Článek
„Dnes začínáme zpřístupňovat aplikaci Bard, což je raný experiment, který vám umožní spolupracovat s generativní umělou inteligencí,“ napsali na firemním blogu viceprezidentka Googlu Sissie Hsiao a viceprezident Eli Collins. Hned zkraje také mírnili případné nadšení… „Začínáme v USA a ve Velké Británii a časem přijdou na řadu další země a jazyky.“
Aplikaci Bard společnost Google avizovala už na začátku února. Jako jednu z výhod tehdy uvedl schopnost konverzačního nástroje citovat zdroje, ze kterých vychází. Tím se Bard odlišuje od populárního „kecálka“ ChatGPT. Od té doby ovšem s podobnou službou přišel i Microsoft, jehož Bing Chat je, stejně jako ChatGPT, založený na modelu GPT-4 od OpenAI.
Kreativní a uzemněná inteligence
Lidé po celém světě se učí, k čemu jim mohou sloužit nástroje pro generování textů nebo obrázků. Například pomocí ChatGPT lze generovat nápady nebo požádat o pomoc při řešení nejrůznějších problémů (více v našem návodu na zapojení generativní AI).
Podobné příklady uvádí i Google při představení nástroje Bard. Jde o generování nápadů, jak číst letos více knížek nebo jak doma lépe pěstovat květiny.
Ukázka odpovědi od Barda společnosti Google.
Je osvěžující, že přímo při představení nového nástroje Google rovnou ukazuje i příklad toho, jak Bard dělá chyby. Věrohodně vyhlížející text totiž není zárukou pravdivosti.
„Velké jazykové modely nebudou mít vždy pravdu.“ V tomto případě je v odpovědi chybně uvedené latinské jméno. Správně je Zamioculcas zamiifolia, nikoli Zamioculcas zamioculcas.
To je ostatně znak všech nástrojů založených na velkých jazykových modelech. Neuronová síť je vytrénovaná na ohromném množství textů a slovo po slovu skládá odpovědi, které vypadají, jako kdyby je napsal člověk. To ale neznamená, že jde to text pravdivý a odpovídá realitě. Stále tedy platí, že si musíte vše, co pomocí podobných nástrojů vygenerujete, ověřit.
Google však slibuje, že na zvýšení přesnosti pracuje. Vývojáři doufají, že veřejné testování jim dále pomůže Barda vytrénovat a tzv. uzemnit, tedy přivázat k realitě.
„Navzdory tomu tu jsou ohromné výhody velkých jazykových modelů, třeba povzbuzení a nastartování lidské produktivity, kreativity a zvědavosti,“ věří Hsiao a Collins.
„Při použití programu Bard často dostanete na výběr z několika různých návrhů jeho odpovědi, abyste si mohli vybrat ten nejlepší výchozí bod pro vás. Můžete s Bardem dále spolupracovat a klást mu doplňující otázky. A pokud budete chtít vidět alternativu, můžete vždy nechat Barda, aby zkusil odpovědět znovu.“
Přepínání mezi variantami odpovědi v nástroji Bard.
Testovací verze není integrovaná do vyhledávače Google, ale pod každou odpovědí je možnost „Googluj to“, která uživatele odkáže na výsledky ve vyhledávači.
„Bard je přímým rozhraním pro LLM a považujeme jej za doplňkovou zkušenost k vyhledávání Google,“ uvedl Google. „Pracujeme také na hlubší integraci velkých jazykových modelů do vyhledávání, ale o tom až někdy jindy.“
Nástroj Bard je zatím dostupný ve Spojených státech amerických a ve Velké Británii, kde se uživatelé mohou napsat na seznam čekatelů. Google neuvedl, kdy bude testování otevřeno i dalším zemím. Není také jasné, zda bude umět Bard s uživateli komunikovat v různých jazycích, jako to umí ChatGPT. Veškeré zatím zveřejněné ukázky byly v angličtině.
Google nechce přijít o náskok
Proč vlastně přichází Bard na scénu tak pozdě? Google mluví o konverzačních neuronových sítích už od léta 2021, kdy šéf Googlu, Sundar Pichai, na pódiu předvedl, jak pomocí vytrénované neuronové sítě PaLM konverzuje s papírovou vlaštovkou nebo trpasličí planetou Pluto.
