Google má monopol už 15 let. Proč to USA začalo vadit zrovna teď?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V říjnu 2020, těsně před minulými americkými volbami, oznámila Trumpova administrativa, že žaluje společnost Google za údajné zneužití jejího monopolního postavení v oblasti online vyhledávání. K žalobě se přidali státní zástupci z 11 převážně republikánských států.

„Tato žaloba vystihuje samotnou podstatu toho, jak společnost Google ovládá internet,“ uvedl tehdejší ministr spravedlnosti William Barr. To má podle něj dopad „na miliony amerických spotřebitelů, inzerentů, malých podniků a podnikatelů, kteří jsou podřízeni nezákonnému monopolistovi.“

Po téměř čtyřletém sporu, a opět krátce před prezidenskými volbami, vynesl federální soud rozsudek: „Google je monopolista, a jako takový usiloval o to, aby svůj monopol udržel.“ Dal tak za pravdu žalující straně, vládě USA, ve většině důležitých bodů obžaloby.

„Toto vítězství proti společnosti Google je historickým vítězstvím pro americký lid,“ komentoval rozsudek nynější americký ministr spravedlnosti Merrick Garland, tentokrát z kabinetu demokratů. „Žádná společnost, bez ohledu na to, jak je velká nebo vlivná, není nad zákonem. Ministerstvo spravedlnosti bude i nadále důrazně prosazovat antimonopolní zákony.“

Jenže firma Google má de facto monopol na poli vyhledávačů v USA, v Evropě i ve světě už přinejmenším patnáct let. Proč tedy americký rozsudek přišel právě nyní? A jaké může mít důsledky nejen pro firmu Google (a její zastřešující firmu Alphabet), ale také pro další technologické giganty z USA?

Data ukazují, že od roku 2010 nikdy podíl Googlu na vyhledávání neklesl pod 80 procent, a v celosvětovém pohledu mu dokonce náleží 91% podíl. Na vyhledávání pomocí mobilních telefonů pak má dokonce 95% globální podíl.

Ne nadarmo lidé běžně říkají, že něco „vygooglují“. Zástupci společnosti Google proto vždy měli na otázky ohledně převahy na trhu dlouhodobě konzistentní odpověď. „Google vyhrává, protože je lepší,“ uvedl během soudního procesu John Schmidtlein, který firmu reprezentoval. Podobně se Google vyjadřuje dlouhodobě, pokud jsme největší, je to proto, že jsme nejlepší.

Důležitější než rozsudek je proto v tomto případě jeho rozsáhlé zdůvodnění. Federální soudce Amit Mehta na téměř třech stovkách stránek podrobně popsal, v čem je podle něj postup firmy Google nezákonný.

„Soud zjistil, že žalující strana prokázala, že Google má monopolní postavení na dvou relevantních trzích: vyhledávací služby a textové reklamy ve vyhledávání,“ shrnuje soudce na straně 197. Ale monopol sám o sobě není nezákonný.

Google však využívá svého postavení, aby uzavřel výše zmíněné dohody, kterými své postavení upevňuje a brání konkurenci v úspěšném vstupu na trh. A to už podle soudu nelegální je.

Google čelí kritice za své údajné zneužívání monopolního postavení už delší dobu. V Evropě už několik dílčích sporů prohrál.

Evropská legislativa například donutila Google a další online firmy dávat spotřebitelům na výběr, který vyhledávač a který prohlížeč chtějí používat. Jde o dopad Nařízení o digitálních trzích (Digital Markets Act, DMA).

V USA je však rozhodnutí o praktikách potlačující konkurenci poměrně revoluční. Může ovlivnit budoucí i probíhající spory. (Poznámka: Společnost Seznam.cz, pod kterou spadají i Seznam Zprávy, vede s Googlem soudní spor, který se týká podezření ze zneužití dominantního postavení na trhu.)

Bylo by těžké zpochybnit roli, kterou hrál vyhledávač Google při rozvoji internetu tak, jak jej dnes známe.

