„Hra z lásky“ jde proti trendům a uhranula miliony. Co udělá nový majitel?

Společnost New York Times – vydavatel asi nejslavnějších novin na světě – oznámila, že koupila populární internetovou slovní hru Wordle. „Je to skvělý rébus, jehož řešení netrvá dlouho,“ uvedl k tomu Will Shortz, editor křížovek New York Times. „Je to tedy ideální hra pro dnešní dobu, kdy lidé neudrží pozornost déle než chvíli,“ dodal.

Programátor hry Wordle se k akvizici vyjádřil na Twitteru: „Bylo neuvěřitelné sledovat, jak hra přináší tolik radosti tolika lidem,“ uvedl vývojář Josh Wardle, který hru původně vymyslel pro svou přítelkyni. V říjnu 2021 ji pak otevřel pro veřejnost a hru nyní hraje několik milionů lidí denně z celého světa. Je tak zjevně populárnější než dosavadní hry, které New York Times na svém webu nabízí a kterými se inspiroval i Wardle. „Pokud jste sledovali příběh Wordle, víte, že rébusy NYT hrály velkou roli v počátcích naší hry, a proto mi tento krok připadá velmi přirozený,“ vysvětluje, proč se rozhodl Wordle prodat.

Přesná částka nebyla uvedena, ale jedná se o „nižší sedmicifernou sumu v dolarech“, což znamená minimálně dvacet až třicet milionů korun. Proč se slavnému deníku zřejmě vyplatí draze koupit něco, co si mohl přes víkend naprogramovat sám?

„Dokonalosti je dosaženo nikoli tehdy, kdy již není co přidat, ale tehdy, kdy již nelze nic odebrat.“ Slavný citát francouzského spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho se původně týkal letadel, v posledních letech v něm ale našli zalíbení i weboví návrháři a programátoři.

Klidně by tento citát mohl dát do záhlaví své populární hry „Wordle“ i programátor Josh Wardle. A byla by to jediná věc, která by na obrazovce přebývala.

Jednoduchost je jedna z ingrediencí, které pravděpodobně významně přispěly k fenomenálnímu úspěchu celé hry. K popularitě určitě pomohly i tweety sdílené lidmi z celého světa. Když najednou vidíte hromadu lidí, jak hrají nějakou hru, chcete se také přidat.

Lidé navíc sdílí jen „zaslepené“ výsledky. Neukazují tedy, jak na slovo přišli, ale jen barevné čtverečky napsané pomocí emotikonů. Tuto funkci dodal Josh Wardle až v polovině prosince 2021, když si všiml, že tohoto triku využívají hráči ke sdílení svého úspěchu.

Dalším klíčem vysvětlujícím masovou oblíbenost Wordle může být jeho zdánlivá složitost. Uhodnout libovolné pětipísmenné slovo (v angličtině jich je asi 12 tisíc) jen v šesti pokusech se zdá býti zhola nemožné.

Ve skutečnosti ale už dobře vybraným prvním slovem zúžíte výběr třeba na pouhá 4 %. Možná jste už v prvním pokusu našli nějaká písmena z tajenky a máte šanci na rychlé vítězství. Pokud ne, tak jste určitě vyřadili hodně písmen a v dalším tahu nejspíše vyřadíte další. Velmi pravděpodobně tedy uspějete už během svých prvních šesti pokusů. „Wordle se zdá těžší, než ve skutečnosti je,“ všímá si Ian Bogost, autor knihy Play Anything. „Rozdíl mezi reálnou a vnímanou obtížností dává hráčům dojem, že jsou chytří a že něco dokázali – to je skvělý pocit, a hlavně v těchto dnech docela vzácný.“

Hlavním důvodem virálního úspěchu Wordle – několik milionů uživatelů denně je opravdu úctyhodné číslo – ale paradoxně může být to, že se autor hry vůbec nesnažil o masovou popularitu. Ačkoli má Josh Wardle – dříve vývojář pro sociální síť Reddit.com – za sebou několik úspěšných webových projektů experimentujících s masovou popularitou, Wordle byl od začátku úplně jiný. Žádné reklamy, žádné napojení na sociální sítě, žádné přihlášení (vaše skóre si aplikace ukládá lokálně).

Dokonce žádná mobilní aplikace ani vlastní doména. Ten pravý Wordle najdete na skromné adrese www.powerlanguage.co.uk/wordle/. Josh Wardle totiž Wordle neprogramoval s cílem získat peníze, velkou uživatelskou základnu nebo slávu.

Během pandemie stoupl zájem o počítačové hry obecně. Některé ale lépe odpovídaly na nové psychologické potřeby lidí. Stoupl tak třeba zájem o již zmíněné hry, které nabízí The New York Times na svém webu, a to za poplatek asi pět korun týdně. Jednou z nich je Spelling Bee (doslova: hláskující včela, název odkazuje na americké soutěže v hláskování).

V pandemickém roce 2020 prý Josh Wardle a jeho partnerka Palak Shahová „úplně propadli“ hře Spelling Bee a dalším slovním hrám. „Chtěl jsem vytvořit hru, která by se mohla stát součástí naší každodenní rutiny,“ vysvětlil Wardle. Šlo svým způsobem o zamilovaný dopis. Tvořil webovou aplikaci na míru pro sebe a pro ni.

Za důležitý moment označuje zjištění, že jedna tajenka denně je lepší, než kdyby hra dále pokračovala a vyžadovala od hráčů více času. „Hra od vás chce tři minuty denně, nic víc,“ podotýká Wardle.