Dialog s neuronovou sítí, která si představuje, že je vlaštovkou…
Google interně testuje podobné „konverzační neuronky“ už dlouho, minimálně od roku 2018. Někteří vývojáři tlačili na to, aby firma tyto služby otevřela i běžným uživatelům.
Podle zjištění deníku Wall Street Journal se však manažeři společnosti obávali, že tyto nástroje mohou firmu poškodit. „Vedení společnosti Google požadavky těchto vývojářů několikrát odmítlo a minimálně v jednom případě uvedlo, že program nesplňuje firemní standardy pro bezpečnost a spravedlivou implementaci systémů umělé inteligence.“
Situaci určitě nepomohl ani veřejně známý případ vývojáře Blakea Lemoine, který do médií vystoupil s tezí, že umělá inteligence LaMDA je možná „nová forma života“. Odborníci to převážně odmítli jako iluzi způsobenou tím, jakým způsobem Lemoine neuronovou síť „instruoval“ k tomu, aby odpovídala, jako kdyby měla vědomí.
Když i vývojář, který má navíc zkušenost s testování neuronových sítí, může dojít k přesvědčení, že stroj „ožil“, jak by asi k takovému nástroji přistoupila veřejnost? Takové otázky si museli klást manažeři ve firmě Google a pravděpodobně si spočítali, že se takové riziko nevyplatí.
Ale pak přišel listopad 2022 a americká firma OpenAI zveřejnila ChatGPT. Služba si během prvních dvou měsíců získala více než 100 milionů aktivních uživatelů.
ChatGPT si vymýšlí a kecá
Nástroj ChatGPT je založený na velkém jazykovém modelu (LLM). Je vytrénovaný na velkém množství textů z internetu. Umí tak, slovo po slově, generovat důvěryhodně vypadající text.
Ale to neznamená, že jde o výsledky odpovídající realitě. ChatGPT si vymýšlí, fabuluje a sebejistě vám bude tvrdit naprosté nesmysly. Není to „chyba“, vyplývá to z principu, na kterém služba funguje.
Na to je třeba pamatovat, když uvažujete o použití k něčemu jinému než pro vlastní pobavení. Veškerý výstup z nástrojů založených na LLM berte vždy maximálně jako nápad či návrh, nikoli jako bernou minci. Vygenerovaná fakta ověřujte, než je někde použijete.
Raketová popularita tohoto konverzačního nástroje rozpoutala debatu o tom, zda by mohla taková konverzační umělá inteligence změnit, nebo snad dokonce nahradit vyhledávače. Na to ostatně sází Microsoft, který do svého vyhledávače Bing implementoval právě chatovací nástroj založený na velkém jazykovém modelu GPT-4.
„V Googlu vedlo zveřejnění konverzačního nástroje ChatGPT k vyhlášení červeného poplachu,“ uvedly The New York Times. Více než 20 let byla totiž vedoucí pozice vyhledávače Google zdánlivě neotřesitelná. „Avšak s novým druhem konverzačních nástrojů (…) by Google mohl čelit první vážné hrozbě.“
Dokonce se po několika letech v ústraní vrátili zakladatelé Googlu, Larry Page a Sergey Brin, aby s řešením této situace pomohli.
Google totiž, coby světová vyhledávací jednička, může špatnou implementací teoreticky hodně pokazit. Zatímco Microsoft má na trhu s vyhledávači podíl pouhých devět procent, Google ovládá přes 84 procent globálního vyhledávacího trhu.
Jinými slovy, Microsoft nemůže implementací chatovacího nástroje Bing Chat až tolik tratit, Bing je pro něj sice lukrativní, ale není to hlavní zdroj příjmů. Naopak kliky na reklamy zobrazené ve vyhledávání Google tvoří více než polovinu příjmů Googlu.
Firma Google tak musí být mnohem opatrnější při implementaci novinek do vyhledávače. Obzvláště takových novinek, které by mohly výrazně změnit, jak lidé vyhledávač používají a na co klikají.
Pro začátek autoři blogového příspěvku, oba vysoce postavení představitelé Googlu, přiznali, že i tento text jim pomohla vygenerovat umělá inteligence. „Nabídl nám osnovu a navrhl, co bychom mohli upravit. Ne vždycky nám nabídl použitelné věci. Ale i tehdy nás alespoň rozesmál.“
