Boj o vzácné kovy. Čína rozjela dezinformační kampaň proti Západu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Naše děti potřebují zdraví,“ píše Jessica Smith na twitteru. „Jsem si jistá, že pro naši vládu jsme jen pokusní králíci,“ přitakává jí Teresa Brown. Obě mají jako bydliště uvedený Texas. Obě si stěžují na to, že USA chtějí zvýšit těžbu vzácných kovů.

A obě jsou fiktivní postavy. Loutkové účty, za jejichž nitky tahala čínská hackerská skupina Dragonbridge. Ukazuje to analýza bezpečnostní firmy Mandiant, která poukázala na neautentické aktivity velkého množství profilů na sociálních sítích Twitter nebo Facebook.

Řada odhalených příspěvků pochází od účtů, které jsou podezřelé už na první pohled podle přezdívky (křestní jméno, následované dlouhým číslem). Analytici ale upozorňují, že mezi příspěvky byli i autentičtí uživatelé, kteří se s prezentovanými názory ztotožnili.

Předmětem je totiž těžba tzv. kovů vzácných zemin, která skutečně může mít významné lokální dopady na životní prostředí. Zároveň jsou ale tyto prvky – třeba měkké kovy cer (Ce) a neodym (Nd)  – klíčovými surovinami v řadě klíčových technologií. Například jmenovaný neodym se používá v moderních bateriích nebo vysoce účinných elektrických motorech.

Čína ovládla těžbu vzácných kovů během 90. let dvacátého století a od roku 2000 měla na těžbu vzácných zemin téměř monopol.

Dominance Číny trvá dodnes, v roce 2017 ovládala přibližně 80 % celosvětové produkce. Své pozice na trhu si je Čína dobře vědoma. Od roku 2011 Čína oficiálně omezuje těžbu „z důvodu obav o životní prostředí“, ale analytici se domnívají, že jde především o rozhodnutí strategické a politické.

„Snížení vývozu kovů vzácných zemin má za cíl posunout čínské výrobce na vyšší úroveň dodavatelského řetězce, aby mohli do světa prodávat hodnotné hotové výrobky a ne podřadné suroviny,“ spekuloval The Economist. Čína dokonce využila omezení exportu této vzácné suroviny jakožto nástroje politického nátlaku, když v reakci na spor s Japonskem zakázala vývoz do této země (Čína souvislost popírá).

Spojené státy americké chtějí náskok Číny dohnat a spustit vlastní těžbu. „USA a další západní země považují tento monopol za kritickou slabinu své strany,“ všímá si Technology Review. „V posledních letech proto vynaložily miliardy na to, aby se zlepšily v hledání, těžbě a zpracování nerostných surovin.“

Prvními vlaštovkami západních snah je kanadská společnost Appia a americká firma USA Rare Earth. První jmenovaná chce těžit v Kanadě, druhá v Oklahomě. A právě na tyto nové doly se podle analytiků Mandiant zaměřila dezinformační kampaň čínských hackerů.

Mandiant monitoruje aktivity čínské skupiny Dragonbridge už od roku 2019. Tehdy se tato skupina zaměřovala primárně na protičínské protesty v Hongkongu, tedy přesněji na snahu o diskreditaci těchto protestů. V srpnu 2019 Twitter oznámil, že kvůli tomu smazal asi 200 tisíc falešných účtů.

V roce 2021 se Dragonbridge pokusila o ovlivňování amerického a evropského veřejného mínění, především v souvislosti s covidem-19 nebo čínským disidentem Guo Wengujem.

Už tehdy si mimochodem skupina Dragonbridge vyzkoušela několik pokusů o manipulaci americké veřejnosti. Některými příspěvky se dokonce manipulátoři údajně snažili mobilizovat americké občany asijského původu a vyzvat je k protestním pochodům proti rasismu. Následně pak účty publikovaly fotografie z údajně úspěšných protestů, na fotce jsou ale pouze čtyři lidé. „Nezaznamenali jsme žádné důkazy o tom, že by tyto výzvy byly úspěšné při mobilizaci protestujících,“ uvádí zpráva výzkumníků firmy Mandiant. Zdůraznili však, že je to indikace toho, že skupina zkoumá přímější způsoby ovlivňování vnitřních záležitostí USA.

Tím se znovu dostáváme ke zprávě z června 2022, ve které Mandiant popisuje působení čínské vlivové operace s cílem poškodit pověst těžařských firem: „Kampaň využívala neautentické účty na sociálních sítích a fórech, některé se dokonce vydávaly za obyvatele Texasu, aby předstíraly znepokojení nad environmentálními a zdravotními problémy souvisejícími s těžbou.“

Ne, že by nemohly existovat reálné obavy z vlivu těžby na zdraví nebo životní prostředí. Úspěšné dezinformační kampaně ostatně často pracují s vhodně zarámovanou pravdou. Příspěvky na sítích také využily existujících rozkolů v americké politické debatě, kterých pochopitelně není málo: „Účty využívaly tweety skutečných osob, třeba amerických politiků a politických komentátorů, aby podpořily své argumenty proti společnosti Lynas a jejímu plánovanému zpracovatelskému závodu v Texasu.“

To, že za těmito účty stojí právě skupina Dragonbridge, se výzkumníci domnívají nejen na základě podobných taktik, ale i propojení skrze již identifikované účty. Dokázat autorství konkrétní skupině je ale v on-line sféře vždy složité.

Výzkumníci nicméně odhalili i řadu méně sofistikovaných triků, které lze možná nazvat leností: „Mnoho falešných uživatelských jmen se skládalo z anglicky psaných jmen následovaných zdánlivě náhodnými číselnými řetězci. Kromě toho, že účty zveřejňovaly totožný nebo podobný obsah týkající se vzácných zemin, jsme také zaznamenali, že některé z účtů zveřejňovaly totožný nebo podobný apolitický obsah, jako jsou inspirativní citáty, wellness, cestování a sportovní obsah.“ To usnadnilo identifikaci dalších podvodných účtů.

Twitter nedávno vydal článek popisující nové taktiky při boji s dezinformacemi. Síť se snaží balancovat mezi zakazováním obsahu, které vždy zavání „cenzurou“, a laxním přístupem, který by umožnil rychlé šíření nebezpečných nesmyslů. Jednou z nových technik je částečné skrytí podezřelého tweetu, uživatelům se ale zobrazí po kliknutí. Podobné techniky testuje i Facebook a Instagram.

Kampaň čínské skupiny Dragonbridge podle výzkumníků ukázala sofistikovanou práci s americkým prostředím. „Zapojili mikrocílení na publikum, které je příznivě nakloněno jejímu sdělení, a využili kritiky reálných osob k propagování svých narativů a své agendy,“ uvedli výzkumníci. Zároveň ale dodali, že kampaň nakonec neměla až tak velkou odezvu.