Článek
Hero Pro je první bezdrátová, voděodolná i nejlehčí bionická ruka na světě, a podle jejího výrobce - britského startupu Open Bionics - je hlavně dvakrát rychlejší a silnější než jiné podobné chytré protézy na trhu. Udrží až 25 kilogramů, zatímco sama váží půl kilogramu, a semknout prsty jí trvá jen 0,6 sekundy.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Novinka se také poprvé dokáže i protočit v zápěstí o 360 stupňů a má sedm módů úchytů, mezi kterými lze přepínat. Uživatel ji přitom ovládá hlavně pomocí senzorů v jamce, kde má vloženou paži.
Čidla tam monitorují stahy ve zbývajících svalech a údaje posílají do řídící jednotky, přičemž v tomto případě jsou tedy bezdrátová, takže protéza funguje i tehdy, když je odpojená od živé paže, a může se tak pomocí svých prstů sama škrábat a posouvat po zemi - jako ze sci-fi.
„Jsem po dvojité amputaci. Dost lidem chybí pouze jedna ruka, ale když mně chybí obě dvě a nosím za ně protézy, jsem na ně plně odkázaná. A jedna věc, které jsem nikdy nebyla schopna a je docela běžná, je prostý multitasking. Jako být schopna zvedat kufřík a u toho zároveň pít horkou čokoládu. To dělá každý a bere to jako samozřejmost. Pro mě to nebylo nikdy tak lehké, ale s Hero Pro už je,“ popisuje svoji zkušenost 19letá Tilly Lockey z Británie, která novinku v úvodní videoreportáži tohoto článku ukazuje.
Z tiskárny na míru a výhoda proti konkurenci
Když byl Tilly Lockey v roce 2008 jeden rok, zjistili jí těžkou meningitidu. Amputovali jí obě ruce, ale i oba palce u nohou. Od Open Bionics, který pomocí 3D tisku vyrábí protézy i dětem, získala předchozí model Hero Arms v roce 2016. A od té doby jako influencerka pomáhá jejich protézy nejen propagovat, ale i testovat a vyvíjet.
Nový model Hero Pro vyvíjeli čtyři roky a Open Bionics do něj investoval 2,5 milionu dolarů. Startup přitom vznikl teprve v roce 2014, od investorů od té doby získal 15,7 milionu dolarů a na bionických rukou v něm pracuje okolo 50 zaměstnanců. A to by i podle slov jiných výrobců, kteří působí také v Česku a fungují už více než 100 let - jako firma Otto Bock - mohla právě být jeho výhoda.
„Já si myslím, že super na tom je to, že to je relativně malá firma - samozřejmě bude se zvětšovat, ale tím, jak jsou malí, tak jsou flexibilnější, dokážou ty věci třeba řešit rychleji. Otto Bock má celosvětově okolo 9500 zaměstnanců, je to velký kolos, taková velká fabrika, a my jsme méně ohební. Když chcete něco zavést, trvá to dlouho, než se udělají testy, a mně přijde, že tyto malé firmy mají tu výhodu, že to prostě dokážou implementovat poměrně rychle, a to se jim podařilo,“ komentuje pro SZ Tech ortofik a protetik Ondřej Vyhnal z firmy Otto Bock.
„Co uchopili strašně dobře, to je kombinace designu, že dokážou udělat úplně otevřené 3D tištěné lůžko, což je bomba, pořád tu ruku máte na očích každý den - nohu můžete mít zakrytou pod nohavicemi, ale u té ruky už dneska i estetika hraje obrovskou roli. My tam máme kabely, to je vidět, že tam je hodně elektroniky, kabely, řídící jednotka, a to oni tam nemají. Mají dvě bluetooth - bezkabelové elektrody, vnitřek toho korpusu je vlastně úplně odlehčený, designově vyřešený, a pak máte dlaň, která v sobě má řídící jednotku, takže to je bomba,“ hodnotí novinku dál Vyhnal.
„Hodně lidí myslí, že to jsou rukavice. Cítím se díky nim jako superhrdinka. A o tom to celé je. Hodně mi pomáhají fyzicky a mentálně. Hodně používám ruce ke komunikaci. Takže moci s nimi gestikulovat je vážně cool. Hodně mluvím na pódiu a také zpívám, takže mi doslova umožňují držet mikrofon, vyjadřovat se a dělat zároveň jiné věci i druhou rukou. Kdybych je neměla, tak bych v tom byla docela omezená. A to je přitom to, čím se teď živím,“ říká Lockey.
