Článek
Umělá inteligence, AI. To je zkratka, kterou nyní od Microsoftu uslyšíme často. Napřed firma 23. ledna oznámila, že rozšiřuje svou spolupráci s organizací OpenAI, o které se od počátku roku spekulovalo.
Druhého února pak Microsoft ukázal první konkrétní plody této spolupráce: do komunikačního nástroje Teams implementoval prémiové funkce, které využívají strojového učení právě z dílny OpenAI.
„Díky inteligentní rekapitulaci v aplikaci Teams Premium získáte automaticky generované poznámky ze schůzky, doporučené úkoly a personalizované zvýraznění, která vám pomohou získat nejdůležitější informace, i když schůzku zmeškáte,“ uvádí tisková zpráva.
Jedná se třeba o automatické zápisy a souhrny z porady nebo automatické psaní e-mailů. Pomoci jim v tom má stejný algoritmus, který pohání slavnou neuronovou síť ChatGPT.
Vyzkoušejte, co umí umí ChatGPT od OpenAI:
V roce 2023 zároveň Microsoft – třetí nejhodnotnější firma světa – plánuje propustit deset tisíc zaměstnanců. Jedná se o přibližně pět procent jejich zaměstnanců. První známá dávka propouštění začne v březnu a týká se lidí, kteří pracovali na virtuální realitě.
Na webu Microsoftu byla ještě v době psaní článku upoutávka na AlstpaceVR.
Microsoft rozpustil celý tým, který měl na starosti vývoj „microsoftího metavesmíru“, zjednodušeně virtuálního prostředí pro setkávání. Část týmu přechází pracovat na Microsoft Mesh, který propojuje virtuální realitu a korporátní komunikační nástroj Microsoft Teams.
Co je metavesmír?
Metavesmír je vize virtuálního světa, který rozšiřuje náš svět reálný. Lidé se do něj mohou připojit například pomocí speciálních brýlí. Zatím koncept naráží na technické nedostatky i nezájem uživatelů. Mezi hlavní proponenty patří Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku a šéf společnosti Meta.
Ještě zopakujme zkratky, které se v této souvislosti objevují. VR = virtuální realita, AR = rozšířená realita, MR = smíšená realita, která kombinuje prvky obojího.
Podle některých zdrojů Microsoft řízl i do dalších projektů spojených s virtuální realitou. Microsoft údajně propustil také celý tým, který stojí za nástrojem pro smíšenou realitu (Mixed Reality Tool Kit). Výrazného omezení se dočkal i tým vyvíjející známé (a drahé) brýle HoloLens. Ačkoli tam to zřejmě souvisí i s nuceným odchodem zakladatele týmu, který byl obviněn z šikanování a sexuálního obtěžování na pracovišti.
Zatímco virtuání realita bude ještě dlouho působit neohrabaně, umělá inteligence dává už nyní výsledky, které lze zpeněžit.
Celkově to tedy vypadá, že Microsoft s virtuální/rozšířenou/smíšenou realitou buď končí, nebo do ní alespoň nehodlá investovat žádné významné prostředky.
Nadějné začátky virtuální a smíšené reality
Když Microsoft v roce 2015 ukázal na pódiu prototyp smíšené reality, publikum se nestačilo divit. Brýle proměnily obývací pokoj v rozšíření vašeho počítače a aplikace měly běžet přímo z Windows.
Uživatel mohl chodit po pokoji, zvětšovat či zmenšovat 3D objekty, hrát hry nebo se dívat na jednu z mnoha virtuálních obrazovek, které jste si rozvěsili na stěny.
Tehdy se zdálo, že za nějakou dobu budeme všichni brzy balancovat na rozhraní mezi realitou a virtuálním světem a Microsoft nás do této budoucnosti dostane. Dokonce dala firma do všech nových operačních systémů Windows „portál pro smíšenou realitu“, ačkoli naprostá většina uživatelů zatím nemá headset, aby tuto aplikaci zužitkovala.
Cena brýlí HoloLens 2 začíná na 75 tisících korun. První verze byla dokonce ještě dražší.