„Moje partnerka a já jsme hráli hry od The New York Times a ty jsou založené na principu každý den nové zadání. A já si myslím, že to bylo klíčové pro úspěch Wordle. Všichni mají ten den stejnou tajenku. Kdyby tam měl každý jiné slovo, nebylo by to asi tak populární,“ spekuluje autor. „Od začátku jsem tu hru schválně navrhoval jinak, než se to má dělat, když chcete zajistit růst. Paradoxně právě to asi vedlo k tomu růstu. A pak taky samozřejmě velká dávka štěstí. Myslím, že lidé baží po věcech, kde po nich nikdo nic nechce.“

Hru nejprve hrál jen on a jeho partnerka a on sám. Pak se přidala nejbližší rodina a společně sdíleli výsledky přes skupinu na WhatsApp. Postupně se nabalovala uživatelská základna, a tak se Wardle rozhodl hru otevřít více lidem. Jeho partnerka probrala kompletní anglickou zásobu slov o pěti písmenech a vyřadila ta, která jsou příliš obskurní. Díky ní se tak hráči nikdy nebudou muset vztekat nad existujícími, ale naprosto neznámými anglickými slovy jako AALII (název pro keř Dodonaea viscosa), VARNA (hinduistická kasta), TUQUE (pokrývka hlavy), PINGO (typ zledovatělého pahorku) nebo ZUZIM (mince používané v Palestině během nadvlády Říma). Podobných špeků vyřadila skoro deset tisíc.

I tak si lidé na sítích občas stěžují, že nějaké slovo není dostatečně obvyklé. Anglicky mluvícím dala zabrat třeba tajenka REBUS. Česky mluvící tohle slovo jistě nerozházelo, zato nám dalo zabrat třeba méně známé WINCE nebo KNOLL. I neznámá slova mohou ale hráči uhodnout vylučovací metodou.

Od podzimu se hra – navzdory prakticky nulové propagaci – šířila raketovým tempem. Prvního listopadu 2021 měla stránka návštěvnost devadesát lidí denně. Druhého ledna 2022 už to bylo 300 tisíc denně a od poloviny ledna se počet návštěv zvedl na dva miliony lidí denně.

Na neustálé otázky, jak hodlá hru zpoplatnit, odpovídal autor stále stejně: Wordle zůstane zdarma. „Nerozumím, proč by nějaká věc nemohla být jen tak, pro zábavu,“ reagoval Wardle na dotaz, zda hru plánuje zpoplatnit. „Líbí se mi, že je hra zdarma. Neříkám, že to tak musí dělat každý, že mají všichni dávat věci zdarma.“

„I já mám vždycky radost, když Wordle vyřeším. A to jsem ho naprogramoval,“ směje se Wardle. „Baví mě ten proces. Baví mě, když se zaseknu, nevím, jak dál, baví mě nad řešením přemýšlet a vyřešit jej. Je to hra dostatečně těžká na to, že pak máte dobrý pocit, že jste něco dokázali, když ji vyřešíte.“

„Začalo to tak, že jsem Wordle hrál jen se svou partnerkou. I kdyby to celé skončilo a hráli jsme to zase jen my dva, byl bych naprosto spokojený,“ spekuloval Wardle ještě na začátku ledna. To už ale byla dost možná v jednání akvizice firmou The New York Times.

Za „nižší miliony dolarů“ kupuje hru americký deník a bude na něm, co s ní udělá dále. Wardle slibuje, že hra bude po přechodu na doménu nytimes.com stále dostupná zdarma, a dokonce by se měly přesunout i statistiky každého hráče. Ty jsou nyní ukládány lokálně, je ale možné, že New York Times přidají nějaké funkce spojené s přihlášením nebo registrací uživatele.

Není těžké pochopit, co vedlo programátora a jeho partnerku k prodeji „zamilovaného dopisu“ za úctyhodnou sumu. Také motivace The New York Times je celkem zřejmá: bezplatná hra je nyní na webu neuvěřitelně úspěšná a její popularita nadále roste. Bylo by škoda nepřiživit se na jejím úspěchu. I kdyby koupě hry neudělala nic jiného, než že by denně dovedla několik milionů lidí na doménu nytimes.com, byly by to rozumně vynaložené peníze.

Předpokládejme ale, že se provozovatelé New York Times časem rozhodnou pro nějaké změny. Rozhodnou se hru zpoplatnit, nebo uzamknout jen pro registrované uživatele, nebo ji nějak prošpikovat reklamami. Znamenalo by to konec hry? Ne. Bezděky se o to Wardle postaral už na začátku, kdy hru začal programovat.

Wordle je jednoduchá hříčka, která inspirovala komplexní analýzy hledající ideální počáteční slovo i optimální strategie. Počet řešení je omezený, a tak lze celkem jednoduše najít všechny možné varianty. To ale nebylo smyslem hry. Cílem bylo vytvořit něco, co mohou lidé dělat dohromady, a přitom zvlášť. Vytvořit něco, čím se mohou lidé navzájem pochlubit a čím mohou zahájit konverzaci na WhatsAppu.

A především je Wordle stále ten původní milostný dopis. Palak Shahová ví, že původní příjemkyní byla ona: „Je to způsob, jak Josh ukazuje svou lásku.“ A kolik lidí může navíc říci, že jejich milostný dopis poté koupily noviny za miliony dolarů…