Proč jsou chytré protézy tak drahé
Hero Pro je podle Open Bionics i nejlevnější bionická ruka, která je na trhu dostupná. Její cena by měla začínat u bezmála šesti tisíc dolarů, což je v přepočtu zhruba 130 tisíc korun.
Například americký startup Unlimited Tomorrow, který se také specializuje na dostupné chytré protézy TrueLimb z 3D tiskáren, nabízí umělou ruku o šesti módech úchopu, která stojí v přepočtu skoro 175 tisíc korun. Velké firmy a výrobci se v průměru ale pohybují ještě výš.
„U dětí je to zhruba 350 tisíc korun, u dospěláků potom od 600 tisíc až - pokud to je větší amputace – do dvou milionů korun. Ta cena je vysoká ze dvou důvodů. Jednak to všechno jsou certifikované zdravotnické prostředky, je to poměrně dlouhý vývoj a hlavně je to kusová výroba, protože těch rukou se vyrábí tak strašně málo, že opravdu se bavíme o 10, 15, 20 loktech za rok a to je hrozně malé množství. A dělá se to všechno na koleni - vyrábí to lidé, ne stroje někde v Číně, takže ta cena tomu odpovídá,“ vysvětluje Ondřej Vyhnal z Otto Bock.
S jednou zdravou rukou bez nároku na úhradu
Pomoci s vysokou cenou chytrých protéz mohou pojišťovny. Má to nicméně podmínky, které jsou u rukou o něco přísnější než u nohou.
„Tam jsou ta tři kritéria, buďto oboustranná amputace horních končetin nebo jednostranná amputace s poškozením úchopu druhé ruky a třetí, a to tam přibylo v roce 2019, to jsou vrozené vady, to jsou děti, které se narodí bez horní končetiny, takže když splňujete jednu z těchto tří podmínek, tak u dětí máte nárok (na proplacení) jednou za tři roky. Takže do 16 let děti můžou každé tři roky točit nové vybavení a u dospělých je to pak jednou za pět let,“ doplňuje protetik.
Specifická klientela a jak přesně fungují chytré protézy
Na celém světě jsou přes tři miliony lidí s amputací horní končetiny nebo končetin, z toho 2,4 milionu žije v rozvojových zemích. „Kdybyste měl desítky milionů pacientů, kteří by potřebovali tento typ vybavení, tak by podle mě do toho segmentu teklo víc peněz a víc by se tomu věnovala pozornost. Bohužel je to trochu upozaděné téma. I v rámci té protetiky se u horních končetin bavíme o jednotkách ročně, což je prostě strašně málo,“ potvrzuje Vyhnal.
A co přesně vůbec taková bionická ruka všechno skrývá, jak funguje a jak se ovládá?
„Hlavní je samotná dlaň, která určuje, co ta ruka umí. Tento konkrétní typ - ruka Bebionic - je multiartikulární dlaň, takže neumí jenom otevřít a zavřít, ale umí více různých úchopových vzorů. Dále je uvnitř rotační jednotka. Člověk si asi jen těžko představí, kolik vlastně pohybů naše ruka umí a je strašně náročné je nahradit - jeden z pohybů je supinace a pronace, což je vlastně rotace dlaně. Dále je tu řídící jednotka, která zpracovává všechny signály, které přicházejí od uživatele a převádí je právě do těch pohybů té ruky,“ ukazuje v úvodním videu jejich chytrou protézu Ondřej Vyhnal z Otto Beck.
„A co je na té protéze úplně nejdůležitější, je to samotné lůžko - dělané konkrétně na toho jednoho pacienta, individuálně vyráběné - a tomu se věnuje největší pozornost, protože jak nesedí protézové lůžko, tak tam můžete mít cokoliv, za kolik chcete peněz, ale nebude to fungovat. Vevnitř můžete vidět snímače - elektrody snímající potenciál ze svalů, takže v podstatě EMG. Takže opravdu úplně zjednodušeně, když ten člověk provede nějaký pohyb na těch zbytkových svalech, my ten pohyb dokážeme snímat, a převést ho pak do pohybu té dlaně,“ dodává.
