Článek
Díváte se na start vesmírné mise EarthCare, která pomůže zlepšit předpověď počasí. A nejen to. Také má odhalit, jak přesně oblačnost v atmosféře ovlivňuje oteplování a změnu klimatu.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Raketa Falcon 9 od americké firmy SpaceX takto zažehla motory v úterý 8:20 ráno našeho času na kosmodromu Vandenberg v Kalifornii.
Její náklad, tedy družice určená ke studiu teplotní rovnováhy Země, která se od ní oddělila 10 minut po startu a vystoupala do výšky až 393 kilometrů, však z většiny pochází od Evropské kosmické agentury (ESA).
„Změna klimatu je pro tuto planetu společná výzva. A její řešení vyžaduje spolupráci napříč státy, regiony i celým světem. V dnešním světě ale existuje závažná národní i regionální fragmentace. A proto rovněž věřím, že společná japonsko-evropská mise EarthCare může být nadějí, která ukáže, že odlišné národy mohou spolupracovat na společném cíli. Děkuji,“ uvedl před startem Takiguči Futoši, viceprezident japonské kosmické agentury (JAXA).
Přístroje z Evropy i Japonska za miliardy
Celá mise EarthCare vyšla na 800 milionů eur, v přepočtu tedy přibližně 20 miliard korun. Japonci do satelitu o váze 2,2 tuny dodali radar na profilování mraků, neboli zjišťování, kolik vody nesou a jak se sráží ve formě deště, krup a sněhu, a to za 8,3 miliardy jenů, což je bezmála 50 milionů eur, tedy 1,25 miliardy korun.
Kromě toho však družice nese ještě tři další nástroje z Evropy.
„Máme některé opravdu přelomové technologie, které se nám podařilo vměstnat na jedinou platformu. Byla to celkem výzva. Vedle japonského radaru máme tři optická zařízení - žádné nebylo lehké. Můžeme začít od nejmenšího, což je širokopásmový radiometr. Ten má tři docela jednoduché teleskopy - každý má jedno zrcadlo a míří na jiný bod na Zemi. A ty používají čidlo, které dělá snímky tak, že měří rozdíly mezi danou situací a konstantní cílovou teplotou,“ popisuje v reportáži SZ Tech Kotska Wallaceová, manažerka nákladu mise EarthCare.
Co budou vědecká zařízení sledovat?
Radiometr bude zjišťovat, kolik záření dopadajícího na Zemi ze Slunce se odráží zpět do vesmíru a kolik jej zůstává v atmosféře a ohřívá ji.
Druhé evropské zařízení je ultrafialový laser, který uvidí tenké, vysoko položené mraky, ale i vrcholky oblaků níže. A bude detekovat i malé částice a kapičky, čili aerosol v atmosféře, který ovlivňuje vznik i chování mraků.
A třetí, nejjednodušší, je imager - kamera pořizující snímky, do kterých zasadí měření třech ostatních přístrojů.
„Mraky, aerosoly a radiace. O tom dnes budeme mluvit. Vzdušný opar, mlha a mraky filtrují sluneční záření. Některé se odráží zpět do kosmu. Ale některé prochází skrz a zadržují teplo pod nimi i uvnitř nich. Je to obrovsky komplexní proces, který opravdu ztěžuje výpočet toho, čemu říkáme radiační rozpočet. Čili rovnováha mezi tím, kolik energie odchází z naší planety do vesmíru a kolik je tu navždy uvězněno a pohání změnu klimatu,“ vysvětluje za ESA ve videu i jeden z jejích vědců Thomas Ormston.
„A nejen to. Mraky jsou v procesu neustálé změny. Za pár minut, dokonce sekund, všechno může vypadat jinak,“ dodává jeho kolegyně Chiara Moenterová, která start moderovala.
Proč jsou data z EarthCare důležitá?
Jedna z největších otázek nastává, co bude, až se rovnováha pohlcování a odrážení slunečního záření naruší. Například zvýšením koncentrace skleníkových plynů, které energii a teplo nepropustí ven.
Meteorologické počítačové modely uvádějí, že v budoucnu dojde k poklesu oblačnosti, takže se tolik paprsků nebude ani hned odrážet, ale zamíří rovnou na povrch a kvůli skleníkovému efektu nebudou mít kudy unikat. Klíčové je tedy zjistit, jak se mraky, srážky nebo aerosoly opravdu chovají.
Vědci si hodně slibují od pozorování Arktidy, kde klimatická změna probíhá zdaleka nejrychleji a nejzřetelněji, ale kde zároveň chybí řada důležitých dat.
„Je problém, že nejsme schopní pozorovat mraky, srážky nebo aerosoly během dne, tedy v čase tání v období od brzkého jara do pozdního podzimu. Pracujeme jen s nějakými předpoklady, ale nemáme o nich takové ponětí,“ doplňuje v reportáži SZ Tech i Helen Hepferová, profesorka fyziky atmosféry ze Sorbonne Université.
EarthCare podle ní bude schopný pozorovat a poskytovat nová solidní data o těchto složkách na Arktidě. A to díky hyperspektrálnímu lidaru (HSL) a radaru s Dopplerovým měřením. „Pasivní senzory to nedokážou. A pro vědu je to stěžejní,“ dodala.
Kromě toho, že poskytnou dlouhodobou klimatickou perspektivu, se data EarthCare využijí i ke zlepšení aktuálních předpovědí počasí. Družice třeba může o několik dní dříve pozorovat mraky, ze kterých se zrodí bouře, a z jejího počátečního stavu může určit i její další vývoj.