Roky ubíhaly a HoloLens stále zůstávaly zajímavou hračkou, která fascinovala publikum na různých prezentacích. Praktické dopady byly ale minimální. Sem tam někdo použil HoloLens k něčemu užitečnému, jako třeba výuce anatomie nebo modelování 3D objektů. O brýle HoloLens měla zájem i americká armáda, ohromná objednávka je ale zatím u ledu.
Sázka na virtualitu akcionáře netěší
Převážně zůstávají HoloLens nedostupnou hračkou, která je sice fascinující, ale z pohledu byznysu firmy Microsoft okrajová. Koncem roku 2021 se ale zdálo, že Microsoft přeci jen do virtuální a smíšené reality pořádně šlápne, to když firma oznámila spolupráci s Meta na budování metaverzového prostředí pro skupinovou spolupráci v rámci Microsoft Teams.
Šéf meta, Mark Zuckerberg, je zatím mezi zastánci vize metavesmíru v Silicon Valley poměrně osamocen. Google se svými prvními brýlemi Glass pohořel, a přestože v projektu nadále pokračuje, dělá to spíše v ústraní.
Druhá verze Google Glass je určena pro profesionální použití, například pro skladníky, techniky nebo lékaře.
O virtuáních brýlích společnosti Apple se vážně spekuluje minimálně od roku 2020. Očekávalo se, že by se mohly objevit už počátkem roku 2023, ale zatím nejcennější firma světa odsouvá své virtuální brýle na neurčito. Podle zjištění agentury Bloomberg za to mohly technické problémy, je ale možnost, že by se mezitím mohla objevit nějaká levnější verze.
Společnost Meta je tak z velkých firem jediná, která do virtuální reality investuje významné prostředky. A to navzdory obavám některých investorů, že vynaložit 15 miliard dolarů na Zuckerbergovu vizi metavesmíru je přinejmenším nejisté.
Finanční výsledky Microsoftu nejsou vůbec špatné. Firma je vytrvale v černých číslech, stále jim roste příjem z cloudu (přestože „jen“ o 31 %). Jejich čistý zisk klesl z 18,77 miliardy dolarů na 16,43 miliardy dolarů za kvartál.
Z pohledu akcionářů je zřejmě omezení aktivit v „metavesmírové oblasti“ vítaným krokem. A ještě více – soudě podle reakce akciových trhů – oceňují oznámení Microsoftu o prohloubení spolupráce s firmou OpenAI.
Investice do umělé inteligence nese ovoce
Obě technologie – virtuální realita i umělá inteligence – mají leccos společného. Jak u virtuální reality, tak u strojového učení teprve začínáme objevovat jejich potenciál. Obě mohou významně proměnit svět.
Jenže zatímco virtuální realita bude ještě dlouho působit nereálně a neužitečně, strojové učení dokáže dávat už nyní výsledky, které lze snadno zpeněžit. Po cestě za vysněnou „univerzální umělou inteligencí“ vývojáři jakoby mimochodem přijdou s velkým množstvím algoritmů, které budou moci firmy zapřáhnout do svých služeb. A to bez ohledu na to, jestli se povede oné teoretické mety „AGI“ (umělá obecná inteligence) dosáhnout.
OpenAI v roce 2022 opakovaně ukázalo, že umí pomocí neuronových sítí vytvořit produkty, které uchvátí veřejnost. A Microsoft je nejen dodavatelem hardwaru, na kterém jejich algoritmy běží. Je od roku 2019 nejvýznamnějším sponzorem a nyní tuto spolupráci utvrdil další investicí.
