Článek
Člověk se na měsíční povrch ještě ani nestihl po více než půlstoletí od poslední mise Apollo vrátit a NASA už plánuje v rámci programu Artemis obsadit zemského souputníka trvale a dlouhodobě.
Informace i záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Na lunární oběžné dráze proto i ve spolupráci s jinými vládními agenturami a firmami vybuduje další mezinárodní vesmírnou stanici zvanou Gateway. První dva moduly by mohla společnost SpaceX vynést na připravované raketě Falcon Heavy už v listopadu příští rok. Právě z těch by pak astronauti na Měsíc měli sestoupit, možná už v roce 2026.
A koncem tohoto desetiletí chce americký úřad na jižním pólu Měsíce postavit i základnu Artemis Base Camp, kterou bude kromě dvou roverů tvořit hlavně obyvatelný habitat až pro čtyři osoby. Do té doby je však nutné ještě vyřešit, co bude posádka na misích plánovaných vždy na jeden měsíc jíst. Na jednom nápadu začala od února pracovat také ESA.
Evropská kosmická agentura odstartovala minulý měsíc projekt Discovery, který by měl určit, do jaké míry je proveditelné, aby si astronauti přímo na Měsíci pěstovali vlastní plodiny. A to za pomoci nové metody využívající měsíční prach, čili takzvaný regolit, a hydroponické skleníky.
Na výzkumu spolupracuje i Norský geotechnický institut (NGI) a tamní Centrum pro interdisciplinární průzkum v kosmu (CIRiS). Vede jej ale hlavně norská firma Solsys Mining, která se na takzvané lunární zemědělství specializuje. A ta navrhuje výrobu hnojiva z měsíčního prachu.
Měsíční prach obsahuje živiny. S vodou je ale hutný
Analýza vzorků regolitu, kterého astronauti při šesti misích Apollo v letech 1969 až 1972 nasbírali celkem 382 kilogramů, totiž odhalila přítomnost dostatku základních minerálů potřebných k tomu, aby úrodu plodin uživil – s výjimkou sloučenin dusíku.
Ty by bylo nutné na Měsíc dovážet, ale i tak by mise vyšla levněji než na stříbrný satelit dopravovat všechno jídlo nebo těžkou půdu a hnojivo.
Špatnou zprávou je, že měsíční prach se v přítomnosti vody zhutňuje, což způsobuje problémy při klíčení a růstu kořenů. Na to přišli už loni v květnu i badatelé z Floridské univerzity, kteří poprvé v historii vypěstovali rostliny z regolitu. Semenáče nezemřely, a tak zhodnotili experiment jako úspěšný. Oproti kontrolním vzorkům však mělce kořenily, pomaleji a méně rostly a projevovaly známky stresu.
Řešení je tak podle Evropské kosmické agentury právě hydroponie, čili vertikální typ zemědělství, při němž se kořeny rostliny vyživují nikoli z půdy, ale jen z vody bohaté na živiny. A právě těch má projekt Discovery za cíl dostávat z měsíčního prachu co nejvíc, či tedy přesněji - vyvinout systém, jak získávat z regolitu co největší objem živin, a pomocí těch pak ve sklenících přímo na Měsíci pěstovat různé plodiny.
Z regolitu by se mohly vyrábět i základny a energie
Norskému podniku Solsys Mining se takto zatím podařilo vypěstovat fazole. Živiny však extrahovali ze simulovaného měsíčního prachu, na který použili horninu z vysokohorských masivů. Na experimenty mají čas do konce roku a ESA na projekt uvolnila 100 tisíc eur, tedy asi 2,4 milionu korun.
O využití regolitu při budování základen a infrastruktury na Měsíci už dříve projevila třeba právě i NASA a další soukromé firmy u jiných projektů.
Americký vesmírný úřad v roce 2021 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) poslal 3D tiskárnu, se kterou testuje možnost z měsíčního prachu tisknout při nízké gravitaci samotné budovy. A Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose letos v únoru přišla s tím, že dokáže z měsíční suroviny vyrábět solární panely včetně krytů i kabelů, a první už dokonce vyrobila.
