi jiných počítačích, na konci týdne to bylo třicet a na konci měsíce 250.“
I pokud člověku na druhé straně plně důvěřujete, není zaslání intimní fotografie zcela bezpečné. Snímek může být ze zařízení odcizen někým dalším. „To, co jednou umístíš na internet, už nikdy spolehlivě nevymažeš,“ upozorňuje firma Eset na novém edukativním webu nazvaném ToNevymažeš.
„Takové fotografie se mohou opakovaně náhodně objevovat na internetu neomezeně dlouho. Proto vždy na začátku zvaž, jestli sdílet intimní fotku nebo video stojí vůbec za to.“
Nejlepší rada tedy stále zní: neposílejte přes internet takové fotky, které byste nemohli sdílet veřejně, případně se svou širší rodinou. Takovými snímky, které neexistují, vás pak totiž nikdo nemůže vydírat.
„V drtivé většině případů je sexting součástí flirtování či seznamování a je provozován zcela dobrovolně,“ říká Kopecký. Ale i takové snímky mohou být zneužity.
Nahé fotky jako nástroj pomsty a vydírání
Fotky, které jste někomu zaslali dobrovolně, mohou být použity proti vám. Nejčastější jsou scénáře pomsty a vydírání.
„Jeden z typických případů jsme řešili v Olomouci – 15letá dívka chodila s o 2 roky starším chlapcem,“ popisuje Kamil Kopecký z projektu E-Bezpečí příklad pomsty (tzv. revenge porn). „V rámci vztahu mu odeslala celou řadu nahých fotografií a videí.“ Když se ale po dvou letech pár ve zlém rozešel, chlapec se rozhodl, že se dívce pomstí. „Vytvořil dívce fiktivní profil na erotické seznamce, kam fotografie nahrál a kde zveřejnil její kontaktní údaje, dále o ní vytvořil webové stránky, kam jejich společné materiály nahrál, a vše rozšířil internetem. Fotografie a videa se tak stala nástrojem útoku.“
Dobrovolně zaslané snímky se mohou stát i nástrojem vydírání. „V E-Bezpečí dokonce řešíme situace, kdy se sexting stává nástrojem, pomocí kterého se snaží expartner obnovit vztah,“ uvedl Kopecký . „Vyhrožují: Jestli se ke mně nevrátíš, tak to zveřejním.“
Realitou ale zůstává, že řada lidí – mladistvých i dospělých – si své intimní snímky v rámci partnerských vztahů posílá a zřejmě i nadále posílat bude. Odborníci proto nabízejí i rady, jak minimalizovat riziko, že někdo vaši fotku zneužije proti vám.
Hlavní zásadou je anonymizace. Fotka by neměla ukazovat váš obličej ani nic dalšího, podle čeho by vás někdo mohl jednoznačně identifikovat. Pozor tedy například na tetování nebo na detaily v pozadí videa.
„Výhled z okna, spící domácí mazlíček, nástěnka s rodinnými fotografiemi, diplom ze sportovní soutěže. Pozor i na odraz v zrcadle,“ vypočítává web, co vše by mohlo vést k odhalení identity. „Před pořízením a při sdílení fotografie si v telefonu vypněte zaznamenávání polohy, aby nebylo zřejmé, odkud fotografii posíláte nebo kde byla pořízena.“
Ani to ale nemusí stačit: „Je potřeba si uvědomit, že potenciální vyděrač si může udělat snímek obrazovky konverzace, ve kterém jsme naši fotografii sdíleli,“ připomíná Kopecký. „Pak je na snímku vidět, kdo je odesílatel.“
K zasílání citlivých snímků používejte pouze aplikace s koncovým šifrováním, aby fotografii nemohl někdo odposlechnout po cestě. „Chraňte svá chytrá zařízení,“ připomíná Veronika Pavelková z firmy Avast.
„Ujistěte se, že je váš mobil nebo počítač chráněn heslem, gestem nebo biometrickými údaji. Pokud je to možné, zvažte nastavení bezpečného vzdáleného vymazání, které v případě ztráty trvale vymaže veškerý obsah.“
Nic z toho nezaručí, že se fotografie nedostane i k někomu dalšímu. Minimalizuje se ale šance, že bude možné takovou fotografii účinně využít k vydírání.
„Základní omyl spočívá v tom, že lidé mají pocit, že jim se to stát nemůže, že oni se nikdy nerozejdou,“ upozorňuje Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí. „I v rámci pevného partnerského vztahu bych doporučovala si intimitu užívat bez natáčení a focení. Nikdy nemůžeme vědět, jak se vztah vyvine a kde takový materiál skončí.“