Umělá inteligence v roce 2022
Během loňského roku se neuronové sítě dostaly do povědomí veřejnosti hlavně díky generování obrázků nebo analýze struktury proteinů. V prosinci si pak miliony lidí vyzkoušely kontakt s „mimozemšťany“, konverzační neuronovou sítí ChatGPT. Více v našem shrnutí:
„Partnerství s OpenAI jsme navázali na základě společné ambice odpovědně podporovat špičkový výzkum umělé inteligence a demokratizovat umělou inteligenci jako novou technologickou platformu,“ řekl Satya Nadella, generální ředitel společnosti Microsoft. „V této další fázi našeho partnerství budou mít vývojáři a organizace napříč odvětvími díky Azure přístup k nejlepší infrastruktuře, modelům a nástrojovému řetězci AI, aby mohli vytvářet a provozovat své aplikace.“
Přečtěte si to vyjádření a vžijte se u toho do pohledu akcionáře Microsoftu. „Demokratizovat umělou inteligenci“ znamená přece prodávat produkty „okořeněné AI“ široké veřejnosti. „Vývojáři budou mít přístup k infrastruktuře Azure“ znamená, že cloudové služby Microsoftu mají zase kam růst.
A asi každý si umí představit, kam všude by se daly možnosti ChatGPT nebo DALL-E zabudovat do kancelářského balíku Microsoft Office nebo komunikačního programu Outlook.
Řada klasických powerpointových prezentací by mohla být z větší či menší části zcela vygenerována neuronovými sítěmi. Zde jsem pomocí ChatGPT vygeneroval obsah slajdu pro prezentaci.
Zatím Microsoft ukázal zapojení technologií od OpenAI do prémiové varianty svého komunikačního balíku Microsoft Teams. Mezi nové „inteligentní“ funkce patří například automatický zápis z porady, který vzniká zároveň s tím, jak se spolu lidé baví.
Zároveň strojové učení navrhuje, jaké by se z porady daly udělat závěry a jaké nové úkoly na poradě zazněly. Využívá k tomu právě GPT-3.5 od OpenAI, na kterém je založený i ChatGPT. Tuto funkci Microsoft slibuje zpřístupnit ve druhém kvartále roku 2023.
Živé překlady, rovněž postavené na neuronových sítích, jsou v Microsoft Teams Premium dostupné již nyní.
Nová verze Microsoft Teams Premium obsahuje také několik dalších vylepšení: automatizované plánování porad, možnost jednodušších on-line webinářů, rezervace klientů na on-line setkání a webináře nebo opatření citlivých informací vodotiskem, aby si někdo nemohl snadno udělat fotku.
Zdaleka se nebude jednat o poslední využití AI v produktech Micosoftu. Naopak, v rámci partnerství OpenAI s Microsoftem lze očekávat implementaci technologií typu ChatGPT do Wordu, Outlooku a PowerPointu. A také do operačního systému Windows, který bude údajně protkaný AI, i když zatím není moc jasné, co přesně to znamená.
Spekuluje se také o zapojení konverzační umělé inteligence do vyhledávání. Google nyní světovému vyhledávacímu trhu zcela dominuje se svým 84procentním podílem. Ale každé procento, které by se Microsoftu díky konverzační AI podařilo ukrojit, by bylo pro kalifornského giganta bolestivé.
„Toto je pro společnost Google velmi zranitelný okamžik,“ řekl pro New York Times D. Sivakumar, bývalý ředitel výzkumu společnosti Google (nepoužívá křestní jméno, pozn. red.). „ChatGPT jasně naznačilo, jak by mohlo v budoucnu vypadat hledání na internetu.“
Konkurenti jistě nedají Microsoftu nic zadarmo. Google má své vlastní neuronové sítě PaLM a LaMDA a letos plánuje ukázat konkrétní způsoby, jak tyto a další neuronové sítě zapojí. Zakladatelé Googlu, Larry Page a Sergey Brin, se údajně ujali aktivnější role. Už v květnu by firma měla předvést dvacítku konkrétních produktů, které využívají konverzačních schopností neuronových sítí. „Rozhodně se snažíme dostat tyto věci do reálných produktů,“ řekl Jeff Dean, vedoucí divize Google AI, pro CNBC. „Je však nesmírně důležité, abychom to zvládli správně.“
Na rozdíl od virtuální reality, kde tento rok příliš přelomových novinek čekat nemůžeme, bude v oblasti strojového učení rozhodně živo.