Minimalistická stránka Google! (tehdy ještě s vykřičníkem) si na přelomu tisíciletí získala srdce internetové veřejnosti. Internetových stránek tehdy začalo přibývat a tehdejší vyhledávače (například Yahoo a AltaVista) se v nich přestávaly orientovat. Vyhledávač Google byl ve srovnání s nimi výrazně přehlednější a dával uživatelům to, co chtěli: odkazy na stránky, které nejvíce odpovídaly jejich dotazu.

Firmě Google se podařilo poměrně rychle získat prominentní pozici. V roce 2007 už měl 56% podíl na americkém trhu. Ještě důležitější bylo, že tuto pozici dokázal hned zpočátku zpeněžit pomocí kontextových reklam, které se uživatelům zobrazily nad a vedle těch „přirozených výsledků vyhledávání“.

Příjmy z těchto placených reklam tvoří většinu celkových příjmů celé společnosti Google. V posledním půl roce to bylo 87 procent veškerých příjmů celé společnosti Alphabet. Je tedy jasné, že Google umí na vyhledávání vydělávat. Není divu, že si chce svou pozici udržet. Podle rozsudku však v těchto snahách zašel za hranu zákona.

Rozsudek zatím není pravomocný, a je jasné, že se proti němu firma Google odvolá. „Rozhodnutí soudu uznává, že Google nabízí nejlepší vyhledávač, ale dochází k závěru, že bychom neměli mít možnost uživatelům přístup k němu usnadňovat,“ uvedl Kent Walker, prezident společnosti Google pro mezinárodní záležitosti. „V průběhu tohoto procesu se budeme i nadále soustředit na vytváření produktů, které budou pro lidi užitečné a snadno použitelné.“

„Toto přelomové rozhodnutí činí společnost Google odpovědnou. Dláždí cestu inovacím pro další generace a chrání přístup k informacím pro všechny Američany,“ řekl Jonathan Kanter, náměstek amerického ministra spravedlnosti. „Toto vítězství je odrazem neúnavného úsilí obětavých státních zaměstnanců antimonopolního oddělení a našich partnerů z oblasti vymáhání práva v jednotlivých státech, jejichž práce umožnila přijetí dnešního rozhodnutí.“

Google mezitím čelí i další žalobě ze strany americké vlády. V roce 2023 ministerstvo spravedlnosti zahájilo druhý proces, který se k soudu dostane letos v září. Týká se údajného zneužití dominantního postavení v oblasti online reklamy.

Podle některých odborníků může jít o přelomový rozsudek, který ovlivní celý americký, a potažmo celosvětový, přístup k velkým technologickým společnostem. „Prohra společnosti Google může mít dopady i na konkurenční firmy. Americké úřady viní z monopolistických praktik také firmy Apple, Amazon nebo Meta,“ připomíná New York Times. „Je to určitá předzvěst toho, co udělají další soudy. Lze očekávat, že ostatní soudci si toto rozhodnutí přečtou a ovlivní je to,“ myslí si Rebecca Haw Allensworthová, profesorka práv na Vanderbilt University.

„Můžete být dominantní, ale nemůžete této dominance zneužívat,“ shrnul lekci pro velké firmy Bill Baer, právník, který dříve působil na americkém ministerstvu spravedlnosti. Google u soudu ukázal, že jeho produkt je kvalitní a uživatelé jej hromadně využívají. Nedokázal však soudci věrohodně vysvětlit, proč pak uzavírá dohody s konkurenčními firmami a platí jim miliardy dolarů za to, aby jej nabízely jako výchozí prohlížeč.

Zapojení republikánské i demokratické administrativy v tomto sporu naznačuje, že snaha o přísnější postup proti „digitálním monopolistům“ má podporu napříč jinak rozhádaným spektrem americké politické scény.

Rozsudek zatím neobsahuje navržený trest. Ten by mohl zahrnovat pokutu či dokonce příkaz rozdělit společnost na více navzájem konkurenčních celků. Tak zněl verdikt třeba v případě Microsoftu v roce 2001. Microsoft se tehdy odvolal a nakonec se dohodl mimosoudně. Škála možností, jak zakončit aktuální spor, je tedy pro Google stále široká.